Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Hra na pravěk, k níž jsem nikdy nepřilnula. Hudební doprovod navozuje poněkud psychedelickou atmosféru, která jen podtrhuje divnodivné počínání všech zúčastněných - dezorientovaný vzorec chování, v němž nelze hledat žádný funkční systém nebo řád, který by umožnil přežití rodu. Rozhodují se spíše zmateně, jen na základě momentálních pohnutek, jakoby ani netvořili jedno společenství. Myslím, že vaši i moji předkové museli být daleko lépe organizovaní, jinak by lidstvo dávno vyhynulo a na Zemi by nastal svatý pokoj a klid a mír ... ne že by se zvířátka mezi sebou nepožírala - a že by jim matka Příroda průběžně neuchystávala rozličná překvapení v podobě nadměrného sucha či všudypřítomného mokra, úmorného vedra či mrazivé zimy, žhnoucích požárů či ničivých vichrů, destruktivního zemětřesení či vroucí lávy. Přesto trvám na tom, že soužití s lidskou rasou je pro matku Přírodu téměř nemožné a má pro ni zničující důsledky. Neoddiskutovatelnou výhodou matky Přírody je ovšem ČAS, který stojí jednoznačně na její, nikoli na naší straně. Jinými slovy - má ho dost, na rozdíl od nás si klidně může počkat, vůbec nic jiného dělat nemusí. Ale zpátky k věci: Výsledek je neoslnivý, takový poloamatérský, vidím to na 2,5* ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Tak výběr tématu je originální - točit něco z pravěku, to se tady v Čechách povedlo jen tvůrcům toho kresleného Človíčka - a ten byl daleko uvěřitelnější, než tahle dobrodružná normalizační paráda. Jako malý jsem to měl rád, ale teď mi to přijde hrozně naivní jako představa pravěku - doporučuji komentář Lima. Hvězdy dávám jen za originální námět . ()

Reklama

laepus 

všechny recenze uživatele

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. ()

Cement73 

všechny recenze uživatele

pamätám si, že to išlo počas jarných prázdnin a že som sa ponáhlal zo školy domov aj vtedy keď to vysielali pre východniarov, alebo pre stredoslovákov. A tak som si to stihol pozrieť za tri týždne 3x. Dobrý zážitok, mne sa páčilo a aj dnes som si pozrel pár úryvkov na nete sa môj entuziazmus nestratil... Ved sa pozrite na rok výroby :) ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Dobrodružný film inspirující se podle mě nejlepší knihou Eduarda Štorcha (přeci jen v Lovcích mamutů se již Štorch několikrát opakoval) dopadl v porovnání s knižní předlohou velice špatně. Sice je to film určený mládeži, ale tohle je až moc dětinské. Ty děcka tu knihu znají, tak vědí, jak to bylo se zloději dobytka a Veveřice a především se zrádcem rodu. Tak proč to tajit ve filmu. Sice ti zloději byli zabiti z dálky do zad vystřelenými šípy, ale to je bohužel málo. Stejně jako celá tahle filmová adaptace, která je opravdu oproti knižní předloze hodně slabá. [2574. hodnocení, 67. komentář, 63%] ()

Galerie (5)

Zajímavosti (13)

  • Režisér požadoval stopäťdesiat havranov. Tri týždne ich lovili barrandovskí rekvizitári na Slovensku. Ján Schmidt očakával, že sa pred kamerou vznesie impozantný kŕdeľ, vznieslo sa však iba šesť vrán. (Raccoon.city)
  • V zimě se natáčelo při mínus 15 stupních Celsia. (M.B)
  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama