Mys hrůzy

Pokud se o Scarface říká, že stojí a padá s geniálním Pacinem, tak to samé podle mě platí s Robertem De Nirem u Mysu hrůzy. Tedy až na malou maličkost; totiž že Zjizvenou tvář považuji i v řadě jiných ohledů za mistrovsky zvládnuté dílo. Možná nemám nastavenej smysl pro horory, ale když závěrečnou půl hodinu honí několik postaviček maniak s pistolkou v ruce mající snad deset životů, začne mě to prostě nudit. A nečíst Martyho jméno v titulcích, občas mě ani nenapadne, že za tím ten borec, kterej natočil Taxikáře nebo Casino, stojí. Taky z nějakýho důvodu naprosto nedokážu vystát Nicka Nolteho, který v Mysu hrůzy hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Ale dost negativní kritiky. Je tu totiž taky Juliette Lewis, jejíž patnáctiletá dívka se skutečně pohybuje v mezích uvěřitelnosti, a hlavně Robert De Niro. Jak strhující postavu umí on vytvořit, to snad ani není možný. Celou dobu si s váma dokáže hrát; pět sekund si sedne na plot a budete se ho bát, jednou se usměje a na vše zapometene. Jeden příklad za všechny; když se asi v polovině filmu baví s Danielle o knihách, má tak neuvěřitelně charismatický a podmanivý náboj, že za a) začnete pochybovat o jeho vině, za b) nejradši byste ho poznali osobně, za c) závidíte Danielle, když ji políbí, za d) budete ho považovat za vzdělaného kultivovaného znalce umění, za e) budete mu fandit. (Nehodící škrtněte.) A to přitom neuplynulo ani půl hodiny od té doby, co s podobnou vervou přímo před vašimi zraky zmrzačil a znásilnil jinou ženu. Jo, Bobby, seš borec. (02.04.2008)

Tak tomu poviem mrazivý thriller ako remeň. De Niro pekne pomaličky so stupňujúcou sa rafinovanosťou a intenzitou terorizuje rodinu právnika, ktorý si kedysi pri jeho obhajobe odflákol svoju povinnosť ako advokát. Priznám sa, čakal som trocha iný záver ale aj tak som spokojný. Napínavé až do konca. Určite odporúčam. 85/100 (17.11.2014)

Děsivý thriller, jenž v sobě citelně přenáší odkaz na Alfreda Hitchcocka, postupně přitvrzuje a nabízí famózní gradaci. Ta je vytvořena nejen agresivní kamerou, údernou hudbou, ale i vynikajícími hereckými výkony, obzvláště pak v podání dcery Bowdenových. Drsňácký Robert DeNiro a jeho neuvěřitelně chladné a účelné dialogy dokážou přenést své emoce i na diváka, a to velice efektivně. Co se ale moc nepovedlo, je opravdu přehnané zakončení tohoto napínavého příběhu. [80%] (28.11.2015)

Jeden z největších herců všech dob a newyorský patriot (do letošního roku 2010 šest nominací na Oscara – z toho ceny za Kmotra II a Zuřícího býka, šest na cenu BAFTA a osm na Zlatý glóbus – proměněná za Zuřícího býka) Robert DeNiro se převtělil do démonického Maxe Cadyho, který měl čtrnáct let na to, aby v cele přemýšlel nad tím, zda ho jeho obhájce Sam kdysi solidně nepoškodil. Kdysi negramotný hrubián totiž brutálně znásilnil a zbil nezletilou dívku a jeho obhájce, šokovaný intenzitou činu, zatajil polehčující okolnosti. Cady na to nejprve jde přes Samovo špatné svědomí, poté se nebojí přiblížit jeho rodině a ve finále už pro advokáta není před krvavým střetem úniku. Martin Scorsese, který pokračuje ve své rozmanité tvorbě, tentokrát sáhl po přepracování klasického filmu noir v hollywoodském stylu. Oproti původní verzi (1962) tíhne víc k realismu a vypovídá hlouběji o násilí v každém z nás. Silný v kramflecích je Scorseseho snímek už tradičně v hereckém obsazení (dvě herecké nominace na Oscara), atmosféře i solidním napětí a ve velmi slušivém vizuálu (dvojnásobný držitel Oscara kameraman Freddie Francis). (08.07.2010)

Pokud jsem u nějaké postavy napsal, že je démonická, beru zpět a všechno směřuji na Cape fear, kdy se o De Nirovi fakt dá říct, že jeho Max Cady je opravdu démonická svině, které bych se bál jenom od pohledu. Nolte jako jeho kontrast působí nevěrohodně a nesympaticky. Celkově to má atmosféru, ale zažil jsem i lepší. (23.03.2010)