Poslední pokušení Krista

Tenhle Ježíš je snad i trochu sympatickej. Je to člověk z masa a kostí, kterej pochybuje, zda je mesiášem. Zároveň je to magor, kterej mění názory den ze dne (podle toho co mu zrovna bůh našeptává) a postupem doby je opravdu přesvěden o svém vyvolení. Jeho poslední pokušení je pro ateistu pohlazením po duši. Williem Dafoe je fakt dobrej. Já tyhle filmy o Ježíšovi nemusím a je jedno, zda je zobrazován kladně nebo jako pošahanec. Tohle vyobrazení ani nenudilo, i když ta délka je docela šílená. (18.05.2010)

Myšlenkově bohatý film, jehož největší předností je, že se nesnaží Ježíše glorifikovat, a tím si získal moje srdce. Já se mu dlouho vyhýbala, protože jsem si nejdříve chtěla přečíst předlohu, ale chybělo mi opravdové odhodlání a přiznám se, že hloupé předsudky vyhrály. Vůbec nelituji těch 164 minut, kterých jsem filmem zabila. Naopak. "Lhaním nemůžeš zachránit svět." Zapomeňte na náboženství, prostě se jen milujte... Poslední obraz usmívajícího se Ježíše na kříži je jedním z nejkrásnějších a nejlepších zakončení. (16.01.2007)

Precizně provedený snímek po všech stránkách.Scorseseho propracované Kristovo přiblížení a sestoupení na "lidskou" ůroven díky jeho touhám,přáním,pocitům,strachu a obavám bylo naprosto přirozené. A díky tomu pochopitelné pro velikou spoustu z nás,at už jsme věřící, nebo ne. Každý jeden z nás se (diky Scorseseho snímku) může stotožnovat nebo vidět podobenství s nějakou částí života Ježíše Krista. A faktem zůstává, že láska je to nejdůležitější. (31.03.2011)

Vskutku nebývalý pohled na Ježíše Krista. Avšak není se vlastně čemu divit. Celá staletí se teologové mezi sebou rafali o to, zda byl Ježíš člověk, Bůh, obé najednou, a co pak víc. Otázky, které asi obyčejní lidé příliš neřeší. Církev nakonec dospěla k závěru (poměrně brzo), z něhož se dnes odvíjejí všechny pohledy na danou problematiku, z něhož dodnes vyvozujeme naše vnímání Ježíše jako bohočlověka. Věřícímu nezbývá, než přijmout, věřit a nechápat. To ale dost dobře nejde, a tak abychom Ježíše mohli přijmout, stále dokola o něm a o jeho poslání přemýšlíme. Kazantzakis i Scorsese z Ježíše udělali člověka takřka takového, jací jsme my. Plného pochyb, tužeb a nejasných přání, který se sám musí rozhodovat, přemýšlet a trápit. Na konci filmu se pak opakují častá zamýšlení nad původem a především důvodem křesťanství, nad tím proč je a proč je tak jiné než ostatní náboženství. Tady opravdu nevím, jak hluboce jsou tyto otázky zasazeny a jakou nabízejí odpověď. Pro mne jen jedinou, křesťanství rozhodně není náboženství od lidí! (11.12.2004)

Byl jsem hodně zvědavej na to, co že bude tím posledním Kristovým pokušením. A musím přiznat, že jsem nakonec nebyl jen překvapenej, ale že pointa překonala moje očekávání... Krásně natočenej film bez megalomanských efektů, ale o to působivější hloubkou výpovědi, která spočívá v opravdovosti, s jakou Scorsese život Ježíše prezentuje. Tenhle filmovej Kristus je lidsky skutečnej a nedokonalej (a proto především uvěřitelnej) jako žádnej z těch, se kterýma jsem měl zatím čest. (28.01.2007)