Poslední pokušení Krista

Divák na podobná díla musí mít v daný okamžik náladu, troufám si tvrdit. Tak trochu jiné uchopení, charismatický Willem Dafoe, spolehlivý kameraman Michael Ballhaus. A už tehdy velký pojem Scorsese na režijní stoličce. Hlavní hrdina coby rozpolcená postava, sebestředná, náladová, nevyrovnaná. Nevyrovnané pro mě osobně bylo i tempo, kdy se střídaly působivé sekvence s těmi, které bych mohl postrádat. Ve výsledku hlavně splněno, odškrtnuto, ale obávám se, že návrat se konat asi nebude. Jednoduše neosobní. Chytal jsem se obtížně. (14.12.2017)

Ani 4 roky na Arcibiskupském Gymnázium ze mě věřícího neudělalo, ale tomuto filmu se to skoro podařilo. Konečně je zde Ježíš zobrazen jako člověk, který pochybuje, nevěří a taky se strachuje. To této historické postavě IMHO velice prospělo. Už to není ten "pan dokonalý" kterého nám podsouvali jiné náboženské agitky. Zde má své chyby, zde je jedním z nás. Po tomto filmu mám k Ježíši Kristu náležitý obdiv a dokonce mě donutil přemýšlet o tématu: Bůh. To vše je ale hlavně zásluhou excelentní předlohy, která by měla být kontroverzní. Pche! Církevní papaláši vzpamatujte se! Alespoň na mě to zapůsobilo jako úžasná "reklama" na Boha a Krista a rozhodně to ve mě nevyvolalo žádné antipatie vůči církvi. Toť k tématice filmu. Dopředu avizuju, že Scorsesemu jsem opravdu zatím nepřišel na chuť, dle mě žádným režisérským esem není a ani zde mě nepřesvědčil o opaku. Přestože bravurně zvládl zobrazení 1. století, neumí režisér vyprávět obrazem či symboly. Jeho mluvící kobry a lvi byli spíš k smíchu. Když si představím, že by se k této látce dostali filozofové typu Bergamna či Tarkovského, tak je mi hned jasné že zpracování mohlo být o něco lepší. Shrnuto a podtrženo, geniální předloha v rukou jenom trošku nadprůměrného filmaře. (12.08.2006)

Nevím, do jaké míry film stojí na Kazantakisově předloze, ale i pokud by to bylo jen z poloviny, tak jsem se v jeho osobě setkal s velmi originálním smyslem pro humor. A v osobě režiséra s někým, kdo geniálně dokázal tuhle látku přetavit do filmové podoby. Křesťanští moralisté, třeste se. Milovníci filmu, užívejte si. (11.02.2006)

Přiznám se, že nejsem ideální cílovou skupinou tohoto snímku. Kazantzakisovu stejnojmennou literární předlohu jsem nečetl, v Boha nevěřím, filmy o Ježíšovi mě nudí a svůj pokus přečíst bibli jsem vzdal někde v půlce Starého zákona :) Proč já na to vlastně koukal? Jo aha, protože to natočil můj oblíbenec Scorsese. Ten film je dost úmorný, a to nejenom kvůli své délce. Myslím, že vcelku rozumím tomu, jaké poselství má tento film vyjadřovat a v čem je pro některé jedince hlavní zdroj kontroverze. Osobně ale prostě tento typ filmů nemám rád, nijak dvakrát je nevyhledávám a většinou je prozívám, beru to prostě jako součást mého filmového vkusu, který tomuto typu filmů není nakloněn. Závěr filmu mě ale poměrně oslovil a dejme tomu od chvíle, kdy Ježíšovi nasadí trnovou korunu, mou pozornost upoutal výrazně více než na začátku. Nejen proto hodnotím 4 hvězdami, dát méně by byla totální ignorace velmi dobře natočenému filmu. To, že se mi nelíbí, není ještě důvod, proč si hrát na samozvaného arbitra vkusu a uměle mu srážet hodnocení. (11.09.2011)

Netušil jsem, jak cool může Ježíš být. Obdivuji citlivost, s jakou Scorsese proměnil Krista v dalšího ze svých pochybujících protagonistů, kteří hledají rovnováhu mezi svými reálnými možnostmi a požadavky na ně kladenými. Zlidštění svatého muže připomíná Buňuelova Nazarina. Bez ironických šťouchanců, zato s trademarkovými formálními postupy (krouživá kamera, zpomalené záběry, moderní hudba). Navenek fascinující podívaná, která strhne okamžitě, uvnitř duchovní odysea, která doznívá ještě mnoho dnů po zhlédnutí. Film, jenž vás obohatí bez ohledu na náboženské vyznání. 90% Zajímavé komentáře: kiddo, Melies, Kesiak (17.12.2010)