Poslední pokušení Krista

Asi nejkřesťanštější film, co znám (nejpravdivější film, co se týče zachycení pravých a těch opravdu důležitých z křesťanských myšlenek). Při prvním shlédnutí to byl jistě jeden z mých tří nejsilnějších filmových zážitků. Při nedávném zatím posledním shlédnutí mě uvrhl do několikadení deprese. Vždycky ho pochopím trochu jinak, vždycky nacházím nové a nové myšlenky. Geniální hudba, geniální Willem Dafoe, hodně hodně hodně dobrá režie, střih a vůbec všechno - především scénář. No prostě to musíte vidět... :-) 12. 10. 2006 : Nejkřesťanštější a v tomto směru nejpravdivější (a nejkrásnější) film je Deník venkovského faráře od Roberta Bressona (ale Poslední pokušení je hned po tom) (08.10.2006)

Originální pojetí příběhu Ježíše Nazaretského, které se vůbec neřídí podle evangelií, natož pak podle Bible. Martin Scorsese si to prostě natočil podle sebe a dost dobře se mu to povedlo. Může děkovat hlavně za kameru, kterou má geniální, za Defoa, který se nechal kvůli filmu klidně i dvakrát ukřižovat, ale hlavně kvůli tomu, že film je skutečně epický. Obsahuje plno mytických představ o stvoření náboženstvích kolem Ježíše Krista. Abych se ale přiznal, tak ze začátku jsem se trošičku ztrácal, než jsem se do příběhu skutečně dostal, po půl hodině už to ale šlapalo jako po másle a já sledoval okolí. Okolí, které režisér dokázal neskutečně opsat od doby před dvouma tisíci lety. Nikdo neví, jak to tehdá ve světě vypadalo, ale jemu bych to klidně věřil. Všecko je to natočené tak autenticky, že jsem si fakt přišel, jako bych stál na kopci a sledoval ukřižovaného Ježíše. Na filmu se mi ale líbí hlavně to, že vypráví CELÝ Ježíšův příběh. Od osvícení Bohem, přes získané davy až po samotné ukřižování a zmrtvýchvstání. Něco to do sebe určitě bude mít, jenom by to nemuselo být tak dlouhé. I když pak by to nebylo zase tolik epické. Je to natočené obyčejně, pro obyčejného diváka. Žádné efekty nebo cokoliv jiného. Akorát dokonalé hrátky se zvukem a obrazem. To jen dokazuje, jak je Martin Scorsese dokonalý režisér. Ale také si vzal na krk dost závažné téma. To by se ani jinak natočit snad nedalo. Možná dalo, tak jak to natočil Mel Gibson, ale ten to zase pojal z naprosto jiné strany. Když bych ale měl vybírat, určitě bych sáhnul po tomhle vyprávění. Je opravdovější i když se o v něm nemluví latinsky a nehraje se na nechutné přehánění, jenom aby z toho lidi byli v šoku a měli důvod kolabovat v kinech, jako se u Gibsonova filmu bez problémů stávalo. (14.12.2009)

I Scorsese býval kdysi dávno mladý a nevybouřený, ale přitom už měl schopnosti a talent... a hlavně měl koule a chuť říkat velké věci. Což je kombinace ze které vzešel jeho dosud, a asi už i provždy, nejlepší film. Film o hříšném a anarchistickém židovském schizofrenikovi, který odpadl od víry, pomáhal zabíjet své soukmenovce, založil si vlastní sektu a odešel do pouště pořádat hippie festivaly. A aniž by ho stavěl na piedestal, či shazoval a odsuzoval, mluví Scorsese jeho prostřednictvím o víře a jejích hlubších základech, o člověku a jeho animální podstatě, i o historii a jejích mýtech, které formovaly celou naši civilisaci. Geniální film. Byť do značné míry díky jeho předloze. 9/10 (18.04.2012)

Nevím, do jaké míry film stojí na Kazantakisově předloze, ale i pokud by to bylo jen z poloviny, tak jsem se v jeho osobě setkal s velmi originálním smyslem pro humor. A v osobě režiséra s někým, kdo geniálně dokázal tuhle látku přetavit do filmové podoby. Křesťanští moralisté, třeste se. Milovníci filmu, užívejte si. (11.02.2006)

Scénář: Paul Schrader .. Přiznám se, že filmy s netradičním výkladem bible a křesťanství mám rád (viz Stigmata). Poslední pokušení Krista jsem viděl až po Umučení Krista a musím přiznat, že oba snímky se tak trochu doplňují, neboť to, na co Scorsesemu stačilo cca 20 minut natáhl Gibson na dvě hodiny. Tím ale nechci shodit dílo ani jednoho z pánů režisérů! Každý přispěl svým kouskem do složité mozaiky Takže pro oba 80%. (28.02.2005)