Jánošík I., II.

"Ktože by hádzal chlebom? Kameňom lepšie trafíš."     Veľkolepý historický veľkofilm, na ktorom je ten vysoký rozpočet naozaj vidieť. Napodiv, film ani po toľkých rokoch príliš nezostarol, dokonca aj tie akčné scény vyzerajú celkom slušne a nie sú na smiech. Je tu viditeľná snaha tvorcov zasadiť túto legendu do realistického prostredia, snaha o verné zachytenie historických reálií. Obrazovo je to aj vďaka nádhernej prírode úchvatné, zážitok mierne kazí iba deformácia na krajoch obrazu (objektív?). Herecké obsadenie je výborné, dokonca ani obsadenie neherca do hlavnej role nepôsobí rušivo. Film je navyše okorenený výborným humorom, a aj vďaka tomu sa úspešne vyhýba zbytočnému pátosu. Pri pozeraní filmu som si uvedomil, aký bohatý zdroj inšpirácie to musel byť pre neskoršieho Pacha, hybského zbojníka. (03.01.2022)

Vrcholné dílo slovenské kinematografie šedesátých let. Výpravné, epické, hrdinské. Krásné barevné záběry nasnímané na širokoúhlou kameru Vladimíra Ješiny zážitek z filmu jen vyzdvihují. Paľo Bielik jako původní Jánošík pojal svoji verzi skutečně vysokorozpočtově a nebál se použít stovky komparzistů. Velkolepé, legendární, nepřekonatelné. Hudba Tibora Andrašovana slovenským folklórem krásně čaruje. KLASIKA! (07.06.2018)

Herec a režisér Paľo Bielik natočil už klasické dielo Jánošik. Na tú dobu to bol významný počin, lebo film mal dva diely. Na prekvapenie do hlavnej postavy obsadil neherca MuDr. Františka Kuchtu. V ďalších postavách vidíme to najlepšie čo na Slovensku v tých rokoch bolo. Film je výpravný , kamera výborná a prekrásne prostredie našich hôr. Mne sa moc páčil Eduard Bindas. Dovolím si tvrdiť, že jeho rola bola asi najväčšia čo si vo filme zahral. Spolu filmu dávam 80%. (25.08.2006)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)

Dovtedajší najdrahší slovenský film sa aj nadmieru podaril. Vložené peniaze sa naplno využili a vytvorili jeden veľkolepý epický film vychádzajúci naviac z najväčšej slovenskej legendy. Bielikovi patrí právom uznanie, prepracovaný scenár a kvalitu cítiť z každého jedného prvku - od kostýmov po réžiu. Kuchta síce nebol herec, ale charizmu mal na rozdávanie, zbytok hereckého osadenstva tvorí popredný slovenský ansábel, ktorého vysokú kvalitu čas preveril. Snáď okrem súbojov, ktoré dnes už neobstoja, pôsobí film aj po 50-tich rokoch (aj vďaka vkusnému humoru a nepremrštenému pátosu) veľmi sviežo. (10.11.2016)