Divoké včely

Když si chvíli v mysli pohrajete a zaposloucháte a se do zvuku jména "Bohdan Sláma"....no ještě jednou to zkuste a nechte doznít "Bohdan Sláma" ... už je vám jasné jaký ten film bude? Člověk s "obyčejným" a zároveň tak poetickým a zvučným jménem, je přímo předurčen k tvorbě jakou dělá. K úžasně lidským ,"obyčejným" a realistickým příběhům. Bohdan je i stejným přístupem podává. Takové jsou Divoké včely. Skutečným "obyčejným" příběhem , který se kolem vás nebo možná i přímo vám klidně mohl stát, pochopitelně za předpokladu , že jste alespoň nějaký čas pobyli na vsi a také navštívili nějaké ty tancovačky ( myslivecké a hasičské bály :-)). Divoké včely si na nic nehrají, nechtějí se líbit víc , ony prostě jsou a ten zbytek je na vás..... (10.10.2008)

Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane. (01.08.2006)

Debut Bohdana Slámy sice překypuje jistou mírou originality a možná i špetkou autentičnosti, rozhodně však postrádá kvalitní scénář. Film divoké včely není ničím, ani kvalitním dramatem ani dokumentem a už vůbec ne komedií. Nad výkony herců nutno se pozastavit: Tatiana Vilhelmová je přitažlivá, odpudivá, hodná i hnusná. Pavel Liška se po sté navrátil jako Idiot a představitel hlavní role(jemuž nemohu přijít na jméno) sice patří k místním, ovšem předvedl naprosté zoufalství a nezvládl zahrát asi ani sám sebe. Mluvil jsem o té autentičnosti, ovšem rozhodně nejde o průměrnou českou vesnici ale o ukázku extrémně chudbné Bruntálské oblasti s obrovskou nezaměstnaností, rozhodně nečekejte že něco takového uvidíte v malebných Jihočeských či Jihomoravských vesničkách ;-) (26.10.2005)

Hele, Sláma to umí. Ten člověk dokáže lidsky prezentovat svoje postavy, situace, všelijaký životní zákruty. Jeho filmy mají neopakovatelnou atmosféru skutečnýho člověčího bytí, dejchají citem. Jenže ono je to trochu na nic, když příběh sám stojí za starou belu. Možná je to tím, že jsem v dětství, během dospívání a vlastně pořád viděl kolem sebe, ba dokonce i na sobě, spoustu roztodivných příhod, explozí štěstí i tragédií, který postihujou mezilidský vztahy a život všobecně, ale proč se na takovýhle obyčejný střípky dívat ve filmu? Na něco, co člověk denně vidí kolem sebe, když žádnou osvětu, žádnou drsnou, nevídanou situaci, ani cokoliv jinýho, vybočujícího ze stereotypu, nepřinášej? Dozvíte se, že Kájovi se líbí Božka, že Božka chodí s kreténem Laďou. Že život v zapadlý komuně může obsahovat stejný vrcholy a propady, jako kdekoliv jinde. A víc ani ťuk. Jakmile bezdějovej film postrádá zajímavý situace, je to průser a tyhle dokola natáčený sondy O NIČEM mě pomalu začínají neskutečně štvát. Liška a Vilhelmová jsou skvělí, vyjímečně se mi líbil i Dušek, ale rodinka "myslitelů" nic moc. (25.05.2008)

Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70% (30.07.2006)