Dva týdny štěstí

Jeden z nejrozporuplnějších režisérů třicátých a čtyřicátých let Vladimír Slavínský dokázal točit řemeslně nečekaně dobré a divácky vděčné komedie. MUŽI NESTÁRNOU jsou jednou, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ další zdařilou demonstrací tohoto faktu. Až překvapivou univerzálnost svého hereckého talentu tu prokazuje Adina Mandlová (ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM tato na první pohled mondénní žena burcuje národ proti fašistickému nebezpečí). Tradičně skvělý Marvan jen potvrzuje své prvotřídní univerzální herectví. Sledujeme-li film pozorně, neujde nám, že se tu objevuje celá řada postřehů a výstižných narážek charakterizujících dokonale dnes přes propast času neviditelných detailů prvorepublikové "vyšší" společnosti pomyslných horních deseti tisíc, mj. i detaily prvorepublikové hospodářské politiky. Čiperný děj plynule střídající vážné i zcela nevážné scény a dialogy i dnes působí uklidňujícím, osvěžujícím dojmem. Je to ten typ filmu, o kterém se nepíší rozjásané rencenze ani studie, bez kterého se však všední den mění v šeď ještě šedší než obvykle. (25.09.2008)

Je ten svět nespravedlivej. Stačí jedna mladá krásná osoba, a všichni chlapi jdou do kolen a okamžitě uzavírají milionové obchody či zapomínají, že jsou ženatí nebo letití staří mládenci. Každopádně Adině, jakkoli zde byla milá a vstřícná, se to chudé děvče moc věřit nedalo, pořád byla až moc sebevědomá a suverénní. Škoda toho crazy závěru na silnici, to bylo jak z jiného filmu. (23.08.2020)

Nevím jestli se film natáčel v Jebanech :-) , nevím. Marta (A.Mandlová) vyhraje 2týdny dovolené, kde ji tajemník Dr.Diviš (R.Schránil) využije v nouzi jako sekretářku a zamiluje se do ní. Cyril Novák (J.Marvan) generální ředitel Spojených bank je v luxusním hotelu inkognito jako jen Novák, jakých běhá po světě tisíce a už se to začne mlít z omylu do omylu. Martička plánuje metro. Ministr (R.Deyl) Dr.Divišovi: Byl bych nerad, kdyby mezi Vámi něco neharmonovalo. (03.01.2012)

Další skvelá komedie s Jaroslavem Marvanem a báječnou Adinou Mandlovou, kterým výborně sekundují Raoul Schránil a Miloš Nedbal. Ten je v roli sekčního šéfa nepřekonatelný. Opět ale snímek trochu kazí ta kapitalistická agitka. Obyčejná úřednice udělá z ministra vlastence a z nemilosrdného pracháče, generálního ředitele, toho nejhodnějšího kapitalistu. Soudruzi mohou jenom tiše závidět. Ale stejně dávám 4*, protože i přes tyto chybičky krásy je to skvělá zábava (19.04.2012)

Září 1940. S končícím létem se připravovala velkolepá oslava významného životního jubilea mohykána českého filmu a jednoho z otců zakladatelů Vladimíra Slavínského. Temperamentní "syn hor" si ke svým abrahámovinám nemohl přát nic menšího, než další úspěšnou veselohru, s níž by válcoval podzimní sezónu v pražských biografech. Úspěch a vyprodané kinosály byly hnacím motorem pro Slavínského a s prostředími, která důvěrně znal, nemohl zklamat ani producenty. Nebylo tedy nejmenších pochyb o tom, kam zasadit příběh mladé úřednice a ministerského tajemníka. Centrum pražské smetánky v nedalekých Jevanech patřilo k vyhlášeným lokalitám již v období první republiky a zdejší síť luxusních hotelových komplexů byla jako stvořená pro delikátní záležitosti státních tajemství a úzkostlivě střežená inkognita vlivných bankéřů. Jména Adiny Mandlové a Raoula Schránila slibovala mnohé, také proto, že obě filmové hvězdy pojilo silné přátelské pouto i mimo dosah kamer. A poněkud netypická charakterová proměna příslušníka horních deseti tisíc v Marvanově znamenité interpretaci přináší do filmu šťavnatý komediální náboj a vytváří sympatické pozadí pro romantickou zápletku v podání Mandlové a Schránila. Příběh má spád, přehledné dialogy i neobvyklou pointu a současného diváka si získá vedle prosluněné letní atmosféry i roztomilou písničkou o mušce. Příjemné zakončení jednoho válečného léta. Ani se nechce věřit, že nad okupovanou zemí už víc jak rok visely vlajky s hákovým křížem. (03.10.2008)