Režie:
Vladimír SlavínskýHudba:
Jára BenešHrají:
Věra Ferbasová, Jiří Dohnal, František Krištof-Veselý, Jindřich Plachta, Zdeňka Baldová, Helena Bušová, Ladislav Pešek, Světla Svozilová, Oldřich Nový (více)Obsahy(1)
K nejspolehlivějším kasovním trhákům hudebních divadel 30. let patřily lidové operety skladatele Járy Beneše. Filmová verze jeho Uličnice vznikla v rekordně krátkém odstupu od divadelní premiéry. Za doprovodu líbivých melodií vypráví příběh osmnáctileté továrnické dcerky Věry Janákové, po uši zamilované do slavného letce Jiřího Málka. Zná ho sice pouze z fotografie, ale i to jí stačí k tomu, aby utekla z penzionátu a vydala se za ním. Na místě zjistí, že staří Málkovi právě očekávají příjezd dívenky ze sirotčince, z níž hodlají vychovat budoucí Jiřího ženu. Podnikavá Věra nelení a hbitě se převlékne za třináctiletého žabce... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Nemám rád ve filmech pro pamětníky přespříliš písniček a tato komedie jich bohužel nabízí víc než dost. Zároveň občas nutí scénář herce nechutně přehrávat a otrocky tlačí na co nejvtipnější scény (což se samozřejmě nedaří). Zápletka je sice klasická, ale podání je často tak ubohé, až mi bylo trapně... No, možná to byl záměr, ale já tento styl nežeru... ()
Věra Ferbasová jako dcerka z bohaté rodiny, která uteče z pensionátu, aby v Karlových Varech viděla svůj idol. Jakmile se naskytne příležitost, vetře se k němu jako třináctiletá sirota, kterou mu chtějí vychovat za nevěstu. Věrka je stejně darebná jako dítě, vymýšlí žertíky, ale ve stejné chvíli si trénuje svádění na všech chlapech v dosahu. A k tomu neustále hraje písnička Já mám devět kanárů. Je tu velké množství hlášek, pár opravdu vtipných scén, ale Ferbasová jako dítě nevypadá a ostatní postavy se jí nechají blbnout až moc. ()
Já mám devět kanárů, kanárů, kanárů, časem jsem to už nevydržel. Pěkná písnička, ale jinak opravdu děsný a hlavně naivní film, chápu že to byl zřejmě dobrý dnes bychom řekli komerční tah obsazovat Ferbasku do těhletěch rolí, ale vystačit si s díblíkem skoro celý život, to umí opravdu jen málokdo..:-) Tyhlety její stereotypní role nasekané jak baťa cvičky, jsem nikdy moc nemusel. Dětinský film ve své době, kdy to možná fungovalo, ale dnes z odstupem času, jevící se jako neuvěřitelně trapná záležitost. ()
Srovnání (třeba) s filmem Eva tropí hlouposti sice Uličnice nesnese, ale přesto si nemyslím, že by šlo o nějak zvlášť pokleslou nebo primitivní zábavu. Kdyby byl film kratší (čehož se dalo snadno docílit vynecháním všech otravných písní), byl by lepší. Věra Ferbasová mi připadá roztomilá a děj je klasická divadelní taškařice, při níž se herci baví stejně jako diváci (ne-li lépe). Spolehlivě mě dokáže rozesmát třeba Ladislav Pešek představující koktavého exherce, miláčka žen, kterého za-zabil zvukový film, ale stejně tak se mi líbí "hláškující" Jindřich Plachta. "Máš mě rád víc než tetičku?" - "Nemluv mi o takových strašných věcech." ()
Veselá komedie která je opět mimo realitu. Ferbasová by asi slavného letce v realitě neklofla. Zvlášť když se tam chovala jako malé dítě. Ale svou roli zahrála výborně. Ale zase v realitě by všichni hned podle vzhledu poznali že je to dospělá slečna. A bylo by jedno že se převleče za dítě. A Oldřich Nový tady neměl chybu. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Věra Ferbasová a Jára Kohout tu spievajú známu pieseň "Já mám devět kanárů". (Šuplík)
- Tango Járu Beneša "Slabá dívka - silný muž" spolu s Věrou Ferbasovou spieva Tino Muff, jeden z najpopulárnejších českých spevákov tridsiatych rokov. Na gramofónových platniach mu vo veľkých nákladoch vychádzali stovky nahrávok. (Šuplík)
- Filmovanie prebiehalo v Karlových Varoch. (dyfur)
Reklama