Režie:
Jaromír BorekScénář:
Ivo PelantKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Ivan KašlíkHrají:
Jiří Langmajer, Dana Vávrová, František Laurin, Stanislav Aubrecht, Viktor Král, Antonín Brtoun, Bohumír Starý, Helena Šimková-Malehová, Tomáš Karger (více)Obsahy(1)
Ani za socialismu nebylo radno překračovat hranice mezi bohatými a chudými. Když se zednický učeň zamiluje při svém prvním melouchu do dívky ze zbohatlické rodiny, která obývá honosnou vilu, stěží může očekávat naplnění svých citů. Schematické a neživotné zpodobnění mladé generace sotva přispělo k pravdivějšímu náhledu na dobovou realitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Jeden z mnoha normalizačních filmů o mládeži, tentokrát o zednickém učni, na kterém se podepisuje výchovná poradkyně i první láska. Neohrabanou teen romanci svěřili Langmajerovi a Vávrové (autentickým pubertálním hercům až do nejmenšího detailu). Ten kluk je předčasně vyspělý, ale jeho okolí si ho už zařadilo a není cesty zpět. Dnes získavají svojí hodnotu hlavně záběry na tehdejší pražské reály, metro a Václavák, módu a nejrůznější vychytávky, symbolem tehdejší generace se stává Rubikova kostka. Skvělé jsou i reakce omladiny na Štursovu sochu Puberta z roku 1905. Není to žádný zázrak, ale další dílek puzzle na cestě k poznání naší minulosti. ()
Musím přiznat, že i když jsem film kdysi dávno viděl a letos si jej připomněl, byl jsem mile překvapený. Příběh je příjemně civilní, postavy sympatické a to jak pubertální "ucho" Jiří Langmajer, tak ta "pidlovoká, poďobaná" Dana Vávrová. Protagonisté se chovají racionálně, včetně zedníků na stavbě (válení, chlastání, zašívání - hlavně, že se nakonec plán splnil) a konečné rozuzlení příběhu má svou logiku a je takové opravdové. Jen nechápu, jak může distributor nazývat stísněný domek, který tatínek hlavní hrdinky rozšiřuje s pomocí fušek, honosnou vilou. ()
Po úspěšném filmu pana Rychmana Láska na druhý pohled , natočil režisér Borek film s podobnou tématikou a do hlavní role obsadil mladičkého Jiřího Langmajera, který díky smutnému osudu nejezdí z učiliště domů a hledá své místo jinde. Přijme nabídku jít na melouch jako zedník na barák, kde se seznámí s půvabnou Danou Vávrovou, pro kterou by z lásky udělal vše. Ale láska, byť platonická, trvá jen po dobu pracích na baráku. Ve chvíli, kdy je hrubá stavba hotová, končí i jejich vztah. A mladý zedník Langmajer, poznává, že abych přežil ve společnosti, musí mít velké lokte nejen v práci, ale i v životě. ()
Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) ()
,, Máte Čikuli? Ne my máme Žiguli! '' Tak asi tímto rozhovorem z filmu lze nejlépe vystihnout o co v něm jde... Film je o zednických učních a jejich problémech. Hrdinou je opravdu hodně mladý Langmajer, který má problémy s matkou a většinu volného času i toho školního tráví na melouchu. Tím je dostavba rodiného domku jednoho chlapíka. Ačkoliv hlavní hnací silou makání na domě je plat , který za to dostává a vidina motorky Honda, nakonec se zamiluje do dcery majitele domu... Ano je to Leontýnka z hradu Krakovec. Ta chce studovat umprumku a blbej zednickej chasník je jí rodiči rozmlouván... Langoš sice hrál celkem uvěřitelně, ale moc mně to nebavilo. Dvě fanky malty. * * ()
Galerie (21)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (6)
- Silniční stavba, kterou v závěru filmu navštíví Eda Mařák (Jiří Langmajer), a na které jej zadrží hlídka VB, je stavba dálnice D5 v kopci nad obcí Loděnice, úseku 0502, který byl uveden do plného provozu 21.7.1983. Ve filmu je patrný i provoz po druhé polovině dálnice, která byla otevřena 20.10.1982 jako první úsek celé dálnice z Prahy do Rozvadova. (Martin_L)
- Hlavní hrdinové se jdou podívat na koncert Kroků Františka Janečka. V této době začíná série filmů, jejichž soundtrack je doplněn o jejich písně, například: Katapult (1983), Láska z pasáže (1985), Bloudění orientačního běžce (1986), Discopříběh (1987), Stupně poražených (1988). (NinadeL)
- Ve scéně pupenda v suterénu v čase 1:55 se nad učni objevuje část mikrofonu. (Ganglion)
Reklama