Dvě tváře lásky

Pohodový film, který neurazí, ať si ho pustíte v jakoukoli roční dobu v jakoukoli hodinu v jakémkoli rozpoložení. Barbra Streisand si potřetí sedla na režisérské křeslo a i tentokrát z toho byl moc pěkný film. Největší devizou tohohle filmu je výborný humor (chlámal jsem se každou chvíli) a herci. Barbra si vedla skvěle nejen jako režisérka, ale také jako ošklivé káčátko (její zaujetí při proslovu ke studentům o lásce a chtíči bralo dech) toužící po lásce. Výborný byl také neuvěřitelně charismatický Jeff Bridges a legendární herečka Lauren Bacall, kterou jsem moc rád zase jednou zahlédl v nějakém filmu. Šťopinkou je pak hezká hudba a píseň "I Finally Found Someone". Příjemná romantika, která patří mezi ty, které jednou za čas člověka zahřejí u srdíčka. (22.04.2012)

Co mi vadí na tomto jinak velmi příjemném dílku Barbry Streisand je mnohokrát omletý motiv změny ošklivého káčátka v sexbombu. Když žena exteriér neřeší čtyřicet let, nezačne najednou myslet jako šéfredaktorka Vogue. A je to pak vůbec ještě výhra, když má změna její image vliv na mužovo rozhodování? Je to přece pořád tatáž (hodná a chytrá) osoba. Ale předsevzetí se asi raději poruší s kostí než se strašidlem do zelí. (08.09.2004)

Když koukám na romantickou komedii (která není vůbec vtipná) a mám největší problém s hlavními protagonisty, je zle. Streisand i Bridges kandidují za nejnesympatičtější pár, co jsem ve filmech kdy viděl. Nepomáhá tomu ani unylá a nudná Barbřina režie a šíleně přepálená délka sahající někam ke dvěma hodinám. Obvykle se na tyhle filmu dokážu naladit, ale ty dva v hlavních rolích si zasloužili nějaký strastiplný osud plný bolesti. (19.01.2021)

The Mirror Has Two Faces se pro mě stal jednou z nejoblíbenějších romantických komedií a vlastně filmů vůbec. Už ani nevím, kolikrát jsem tuhle, z objektivního hlediska dosti průměrnou, komedii viděla, ale rozhodně nehodlám skončit. A když tak přemýšlím, proč je pro mě takovou srdcovkou, vlastně nevím, čím bych argumentovala. Jde o průměrnou komedii s nevýrazným humorem, a i když jsou zde moc dobří herci, příběh není extrémně dramatický, takže pro oscarové výkony zde stejně ani není místo (až na Lauren Bacall). A ano, je to předvídatelné až běda. Ale ke mně osobně pravděpodobně nejvíce promlouvá zvláště téma nízkého sebevědomí/nedostatečně přitažlivého zevnějšku, kterým hlavní hrdinka trpí a které je v příběhu postupně naťukáváno, takže možná zvláště proto si tenhle poklad našel cestu mezi stálice mojí televizní obrazovky. A mnohdy, když se cítím pod psa, mě tenhle film vždy dokáže nějak nakopnout. A na tom vlastně záleží nejvíc. Takže, objektivně 4, ale za mě 5 hvězd. (02.10.2022)

Takové útrpné dvouhodinové čekání na Godota. Člověk si ze začátku říká, že karty jsou rozdány poměrně dobře a že by se tak mohly mezi sebou zajímavě promíchat, ale nakonec se z toho nic nestane a zápletka je prakticky nulová, protože celý film popisuje pouze období jednoho (sice ne obyčejného) vztahu a jednu jeho vážnou krizi. Nejspíš nic, co by neznala většina lidí, přestože role bývají v realitě v tomto častěji spíš obrácené. A filmy s jediným poselstvím, a to tím, že láska všechno přemůže, patří spíš do kategorie fantasy, stejně jako ten slaďoučký konec. (10.02.2018)