Jedna ruka netleská

Dosť veľká podivnosť, od ktorej sa vzhľadom na kultovosť Ondríčkových Samotárov asi priveľa očakávalo. Celkom som sa na film tešil, ale po jeho skončení som bol v zvláštnom pomykove, asi ako väčšina divákov. Bolo to dobré, ale skrátka to nesplnilo celkom očakávania. No a na druhý deň som už ani nevedel, že som to videl a o čom to bolo. Takže sa už ani nemôžem vyjadrovať k deji. (11.01.2013)

Pokud jste srozuměni s tím, že jdete na crazy komedi, nebudete hledat smysluplný příběh, ale půjdete se především bavit, máte velkou šanci, že budete spokojeni. Je samozřejmě otázka, zda se vám vtipné scény budou zdát skutečně vtipné - v mém případě to tvůrcům vyšlo takřka stoprocentně. Bonusem jsou pak výborné herecké výkony - především Ivan Trojan je v určitých chvílích geniální - nevím zda studoval spoustu hodin dokumenty z třetí říše, ale to co ke konci předvede v patřičném nasvícení, mě dohnalo až k slzám. (07.10.2003)

I když vše celkově nepůsobí tak uceleně jako Samotáři, jednotlivé vtípky a epizody jsou doslova geniální, nechybí výtečné herecké výkony a stylová atmosféra. Ke konci filmu malinkdo dochází dech, ale opravdu pouze malinko. Už se těším na třetí spolupráci Ondříček+Trojan+Macháček (snad se jí dočkáme)... (23.09.2003)

joj, bars parádny film, zo začiatku som bol podozrievavý, lebo sa to akosi pomalšie rozbiehalo a nakoniec sa to rozbehlo a rozbehlo sa to pomerne slušne. navyše - čierna komédia je žáner, ktorý vo mne vždy vzbudzuje isté pochybnosti - len málokomu sa totiž podarí natočiť naozaj film, ktorý sa môže právom pyšniť týmto titulom. Ondříčkovi s Macháčkom sa to však podarilo na skoro 100%. Tých málo chýb (ktoré s odretými ušami ubrali na hodnotení piatu hviezdičku, ale naozaj tesne) pomalší rozbeh a snaha miestami sa za každú cenu podobať americkým filmom (čo však v niektorých prípadoch v spojení s českou tradíciou vyznie naozaj nevšedne) nestojí za povšimnutie a preto celok hodnotím ako veľmi dobrý a zábavný snímok. Ďakujem. (04.09.2005)

Opět výborné. Děj skvěle graduje, humor opravdu srandovní i hodně k zamyšlení tu máme, vše dolaďuje milá atmosféra stále doznívajících devadesátých. Sami si to napsali i natočili, jak chtěli a s kým chtěli. Stačily by mi čtyři, ovšem Trojan a Tříska, s jeho monology a nakonec sólem o mimořádné lince Praha - Tokio, si prostě zaslouží ještě jednu navíc. (13.10.2011)