Obsahy(1)
Hraný dokument z roku 1999 o proměně chudého venkovana ve slavného léčitele, bohatého a vlivného muže, který byl svými pacienty uznáván a obdivován, představiteli oficiální medicíny zatracován. Vincenz Priessnitz utrpěl v šestnácti letech vážné zranění, z něhož se sám vyléčil, veden svou intuicí a důkladným pozorováním přírody. V rakouském Slezsku založil v roce 1822 třiadvacetiletý Vincenz jednoduchý vodoléčebný ústav, který se během dalších dvaceti let stal vyhledávaným místem nejen "obyčejných nemocných" ale i evropské "lepší společnosti". Priessnitz léčil členy císařského dvora, generály, příslušníky evropské šlechty, spisovatele a básníky (N. V. Gogol). Byl pozván osobním lékařem člena císařské rodiny k poradě do Vídně. Během prudké epidemie cholery zachránil všech 21 nakažených, kteří se na něj obrátili, zatímco ranhojičům a chirurgům rychle umíraly desítky lidí. V roce 1846 byl vyznamenán C. a k. Zlatou medailí za zásluhy první třídy. Během svého života vyléčil na čtyřicet tisíc lidí. Film vznikl jako součást oslav 200. výročí narození Vincenze Priessnitze, které generální konference UNESCO zařadila do seznamu mezinárodních výročí pro rok 1999. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Nesmírně poctivě udělaný životopisný snímek, jehož žánr bych zařadil do hraného filmu s dokumentárními prvky. Výborná kamera Karla Hurycha dává snímku silnou atmosféru. Herecké výkony jsou velmi přesvědčivé. U Dajdara jeden z nejlepších, který jsem viděl. Jen si myslím, že režisér příliš kombinoval použité formy, což vedlo místy k nesourodě rozvolněnému vyprávění. Například použité animace působily jako z jiného filmu, některé pasáže zase vyznívaly jako divadelní inscenace. Jak jsem ale psal výše, vše drží pohromadě skvělý vizuál, dobrá režie a také Hladíkova hudba. ()
Film hodnotím kladně, především protože je to jedno z mála upozornění na kdysi opravdu slavné lázně a jejich ještě slavnějšího zakladatele a také krásu zdejší přírody. Samozřejmě se obsahově nevyrovná knize, ale kniha není tak lákavá a film se jí celkem dost drží. Rovněž se mi líbil výkon Martina Dejdara. ()
Priessnitzův obklad... Kolikrát jsme to slyšeli u lékaře... Věděl jsem, že se to tak jmenuje po někom, snad lékaři, ale nic víc. Film mi v tomto ohledu dost otevřel oči. Opravdu klobouk dolů před tímto chlapíkem. Film je spíše dokumentem, kterým nás provází několik průvodců, kteří jako by procházeli napříč časem a objevují se i v hraných úsecích z Priessnitzova života. Jedná se sice o padesátá léta devatenáctého století, ale nějakou super výpravu co do kostýmů či exteriérů moc nečekejte... Do toho film obsahuje animované kreslené názorné ukázky různých užití zábalů a studené vody... Ze snímku byl cítit velmi malý rozpočet, ale tvůrci se s tím celkem popasovali. Mihne se v něm vícero známých herců, z nichž většina svoji práci odvádí dobře, výkony některých dalších však byly na úrovni vesnického ochotnického sdružení... Součástí filmu jsou i krásné záběry na Jeseníky a tamní přírodu. Dávám tři zábaly a oceňuji originalitu zpracování. * * * ()
Na filmu se mi líbí jakým způsobem se inspiruje předlohou Miloše Kočky a rozvíjí ji formou hraného dokumentu (která u nás není příliš rozšířená). Také velice oceňuji rozvinutí historických perokreseb do animací. Obrazovou stránku filmu, bohatě využívající krásu Jesenické přírody, doplňuje velice příjemná hudba. ()
U mladých příznivců akčních filmů tento životopisný snímek pochopení asi nenajde. S citem vytvořený hraný dokument zaujme především vzdělání chtivé diváky a zájemce o lázeňskou léčbu z řad odborníků či laiků. Účast známých českých hereckých osobností dodává snímku zářivější punc značkovosti. Scénář a režie: Pavel Linhart ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama