The Gambler
A játékos
Režie:
Károly MakkScénář:
Nick DearKamera:
Jules van den SteenhovenHudba:
Gerard SchurmannHrají:
Michael Gambon, Jodhi May, Polly Walker, Dominic West, Luise Rainer, John Wood, Angeline Ball, Lucy Davis, Vera Venczel, Zoltán Gera, Éva Pap, Miklós Székely B. (více)Obsahy(1)
Jeho osud byl ve znamení geniálního talentu, hluboké víry, lásky i hazardu. Maďarsko-britský film inspirovaný životem F. M. Dostojevského. Petrohrad. Píše se rok 1866. Fjodor Michajlovič Dostojevskij má za sebou román Zločin a trest a patří mezi nejznámější ruské spisovatele. Přesto je nucen uzavřít se svým nakladatelem Stelovským – u něhož je zadlužen – nesmírně ponižující sázku. Buď napíše běhen jedenatřiceti dnů stošedesátistránkový román a všechny dluhy mu budou odepsány, anebo se nakladatel stane majitelem autorských práv všech jeho dosud nevydaných děl. Stárnoucího, v naprostém chaosu žijícího spisovatele může zachránit jedině mimořádně schopná stenotypistka. Najde ji v osobě líbezné, chudé, pečlivé a pracovité Anny Sotkinové. Mladá žena je uchvácena spisovatelovým geniem a ujme se zdánlivě nesplnitelného úkolu. Pod jejími hbitými prsty vyrůstá částečně autobiografický milostný příběh Poliny a Alexeje a současně se rodí i neméně rozporuplný vztah Dostojevského s Annou... Výpravný snímek, v němž se prolínají historická fakta s fikcí, natočil známý maďarský tvůrce Károly Makk (Zálety krále Matyáše, Kočičí hra, Počestná noc). Pod jeho vedením ztvárnili hlavní role Michael Gambon (Mary Reillyová, Ospalá díra), Jodhi Mayová (Dům radovánek), Polly Walkerová (Čas smyslnosti, Emma), Luisa Rainerová, Dominic West (Richard III, Hvězdné války: Epizoda I – Skrytá hrozba). Film získal v roce 1998 na MFF v Troji Cenu OCIC a Cenu za nejlepší herecký výkon pro Jodhi Mayovou, na MFF v Pescaře Cenu za nejlepší film a Cenu za ženský výkon. (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Hráč je jediný román Dostojevského, který jsem nepřečetl, tedy nedočetl. A tak jsem myslel, že to vyženu kozí "filmovou" brankou. Ale ani to neklaplo. I když se scénáristka Katharine Ogdenová (a další) pokusili oživit neslaný nemastný příběh známými reáliemi jeho vzniku, ani to jaksi nezabralo. Film i text distributora se nám navíc snaží namluvit, že " stárnoucího, v naprostém chaosu žijícího spisovatele...", ale ani tak to nebylo. Dostojevskému bylo 45 a před sebou měl svá největší díla Idiota, Běsy a Bratry Karamazovy (jak může někdo žít/nežít v chaosu, když má v hlavě "Zločin a trest"). A co se týče Anny Snitkinové, i její kniha "Život s Dostojevským" se na "Hráče" může dívat svrchu. ()
Trochu opomíjený film, kterýžto docela slušne ilustruje jednu z epizod života F.M.Dostojevského. Dobu, kdy geniální spisovatel psal ve spěchu (na zakázku) novelu Hráč a zároveň potkal svoji druhou ženu Annu Snitkinovou. Film se opírá hlavně o velmi dobré herecké projevy Michaela Gambona a Jodhi May (ta získala dokonce za svou roli ocenění na dvou filmových festivalech), těm je veskrze věnován největší prostor a to je moc dobře, dále se objeví i několik povědomých hereckých tvářiček např. Polly Walker. Škoda jen, že tento film proplul našimi zeměpisnými vodami jen lehce (noční filmový klub ČT) a nedotknul se širšího filmožroutského obecenstva. Zajímovostí jest také účast Károlyho Makka na režisérské stoličce, myslím, že podnikl výlet do krajin jemu zcela odlišných. ()
----- "Pokud jde o knihu, nečekám, že jí budete rozumět, občas jí ani sám nerozumím." ----- Příběh který se soustředí na jednu epizodu ze života slavného spisovatele. Je originální formou i obsahem, když vypráví o lásce i o vášni ... té hráčské i té milostné ... ve všech jejích podobách - a přitom jen tak mimochodem bere i dává iluze. Příběh, který obelstil čas. ()
Michael Gambon a Jodhi May hrají výborně, ale bohužel se pro mě Dostojevským a Sotkinovou nestali. Dostojevského si představuji mladšího, více nemocného a vyžilého. Celé je to tak nějak málo ruské. V tom je logicky mnohem podařenější sovětsko-československé zpracování ze 70. let, které však nemělo tak zdařilý scénář. Prostřihy mezi literární fikcí a realitou jsou nápadité a budují mnohem větší napětí. Bohužel je tam několik momentů, kdy chybí návaznost a pro větší svižnost jsme coby nezasvěcení diváci odkázáni na logiku příběhu, nikoliv logiku přirozené psychologie. Tím se pro mě Hráč stává víc The Gamblerem. Je to spíše originální film západní koprodukce, který však s Dostojevským a jeho realitou nemá moc společného. ()
Neustálé prolínání a přepínání z Dostojevského života na příběh jeho novely mi moc příjemné nebylo, ale mnohem víc mi vadilo, že v tom prvním případě se pořád psalo a v tom druhém zase hrálo. Celé to jen líbivě klouzalo po povrchu - rozervaný umělec, nevinná zamilovaná dívka, krásné ženy v dobových kostýmech, nablýskané herny...a nic hlubšího za tím. Film vlastně vyvolává dojem, že Dostojevského "vnitřní démoni" vycházeli z hráčské vášně, což by asi bylo silně zjednodušující. ()
Reklama