Režie:
Richard QuineHudba:
Nelson RiddleHrají:
William Holden, Audrey Hepburn, Raymond Bussières, Noël Coward, Fred Astaire, Tony Curtis, Mel Ferrer, Marlene Dietrich, Frank Sinatra, Grégoire Aslan (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Hollywoodskému producentovi Alexanderu Meyerheimovi (Noel Coward) rychle dochází trpělivost. Jeho scénárista Richard Benson (William Holden) už přes 19 týdnů pracuje na novém filmu, a stále není s to ho dokončit. Benson si ve skutečnosti užívá života v luxusním pronajatém pařížském apartmánu, flámuje, nezřízeně popíjí, navštěvuje kasina, ale ze scénáře zatím nenapsal ani čárku. Za dva dny je ovšem termín odevzdání a producent Meyerheim si scénář ve městě pod Eiffelovou věží vyzvedne osobně! Richard si proto najme písařku, půvabnou Miss Simpson (Audrey Hepburn), a hodlá jí scénář nadiktovat z hlavy. Je ostatně už zvyklý takhle pracovat vždy, když jde opravdu do tuhého. Tentokrát ho však napadají jen samé nesmysly a vymezený čas se zatím neúprosně krátí. Tady už pomůže jen jediné - nechat pracovat svou fantazii a celou filmovou zápletku si ve dvou prožít na vlastní kůži. (dopitak)
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Audrey by dokázala vnést šarm a krásu i na toalety na brněnském vlakovém nádraží. I když Holden zrovna nepatří k mým favoritům, nijak to Audrey nekazil. Překvapivě trapně však působil Curtis. Komedie je to především konverzační a s něžným úsměvem si střílí z filmového průmyslu. Přesto mi nasadila brouka do hlavy, jestli se opravdu nechal Shaw při psaní Pygmalionu inspirovat o skoro sto let starším románem, neboť se mi ta podobnost náhle zdá velmi realistická. ()
Komedie s Audrey Hepburn na mě působí pokaždé stejným způsobem. Vždycky se u nich výborně bavím, protože obsahují fakt dobrý humor, zároveň ve mně (starém cynikovi) probouzí tato křehce vypadající a skvěle hrající bytost jakési romantické pocity (což mě nemálo děsí). Ani tento film s vyžilejším scénáristou a rozkošnou stenotypistkou nebyl výjimkou, takže jsem se dosyta zasmál, a teď půjdu brutálně zavraždit nějaké existence na XBOXu, abych své myšlení vyladil do obvyklého módu. ()
"Je letný čas a život je sladký. Raňajky budú u Tiffanyho a nálada je povznesená." Neobyčajný, ani nie film o filme ako skôr scenár o scenári. Ten je vyšperkovaný do detailov, keďže 90% filmu stojí práve na ňom. Zvyšných 10% je "len" ilustračný doplnok, čo znie chabo, ale v podaní Hepburn&Holden, ktorí šlapú na 100% je táto časť nepostrádateľná. Komu sa už navyše dostal do rúk nejaký ten scenár a mal možnosť vidieť jeho štruktúru, veľa pasáží dokáže doceniť viac ako obyčajný laik. Čo sa týka hercov, šarmantný Holden podáva obdivuhodný výkon a Audrey... Audrey je proste Audrey - nádherná ako vždy, dlhé vlasy, krásny úsmev, najkrajšie oči a tá najsladšia angličtina. Jediný vhodný konkurent, ktorý sa opovážil zmerať si sily s jej krásou bolo mesto Paríž a aj napriek jeho krásam a charakteristickému kúzlu, tento boj prehralo. Smútiť ale netreba, Audrey čo sa (okrem iného) krásy týka, neprekonalo nič a to pekne dlho. ()
Od začátku bylo jasné, že to bude velká oddechovka, a to i na formát Audrey Hepburn. Když se totiž psaním scénáře přenášíte z reality do fikce, může se stát mnohé, a opravdu se mnohé stalo. Tak to dopadá, když text vymýšlí v časové tísni a s jistou hladinou alkoholu v krvi domýšlivý scénárista ("tajemný cizinec je.. samozřejmě Američan") a zapisuje ho na stroji mladá romantická duše, které vděčíme za množství bláznivým vsuvek ("nešťastná dívka pochopila, proč se jí onen muž neustále zakusuje do krku.." ;-). Nicméně William Holden se mi jako herecký partner pro Audrey zamlouval, jako dva lidé zaujatí sami sebou vypadali přesvědčivě a přestože je zápletka jednoduchá jako článkované tělo žížaly, tak film neurazí, všímavý divák si tam může najít drobné radosti (vynikající Tony Curtis, chvilka Marlene Dietrich, mihnutí Mela Ferrera v masce opičáka) a ve zbytku vás zabaví hlavní dva protagonisté, kteří zachraňují neokázalou dějovou linku. ()
Tak trochu nezávislý Hollywood, z roku 1964. Říkám to takhle, protože tenhle film je něco úplně jiného než na co je člověk zvyknutý z těch let. Konverzačka, hledá se nápad, možná příběh neuchvátí, ale Hepburn a Holden hráli tak odvázaně jako když doma tě něco hodně baví. Nepamatuji si kdy se mi líbila Hepburn jako herečka až takhle moc. 5/5 ()
Galerie (47)
Zajímavosti (13)
- Film je remakem francouzského filmu z roku 1952 La Fête à Henriette. (NinadeL)
- V době, kdy byl Holden na léčení, chtělo studio natáčení zrušit úplně. To vyřešil režisér Quine tím, že k natáčení přizval Tonyho Curtise, s nímž natočil několik scén. (Zdroj: Audrey Hepburn - Barry Paris) (Mirokukii)
Reklama