Vojtěch, řečený sirotek

Po všech stránkách krásný absolventský film, vizuálně mě snímek nesmírně nadchl a potěšil. Místy úsměvné vyprávění se mění ve smutný příběh Vojtěcha, který se svou povahou, přirozenou živelností a obrovskou životní vitalitou jaksi nehodí, nezapadá do venkovského společenství lidí, jejich vzájemně pokroucených vztahů a pytláctví. Výborná hudba, tklivé tóny klavíru a houslí umocňují pocit osamělosti, touhy po spřízněné duši, souznění s přírodou, potřebě svobody, okouzlení životem i láskou. Petr Forman jedním slovem dokonalý. (15.02.2019)

Forma na celé čáře vyhrála nad obsahem. Černobílá kamera sice mohla být lákadlem, jenže v rukou Kačera neměla žádné opodstatnění, protože její potenciál zůstal naprosto nevyužit. Pochválit musím Petra Formana, nikdo jiný si pochvalu nezaslouží. Kačerovi by pro příště měli dát do rukou raději lopatu, třeba by s ní zvládl něco lepšího, než s kamerou. (22.11.2019)

Vrhla jsem se na 60. léta. Co že to plácám, když tento film je z roku 1989? Myslím tím to, že Vojtěch, řečený sirotek je svým stylem 60. letům a nové vlně dost podobný a inspirace je znát. Krásná kamera i hudba, Petra Formana nelze než chválit, na jednu stranu by se měl takový tvůrčí počin obdivovat, protože je TAK jiný než soudobá tvorba, ale co z toho, když vás to na poetickou notu naladit nedokázalo a docela vás to nudilo? (13.05.2012)

Kamera, hudba, poetika Nové vlny i bezútěšná atmosféra poválečných let, tomu všemu nelze nic vytknout, ovšem nemůžu si pomoct, celé mi to přišlo tak nějak zmítající se v křeči, především díky šroubovaným dialogům často ochotnicky přednášeným (už ten úvodní monolog...). A Vojtěch často působil v podání Petra Formana spíš než jako divoch jako momentálně zaostalý. (23.10.2010)

Je to takové příjemně poetické a i když si to moji plnou pozornost neudrželo po celou dobu, stejně se mi na to dobře dívalo. Stejně jako třeba u Cesty pustým lesem si tohohle filmu dost vážím, protože je jedním z posledních skutečně poetických filmů v období, kdy zde ještě vznikaly celkem normálně. Teďka se tu objevují jen výjimečně a je to strašná škoda. Tohle se navíc dost snaží o Vláčilův styl, což mi na jednu stranu sedělo, ale na tu druhou je pořád znát, že se to o ni stále jen snaží a že to prostě je jenom absolventský film. Na ten je to ale skutečně povedené, i když ty herecké výkony s tou vytvořenou atmosférou ne vždy fungují. Je to skutečně pozoruhodný film a formou má dost do sebe, ale stejně jako u jemu podobných ze stejné doby tomu prostě shází něco víc, po čem bych si řekl, že to určitě musím vidět někdy znova. Ale zároveň bych se tomu asi ani nebránil. Tak jako tak, důvod pro čtvrtou hvězdičku zatím bohužel nenacházím. Silné 3* (15.01.2022)