Základní instinkt

Film s nejdusnější erotickou atmosférou jakou znám. "Fuck of the century" sice není až tak úžasný, jak se o něm říká, na druhou stranu mi to plně vynahrazuje Douglasovo "poloznásilnění" své přítelkyně v podání Jeanne Tripplehorn. Jiskřivější erotickou scénu jsem ve filmu snad ještě neviděl. Osobně ale nechápu, proč Stoneová Douglase na konci nekillnula (soráč za spoiler). On se celý film chová jako namachrovaný testosteronový bouchač, kterého má ale Sharon krásně omotaného okolo prstu a celou dobu vám připadá, že si s ním jen tak pohrává. Nu což, asi byl na to Douglas v té době až moc populární;) ***Věděli jste, že: Michael Douglas se krátce po natáčení nechal hospitalizovat jako závislý na sexu.// Autor scénáře Joe Eszterhas původně nechtěl ani slyšet, že by se režie ujal kdokoliv jiný, než Miloš Forman.// Režisér Paul Verhoeven chtěl ze "Základního instinktu" udělat první studiový film, ve kterém by se objevil ztopořený penis. Ve střetu s Eszterhasem však neuspěl a od svého úmyslu ustoupil.//"Základní instinkt" také pobouřil řadu Gayů a Lesbiček, kterým se nelíbilo, že je film vykresluje jako úchylné a pro společnost nebezpečné jedince. Film se navíc natáčel v jejich baště San Franciscu. Tvůrci se nakonec uvolili s nimi jednat a scénárista Eszterhas byl dokonce ochoten přistoupit na dílčí změny scénáře. Druhá strana ovšem kladla nepřijatelné podmínky - detektiv se měl proměnit v policistku, zatímco z vraždící spisovatelky se měl stát heterosexuální muž. Jednání skončila ve slepé uličce a natáčení začalo v ovzduší pouličních nepokojů. Gayové při natáčení exteriérů pořádali hlučné demonstrace. Pískali na píšťalky, svítili baterkami do kamer, přestřihávali kabely a vyzývali okolojedoucí aby toubili klaksonem. Štáb si ovšem nenechal nic líbit - na place hlídkovalo pět desítek členů zásahové jednotky a producent Alan Marshall dokonce od soudu získal povolení osobně zatýkat demonstranty, kteří přelezou zátarasy.*** (18.03.2007)

„Budem šukat jak veverky, mít spoustu dětí a žít šťastně až do smrti“. I když erotické scény už jsem viděl i explicitnější (nebavíme se o pornu, ok?), bylo mezi nimi jenom pár zasluhujících nominaci na „soulož století“. Erotické dusno během minut strávených s vůbec či sporadicky oblečenou Stoneovou, znesnadňuje dýchání a zrychluje tep. Při prvním zhlédnutí to snadno přehlédnete, ale film má i jiné přednosti než ty od Stoneové (a Tripplehornové, když už jsme u toho). Třeba scénář Joea Eszterhase, jehož tabákem podroušený úsudek musela projasnit múza múz. Zbytečně komplikovanou zápletku se záměnami identit dokázal vytáhnout do „uposlouchatelných“ mezí vrchovatou porcí sarkasmu a černého humoru. Ten je ostatně vlastní i Verhoevenovi, jenž si neodpustil pár vizuálních vtípků, mezi něž možno počítat i „mezinožní pozdrav“ Stoneové během extra hutné scény výslechu. Jan de Bont věděl, co zabírat a věděl to i během jiných scén (automobilová honička, diskotéka). Jednou z nejlepších prací se blýskl rovněž Jerry Goldsmith, v akčních momentech trochu váhavější, v „k něčemu se schyluje" scénách naprosto přesvědčivý. Verhoeven si pohrává s pravidly žánru a prezentuje model filmu noir pro 20./21. století, vyznačující se neochotou brát věci smrtelně vážně. Prostě to není běžný hollywoodský thriller o zločinu, který musí být odhalen a potrestán. Spíše provokující výsledek střetu puritánských Spojených států s režisérem ze země, kde je legální marihuana i eutanazie. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, Legas, Ivoshek, de_FACTO, Triple H (30.04.2008)

Rvu si vlasy, když si vzpomenu kolikrát mi tenhle film už utekl... Po jedenácti letech jsem ho ale konečně lapil a umřel v extatické agónii z dokonalé filmařiny. Neviděl jsem nikdy lepší femme fatale než je Sharon Stone v tomto filmu, stejně tak jako neuvěřitelně jiskřivé a brilantně dynamicky prostříhané sexuální scény, za které by měl Verhoeven dostat metál. Neslyšel jsem takový nápor hlášek na minutu čtvereční. Atmosféru, že by se dala krájet jako Rákosníčkova pověstná mlha. A už vůbec nikdy jsem se tak nebál sekáčku na led, který máme v šuplíku... (03.03.2003)

"Moje kniha je skoro hotová. Detektiv je skoro mrtvý." Kdybych měl zemřít při orgasmu při souloži století se spisovatelkou Catherine, tak s tím rozhodně souhlasím a chci to hned teď. Jenže jak se mám srovnat se sarkastickým detektivem Nickem, když nejsem alfasamec, kterej v kokainovým oparu střílí turisty? Tentokrát si vybrala jeho. Nevadí, já se budu koukat. Nejednou. Mám totiž důvodný podezření, že ten film totiž dokonalej. Sexuální scény jsou žhavý, hudba znepokojivá, vtípky originální, automobilový honičky nadupaný, skákání na špek nápaditý a napětí by se dalo krájet ... teda sekat sekáčkem na led. Já jsem si to užil v roce 1992 v brněnský Scale i v roce 2023 v karlovarským Času. (14.07.2012)

Excelentní thriller, ačkoliv scénář sám o sobě genialitou neoplývá, vykonstruován je velice "funkčně" - máme tady detektiva, kterému "to" všechno přerůstá přes hlavu, ďábelsky svůdnou femme fatale i do poslední chvíle nejasné rozuzlení. K tomu pak přistoupí mistr Paul Verhoeven a vytvoří nesmírně jiskřivou, erotickou atmosféru. Dusno a "zakázané" emoce touhy z obrazovky jen sálají, herecké duo předvádí perfektní výkony, takže snad jen ten psychologický rozměr snímku mohl být klidně komplexnější/složitější/hlubší... 9/10 (05.11.2012)