RoboCop

║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $53,424,681║Tržby Celosvetovo $62,500,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $453,438 //počet predaných kusov 33,864║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ Film zdobí výborná technická stránka, kde triky a masky hrajú hlavnú úlohu, taktiež príbeh ma fajn momentky, občas príde aj na nejaké to odľahčenie, nechýbajú krvavé scény a brutalita, vydarená akcia, skvelá hudba od Basila Poledourisa. Nuž keď sa to pekne všetko zhrnie dá sa povedať, že režisér Paul Verhoeven bol pri chuti a ponúkol týmto filmom mix všetkého možného, vrátane jemu neodpustiteľnej štipky erotiky. /85%/ (31.05.2005)

Je sice pravdou, že bych tuhle látku viděl raději v rukou Jamese Camerona, ale pak by RoboCop přišel o svoji jedinečnou atmosféru, kterou umí navodit jedině tenhle holandský zvrhlík. Děj sice vyplňuje tradiční béčkovou šablonku osmdesátých let, ale Verhoevenův cit pro postavy, vztahy, zdravou (až komiksovou) nadsázku a svižné tempo povyšuje tento film plně do áčkové kategorie a i když triky zestárly, v těch zásadních momentech (akce, atmosféra) se divák nemusí shovívavě pousmívat, nýbrž naopak stále plně vychutnávat tuhle jedinečnou podívanou. (25.07.2008)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Robocop sice není zrovna nadčasový film, ale rozhodně ještě nepatří úplně do starého železa. Jeho silnou stránkou je, že stojí na solidním příběhu, který nikdy neztrapní ani po letech. Probuzené vzpomínky na rodinu, včetně upnutí se na pomstu, dodávají příběhu mírně dramatickou hloubku. Samotný Robocop je dobře vymyšlený a jeho design také nemá chybu. Navíc je film natočen svižně. Prokládání reportážemi, sestrojení Robocopa jeho očima jsou nápady, všudypřítomný debilní sitcom dodávají filmu nápady a šťávu. Škoda, že akční scény jsou totálně tuctové a jeden bod navíc strhnu i za zrůdné účesy a kostýmy televizní hlasatelky a jiných. Ta móda je tak strašná, že dokáže překazit i zážitek z jinak slušného filmu. Robocopovi reboot rozhodně prospěje. (26.04.2010)

Maso a kov klasika. Verhoeven dobou akci s nabušenou plechovkou vyztužil svými oblíbený news shoty, které jsou z hlediska celku vlastně na první pohled úplně zbytečné, ale vedle klasické podívané konstruují celkem zneklidňující linii hroutícího se světa budoucnosti. Motivy jako zneužívání policie soukromým sektorem a napětí mezi majiteli a odbory jsou sice upozaděné, ale funkčně dotvářejí atmosféru. Je to přímočaré, zároveň se to svojí brutalitou a nadhledem zaryje natolik, že člověk pořád cítí ty lehké žaludeční vibrace z doby, kdy to hltal jako dítě v němém úžasu. (05.02.2014)