Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Předkrm před hostinou. Formálně vytříbené a velmi působivé, ale ten obsah! Bolševický odvar z Jiráska. Zavilý tmářský jezuita (vytvořený snad při vzpomínce na kreaci Martina Růžka v Temnu) kontra pokrokový mlynář-amatérský speleolog. Že by zrovna jezuita (příslušník řádu, který byl a je intelektuální smetánkou římské církve a který vyprodukoval množství vědců) neměl ani ponětí o působení vody v krasové oblasti...? Ale udělat pořádný scénář z nijaké předlohy (A. Technik, Mlýn na ponorné řece) asi opravdu nešlo. ()
Ne tak silné jako Údolí včel, tajemnější, mystičtější, symboličtější, divácky náročnější, ale splňuje všechna má očekávání. Vláčil je má spřízněná duše, obdivuji jeho specifický způsob, jakým pracuje s náboženskou a historickou tematikou, jakým rozkrývá dogmatické smýšlení doby. Nádherná souhra obrazu a zvuku. František Belfín je opravdu pan Umělec a na Víta Olmera za mlada bych se mohla dívat každý večer... :-) ()
Jedno ze čtveřice baladických děl končícího středověku a začínajícího novověku... O lidech, společnosti, kultuře, porozumění si, vypovídají popisné velkofilmy Markéta Lazarová, Kladivo na čarodějnice, Údolí včel a právě skvělá Ďáblova past. Snímky jsou hlavně postaveny na kvalitních výkonech tvůrčí režie a našich nejlepších herců..! :-) ()
Překvapivě je to hodně nekonzistentní film. Scény jsou sice pečlivě připravené, ale jakoby každou točil jiný režisér. Stejně tak herci občas působí, že netuší, co hrát, a tak deklamují. Ono se zdá, že vlastně ani scenárista a režisér tak nějak netušili, jak a kam ten film vedou. Spousta deklamací a projevů, patosu, často zbytečně. Skutečně nejlépe zde nakonec vyznívá Macháčkova postava kněze díky svému charisma, výprava je rovněž vydařená, ale jako celek to prostě nedrží. (Inu, a co se ideologie týče - že jezuité byli vědecky založený řád, je známá věc - ostatně, koukněte se na Wikipedii, že to byli řeholníci a kněží, kdo první Macochu prozkoumal.) ()
Historická dráma, lyrizovaná balada. Prvá vec, ktorú som si hneď od začiatku uvedomovala – čas (časy), v ktorých film vznikol. Takže mu nemožno veľmi vyčítať tendenčnosť. Naopak, práca s kamerou, mimikou postáv a upriamenie na magické pôsobenie príbehu zabralo. Určite dielo, ktoré sa oplatí aj po 60tich rokoch pozrieť. ()
Galerie (6)
Photo © CS Film
Zajímavosti (9)
- Film byl natočen v těchto exteriérech: Žvahov, Skalní mlýn u Blanska, okolí města Beroun. (Kulihrášek)
- Pád nové stodoly, pod kterou se propadla země pod náporem dobového dupavého tance, byl točen "pro sichr" na 5 kamer současně. (Marator)
Reklama