poster

Noční host

  • anglický

    Night Guest

Drama / Psychologický

Československo, 1961, 105 min

  • sinp
    ***

    Do jisté míry chtěl Vávra v tomhle snímku předvést něco nového, ale myslím, že se mu silně nepovedlo. Nová vlna ještě nevystrčila své růžky a "starý pardál" tady nic světoborného nevymyslel. Scénáristicky to snese přísnější měřítka, ale zbytečná Hlaváčová by si zasloužila vykopnout po první minutě. Skutečně si neumím vysvětlit její přítomnost v takovém příběhu než jako zbytečný exhibicionismus režiséra. Ani to další nedošlo do cíle. Jediné, co Noční host ukázal byl fakt, že se blýská na lepší časy. A to velmi záhy....(14.10.2005)

  • Flego
    ****

    Kvalitne rozbehnutá psychologická dráma sa v polovici filmu stratila vo vzduchoprázdne. Bola to veľká škoda, lebo sa Vávra dobre popasoval s divadelnou predlohou, temnou atmosférou, aj s výberom hercov. Záver už bol v poriadku.(13.3.2016)

  • igi B.
    odpad!

    Ano, čistě technicky nelze tomuto všem režimům sloužícímu prostonárodnímu umělci ve vztahu k tomuto filmu nic vytknout. Rutinní Vávrova režie rádoby uměleckého filmu nijak nevybočuje z kontextu filmové tvorby té doby. Smutné však je sledovat herecké výkony nevěrohodných postav s až hloupým předurčením v rámci děje (obzvlášťě trapná je role R.H., představující jednoznačně a bezvýhradně - jako ze života že - zápornou figuru TOHO omezeného cynického postfašistického sudetoněmeckého(!) uřvaného zlého kapitalisty, jež určitě má navíc na svědomí nějaké ty české vlastence - nebo alespoň židy - a jež zcela jasně vyznívá jako karikatura), které odpovídají standardu jakéhosi proklamativního postsocrealizmu... Potenciálně výborní herci tak vlastně utápějí své role v toporných a stupidních dialozích, podivně upocený (ne)příběh vyznívá jako ubohý - z palce vycucaný - pamflet. Téma a vyznění filmu - to je nakonec totiž opravdový HNUS. Touto antiněmeckou agitkou, natočenou v době již uvolňující se poválečné politiky bolševického stalinsko-gottwaldovského antigermanismu si Vávra nejspíš léčil doznívající zbyky pošramoceného svědomí ve vztahu ke své protektorátní (nejméně) kulturní kolaboraci. Nechtěně pak toto "dílo" připomíná nechvalně proslulé (byť umělecky nepochybně silné) nacistické antisemitské filmy z doby třetí říše. Co však nejvíce mě dnes překvapuje a štve, je potlesk značné části současných hodnotících, svědčící o naprosté pomatenosti dnešních šašských inteleaktuálů - nepochybně ovlivněných obdobně hodnotnými díly, tvořenými generacemi nástupců protagonistů této hovadiny. Co říci závěrem? Hajl Vávra! Nasrat... - - - P.S: Milý -nmafane-, ano, možná jsem úplně mimo, možná se jen mýlím, možná je vše úplně jinak (protože pravda je stejně jen jedna, víš? ;-), ale není pravda(!), že >bezmezně pohrdám< tímto režisérem (viz mé hodnocení jeho jiných filmů). Toť k Vávrovi - a teď k tobě - když už ses o mě otřel. Mrkl jsem na tvůj profil - a s tím tvým hodnocením >Majora Zemana< jsem pochopil... :-D)) Jinak ale máš tam náhodou pár filmů, na kterých se shodnem. Zjevně máš ještě šanci... Howgh!(14.10.2005)

  • Radek99
    ***

    Zajímavé a závažné téma padnoucí za oběť schematické době... Škoda, že tenhle film nebyl natočen tak o pět šest let později...(14.11.2014)

  • Marthos
    *****

    Vynikající psychologické drama. Čtyři lidé, jedna noc a jediný výstřel. Troufám si tvrdit, že původní Aškenazyho divadelní hra, bezprostředně následovaná Vávrovým filmem, musela na přelomu padesátých a šedesátých let způsobit pořádný poprask. Téma je příliš citlivé, než aby se z něj stala jakkoli zploštělá konverzační hra, také částečně díky skvělým hereckým výkonům. Koncert, který zde rozehrává jedinečný Rudolf Hrušínský společně s Jiřím Valou, Martinem Růžkem a mladinkou, teprve třiadvacetiletou Janou Hlaváčovou, rezonuje až v momentě, kdy dochází k závěrečnému zúčtování s minulostí. Hrušínský se v postavě německého podnikatele Hupperta dokázal vyhnout karikatuře a vytvořil sice záporného, avšak plastického a do posledního detailu přesvědčivého hrdinu. Za zmínku stojí jistě i skutečnost, že se Vávra rozhodl snímek pojmout coby širokoúhlý černobílý film, přičemž ozvláštnil vyprávění několikanásobnými expozicemi. Souběžně s přitomným dějem tak mohl zobrazit retrospektivní vzpomínkové výjevy. A i když se celek, díky své kontroverzní náplni, pohybuje na hraně, rozhodně náleží mezi nejlepší filmová díla Otakara Vávry, věčně zápasícího s dobou a lidmi, kteří ji vytvářeli.(5.4.2014)

  • - Předlohou filmu je divadelní hra od Ludvíka Aškenazyho "Host" z roku 1960. (Kulihrášek)

  • - Poručík Vítek se chystal do kina na německou komedii Kurta Hoffmana My, zázračné děti (1958). Plakát na stěně je skutečným oficiálním plakátem k filmu. (troufalka)

  • - Ludvík Aškenazy napsal v roce 1959 divadelní hru Host v noci. Ostravské Divadlo Petra Bezruče ji uvedlo pod názvem Noční host. V roce 1960 Aškenazy hru přepracoval pro Ústřední divadlo Československé armády (později Vinohradské divadlo) a nazval ji Host. Spisovatel zároveň spolupracoval s Otakarem Vávrou na scénáři, který nesl název Host v noci. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace