Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
František Smolík, Lída Baarová, Vlasta Matulová, Rudolf Hrušínský, Meda Valentová, Eduard Kohout, Marie Glázrová, Jaroslav Vojta, Vítězslav Vejražka (více)Obsahy(1)
Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbiny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. UIIikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullíkovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu... Film, který se stal trhákem (i díky nákladným dekoracím), získal řadu ocenění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Naozaj to nie je žiadna veselohra, nepomyslel by som si, že sa v tej dobe točili aj katastrofické filmy, ten záver má všetky znaky tohto žánru. Predtým je to slušná psychológia s rôznorodými hereckými vykonmi, ale príbeh bol zaujímavý vo svojej dobe, dnes máme od nej už príliš veľký odstup. ()
Velmi rozporuplné hodnocení pro rozporuplný film, který ale rozhodně stojí za shlédnutí... ()
Vynikajici filmek, kde najdete od vseho neco. Nejlepsi postavou byl samozrejme podivin Kohout se svoji milou Glazrovou. To byl borec. :) Zaujaly tez zajimave momenty jako treba vasnivy Vejrazka, ktery vytrhl holyma rukama celou okenni mriz, jen aby se na tu Lidu dostal... :) P.S.: za Lidu zpivala krasne Ada Nordenová. 4+ ()
Na svoju dobu zaujímavé dielo. Výborné herecké obsadenie.....65%. ()
Ambiciozní pokus o drama podle románu Čapka-Choda. Mohlo to být výrazně lepší, ale to by nesměla hlavní ženskou roli hrát Baarová, se kterou si Vávra neporadil. ()
Myslim, že za toto ztvárnění se Karel Matěj Čapek - Chod rozhodně v hrobě obracet nemusí... ()
Tak nevím, mne tento film nijak výrazně nenadchnul. Asi to bude tím, že polovin hereckého ansáblu neuměla hrát a na tom dramatu se to dosti podepsalo. Za mne 50% ()
Společenské drama obsahující několik motivů a osudů různých postav aniž by se vzájemně rušily či po divácké stránce vytvářely nepřehlednost. Silný scénář obsahující hlavně klady a zápory své doby a různého postavení ve společnosti, má ve své podstatě divákům co říct i dnes. Každý si v příběhu může najít to své. Vrcholem snímku je samotný konec, kde veškerá tragédie všech zúčastněných vezme za své. Dokonalá tématická myšlenka vizuálně a mistrovsky ucelená, režisérem Otakarem Vávrou, do své absurdní dokonalosti. Snímek sice nijak nemoralizuje, avšak v jistém smyslu přeci jen vytváří určitou kritiku a ponaučení v touze člověka dosáhnout svého za každou cenu bez ohledu na druhé a bez vyslyšení varování či rad. A právě tím je snímek poplatný i dnešní době,což je jeden z mála takovýchto filmových počinů, které ve své době vznikly. Profesionální herecké výkony už jsou jen třešničkou na dortu. Ať se to někomu líbí nebo ne, jedná o snímek, který si zaslouží být ve zlatém fondu české kinematografie. ()
Obskurní film podle ještě obskurnější knižní předlohy Karla Matěje Čapka Choda. Obskurností míním hlavně tu mnohost bizarních dějů - šílený dědeček bydlící ve věži a živící se paděláním obrazů, jedna dcera zamilovaná do tuberkulózního akademického kolegy, druhá dcera pěvkyně se zakázaným sexem (když to poruší, tak oněmí a nemůže zpívat), císařský rada Sapristi, který si umanul, že ve svém závodě instaluje kaplanovu turbinu, dva nápadníci Tyndy, jeden dělnického původa, urostlý fotbalový brankář Vašek, který Tyndu zachrání před znásilněním vorařem, druhý nápadník - americký milionář mr. Mour, který se do ní zahleděl, když jí viděl hrát lawn tennis, hru bohatců...Zajímavá věc, přestože je mi Baarová sympatická, tak zde bylo vidět, že jí Marie Glázrová několikanásobně předčí krásou, živelností, sexepílem... ()
Chtěla jsem hodnocení zvýšit, ale konec, na rozdíl od knihy stoprocentně červenoknihovní, mě odradil. ()
Filmu škodí především předloha, Karel Matěj Čapek Chod podle mě nebyl moc dobrý spisovatel, spíš vykradač slavných zahraničních děl, nechápu, proč se označuje za realistu, tohle má do reality pořádný kus cesty daleko. Ale filměřsky i herecky koukatelné. ()
No, ten konec musel asi rozhodit všechny. A kdyby Baarová do té řeky skočila, tak dám všech pět. Ale nestalo se tak a nakonec získala svou lásku takže to úplně správné drama nebylo. Ale Baarová tady vypadala hodně dobře. ()
Jsem se přehmát, já myslel, že to bude pracovní agitka, chichichi. No, skvělí herci, nezajímavý děj, celé je to takové těžkopádné. Nejsympatičtější postava – jednoznačně Artuš, protože byl blázen stejný jako já. No ne. Vážně, ne, bylo to přece drama. Mne moc nezaujalo, ale viděl jsem až do konce bez posunu, jen s přestávkami, když už jsem se trošičku nudil. Podruhé snad v nouzi ano. ()
Tentokrát půjdu opět proti davu. Turbina je film o zavádění nových technologií, s kterými ale někteří lidé nesouhlasí. I přes množství inženýrů a odborníků ale samotná turbina nakonec překvapivě selže a může dokonce za rozpad věže. Samotné trikové záběry jsou na svou dobu opravdu kvalitní. Jenže děj mi přijde až příliš prvoplánový. Jako by Ullik měl charakterizovat zlo a švagr Artuš dobro. A jakoby se následně vyplnilo nějaké prokletí, když císařský rada posléze zkrachuje. Vše, co předvídal Artuš se stalo. Snímek je nabitý rozličnými postavami a charaktery, které odrážejí hlavně dobu. Ostatně samotné herecké výkony jsou skvělé, také je zde celá plejáda slavných, či později slavných herců. ()
Solidní film Vávry, sice je dějově trochu svázaný s předlohou, ale lepší propracování by nebylo na škodu, ale jinak je to natočené dobře. Hodnocení: 60 % ()
Nepochybně jedno z velkých Vávrových děl, a jeden z mála dobrých filmů s psychologickou tématikou té doby ... Ale nějak to šlo mimo mě, moc různých charakterů, přišlo mi, že to skákalo od jednoho k druhému .. Nejvíce se mi líbil Eduard Kohout ... ()
V pohádkových kulisách se odehrávají osudy několika členů jedné vlivné rodiny. Inu považte, švagr Artuš vypadá jako Čáryfuk a bydlí vysoko v gothické věži, hořekuje a lamentuje při instalaci nové turbíny jež má modernizovat starý mlýn, k tomu si vydržuje nejméně jednu děvečku kterou má jako rohožku a místo čarovné hůlky používá meče. Touto karikaturou je ovlivněn celý snímek i postavy. Ty skutečně životné představují jen mladý pár Vlasty Matulové a Karla Högera, oba také zhruba v polovině příběhu mizí a žijí si svým životem. Další jakoby pohádková postava je dcera Tynda, s půvabem Sněhurky, ale povaou méně oblíbené sestry z Popelky. Miluje pohledného mládence, syna nočního hlídače podniku svého tatínka, ale s vidinou mamonu se zaplétá s pohádkově bohatým Čechoameričanem. Nejtragičtější postavou je ale beze sporu rada Ullik. Člověk rozumějící pouze šustění bankovek, povrchním gestům, neschopný dialogů ani se svými potomky, chovající se doslova jako král který je svojí mocí zcela sebejistě ovládán. Ač jsou scénář i režie mladíčka Vávry perfektní, na jeho věk až neuvěřitelné, nejspíš se stalo to že nedokázal ukočírovat herce aby se nestylizovali, nebo k tomu byli přímo vedeni, ale na mě to nepůsobilo nijak přitažlivě. Kdyby byl snímek realističtěji podaný, mohlo vzniknout, za doprovodu skvělé hudby talentovaného skladatele, hodnotnější historické drama. Tehdejší divák ale v době válečného běsnění vyhledával spíš pohádkově laděné snímky, tomu rozumím. ()
Na svou dobu docela progresivní Vávrova adaptace románu Karla Matěje Čapka-Choda zaujme spíš než odvážnými (ve skutečnosti ne zas tak moc) záběry Lídy Baarové tematizací emancipace žen. V postavě Čechoameričana Moura, který se coby miliardář vrací do Prahy, aby zde ještě více zbohatl a navíc získal atraktivní dceru císařského rady, ale nakonec odchází s prázdnou, by se dokonce dal spatřovat vzkaz okupantům. *** 1/2 ()
Turbina je překvapivě zajímavý film. Víc než protitechnologická agitka je to příběh otce a jeho dvou dcer na vdávání. Lída Baarová je zde místy příjemně civilní. Mou pozornost si pro sebe ovšem úplně ukradla nedoceněná Vlasta Matulová. Celkově jde o nadprůměrný pamětnický film, kde je velmi cudně ale jasně naznačeno, že intimní život filmových hrdinů této doby nemusí končit u polibku. Jedna otázka mě ale trápí. Jak si excentrický strýc našetřil své jmění? ()
Vrchol českého naturalismu - Turbina od K.M.Čapka-Choda - zfilmovaná výborným režisérem za účasti předních herců té doby (Smolík, Baarová, Matulová, Vejražka, Kohout, Höger). Co jiného může vzniknout, než skvělý dramatický film. Od prvních minut do posledních momentů, kdy se zhroutí vše, co bylo léta budováno, je to dramatický příběh rady Ullika-Sapristi a jeho dvou dcer. Především příběh Tyndy je zde rozvinut. Za zmínku stojí i mladičký Hrušínský... ()