To

Tak jsem TO viděl a musím říct že TO byla kravina kolosálních rozměrů. Co ovšem taky čekat od režiséra "skvělého" třetího dílu Halloween. Knižní předlohu jsem nečetl. Pokud bych měl srovnat TO s podobně otravnou Kingovou adaptací, tak snad s Red Rose. Red Rose mi ale přišlo o něco zajímavější. Klauni mě prostě neberou. (29.07.2010)

A pak že s klauny neni legrace! Jsou veselí, barevní a mají spoustu vznášejících se balónků. Ano, všechny se vznášejí. Navíc vám pomůžou najít ztracené věci (třeba papírovou lodičku v kanále) a vůbec vymýšlejí spoustu zábavných prkotin, jen aby jste se nenudili. Třeba takový Pennywise, to je mistr v oboru. Pobaví vás bizarním překvapením v asijských "štěstíčkách", ocákne vás krví z umyvadla, navodí vám parádní halušky i bez houbiček, a příjemný společník je to i do knihovny nebo do sprch. Mno, a pokud se ten šašek umí proměnit třeba na obrovskýho pavouka, není vůbec co řešit. Zkrátka optimální kámoš. Horší je to s těmi, co neoplývají černým humorem. Ti si radši řežou tepny. Mě ale vždycky pobavil. Škoda, že ten nejproslulejší ze všech klaunů žije až v Derry ve státě Maine, je to trochu z ruky. (31.08.2014)

(Herec "mladý Bill" se ve věku sedmadvaceti let oběsil.) Z jistého úhlu pohledu dětství z lidského života mizí stejně jako se chuligán ztrácí v rozlomeném potrubí. S doširoka otevřenýma krvavýma očima a v záplavě bílého světla. Totiž, chci říct, že většina zážitků, které mě definovaly v počátečních fázích života, byly povahy děsivé a paranormální, ačkoliv o sobě můžu říct, že jsem měla velmi šťastné dětství a že vůči němu nemám téměř žádné výčitky. (Puberta čili dospívání, to už je něco jiného, muhahaha. To za sebou nemám dodnes.) Jisté je to, že tenhle konkrétní pocit s abstraktními konturami ve svých dílech (nejen v TO) adresuje King docela často a velmi působivě (zvláštní místo v srdíčku mám pro Dlouhý pochod). Filmaři ho v téhle adaptaci zachytili s velmi zvláštní osobitostí, hraničící v některých krajnostech se špatností a dobovou zatížeností, ale pro mě je už jen ten fakt, že se někdo zabývá dětmi a hrůzou, nesmírně cenný. Zbělení vlasů, oslepující světlo, řada hrobů, indiferentní dospělí, ach, dětství. "Take my hand and you'll never have to grow up." (22.02.2015)

Kingovy hororové romány mají jedno společné. Jsou takřka nezfilmovatelné a jejich kouzlo na plátně zachová jen málokterý filmař. Tommy Lee Wallacemu se mu jej nepodařilo zachovat ani omylem. Vědom si toho, že právě Kingovo dílo To je tak obsáhlé, a tedy takřka nezfilmovatelné, to riskl a pokusil se natočit horor, jehož myšlenka děsit sofistikovaným způsobem nebyla špatná, ale výsledek je opravdu žalostný. Wallace osekal "kingovku" tak neskutečně necitlivým způsobem, až je mně z toho smutno. Neuvědomil si, že hororový divák chce, aby mu byla hrůza servírována nápaditě, a pokud možno s hororovou atmosférou, ale zde je hrůza sterilní a atmosféra nulová. Herci nehrají, klaun moc děsu nenažene a Wallace pohřbil Kingovo stěžejní dílo dobrých pět sáhů pod zem. A nevykope jej ani garda hrobníků s bagry. (20.01.2009)

Famózní Tim Curry vytváří v postavě Pennywise jednu z nezapomenutelných postav žánru. A přes nutnost razantního krácení 1000 stránkového románu se filmu podařilo zachovat zdání, že nic podstatného nechybí... konec s vratkou maketou sice televizní dílo poněkud diskriminuje, ale přesto zůstává poměrně slušnou podívanou, které se místy dokonce daří zhmotnit atomosféru Kingova románu... (24.06.2004)