Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v černé komedii o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Televizní film na motivy povídky Karla Čapka... Osud bezvýznamného básníka Leonarda Undena je ve filmu transponován do mediální atmosféry konce 60. let 20. století. Čapkův mistrovský příběh tak dostal další dimenzi. Stal se ironickým obrazem doby, černou komedií o snadnosti manipulování davem, o ošidnosti hesel, o fenoménu zvaném veřejné mínění, o moci mediální slávy… Tento pozoruhodný koprodukční česko-německý snímek vznikl ve vrcholném období české televizní tvorby v roce 1968 v pražském televizním studiu. Scénář napsali na motivy jedné z Čapkových "Povídek z jedné kapsy" dramatik Zdeněk Bláha a režisér filmu Jiří Weiss. Snímek se ještě podařilo narychlo uvést v premiéře v prosinci roku 1968. Pak nastaly časy, které nebyly filmu nakloněny. V obnovené premiéře se pak objevil na televizní obrazovce až 29. května 1996. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

Tiiso 

všechny recenze uživatele

Pokud člověk má dostatek empatie a dokáže se přenést do let vzniku tohoto snímku, pochopí lépe celkovou pointu a záměr režiséra. Směsice tragikomedie, ironie a lidské zloby se tu ukazuje v celé kráse. Jakoby velkolepost a okázalost je tu míněna z toho důvodu aby během 60 minut snadněji se vryla pod kůži a aby divák lépe vstřebal takové pochody v životě lidském, jako jsou sláva, fanatismus masové veřejnosti, a i nekonečná touha po blahobytu a pěnezích. Rozhodně je v tomto filmu více mezi řádky než by se na první pohled mohlo zdát. Rudolf Hrušinský zde nepůsobí nijak nevěrohodně. A Míla Myslíková na druhou stranu bezchybně dává najevo jak to může vypadat, když servírka příjde k nečekanému bohatství. Zajímavostí je bezesporu, že při velkolepém turné básníka Undeho, vidíme šoty z míst, které navštívil jako jsou Amerika, Evropa, Dálný východ jen ne a ne z jakéhokoliv města Sovětského svazu. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Nebylo to špatné, hodnotné poučení je zde, že. Rudolf Hrušínský skvělý, ale neméně dobrý (ač logicky předabovaný) i Klaus Schwarzkopf. Ale bohužel rozjezd je trochu vlažný, střední pasáž únavná a až poslední třetina se vlastně pořádně rozjede. Co se mi ale líbilo byla jednoznačně výprava, na takový minifilm a na tu dobu velmi solidní. Celkově bych tak hodnotil jako "poctivý průměr". ()

Reklama

mosem 

všechny recenze uživatele

Příběh má humorné prvky, ale rozhodně bych jej nepovažoval za komedii. Zdá se, že již dávno platí že pravdou je to co považují za pravdu novináři. Ukazuje, jak média dokáží strhnout davy na svoii stranu a veřejné mínění pak "válcuje" spravedlnost. Karel Čapek i v tomto případě prokazuje svoji genialitu a nadčasovost. A s mistrem Hrušínským nelze udělat chybu. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Cože 50 000 za vraždu? Čekal jsem tak 5 000! - Tak to ho donuťte k sebevraždě! '' ---- Čapkovu předlohu jsem nečetl. Do filmu jsem šel kvůli době vzniku a Hrušínsému. Nakonec to nebylo až tak špatné a na TV film se jedná docela o výpravnou záležitost. Film se totiž neodehrává u nás a tak jsou tam policisté v extra uniformách, zápaní vozy a i když vezmu jen všechny ty kostýmy muselo to jít do peněz. Zápletka je jednoduchá. A je docela i ze života. Občas se člověk přitočí úplně náhodou k něčemu co ho katapultuje do úplně jiných sfér aniž by o to usiloval. Tam pak záleží na něm jak to ustojí. Jestli film v něčem rozhodně nefungoval pak to bylo v tom, že se opravdu nejednalo o komedii. Jinak Hrušínský klasika, super vákon a líbila se mi i Jiřina Šejbalová. Od filmu jsem čekal i nějakou skrytou narážku na režim umně vpravenou vzhledem k období vzniku, ale nic takového jsem tam nenalzl. Je to prostě taková zajímavá TV jednohubka s opět perfektní hudbou pana Lišky. Dávám za 3 šály na počest pana Undena ! * * * ()

helianto 

všechny recenze uživatele

„… vidíte, i dnes bych řekl, že to byl svatý boj o spravedlnost … Pokud šlo o mne, byl to boj jedince proti státu; ale za mnou bylo mládí.“ Já jsem si tu povídku po zhlédnutí Weissovy televizní inscenace musela přečíst. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že takhle to Čapek původně neměl. A neměl. Čapkův Unden byl mladý nadšený básník, s elánem, nadšením, a hlavně, především pro čest se vrhající do boje za spravedlnost, za spravedlnost proti údajnému bezpráví, spáchaném na malém, bezvýznamném člověku. Weissův a Hrušínského Unden byl básník zcela jiného ražení. Průměrný autor, který se náhodou zapletl do boje za jakéhosi Selvina, nejprve s údivem, ale nakonec blahosklonně, přijímající výhody z toho plynoucí. Celá absurdnost situace je v inscenaci úžasně dokreslena černobíle – barevným laděním; už to slovní spojení je absurdní, není-liž pravda? :o) Pruhy jako okatý, až vtíravý symbol Selvinova vězeňského mundúru jsou všudypřítomné. Jen Selvin, hlavní, a přitom vlastně vedlejší, hrdina ten je v obou případech stejný – „trochu obtloustlý a bledý, se začínající pleší, mírně opocený a nesmírně všední; krom toho páchnul pivem“. Jak Čapkův, tak Weissův Unden „pocítil jakési zklamání“. Hrušínský dokáže to zklamání vyjádřit jediným pohledem, neobyčejně účinné, brilantní herecké umění. Čapek zůstává ve své povídce lidským – Selvina pošle do Ameriky a Undena nechává užívat plody jeho vlastního boje. Weiss dotahuje do nevyhnutelně tragického konce své absurdní pojetí. Obyčejný Selvin „velkého básníka“ Undena vysaje do morku kostí a nedopřeje mu ani ono finální vítězství, protože jeho Unden si jej nezaslouží … ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama