Ukradnutá hranica
Režie:
Jiří WeissKamera:
Jan RothHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ladislav Herbert Struna, Rudolf Deyl ml., Rudolf Široký, J. O. Martin, Marie Nademlejnská, Milica Kolofíková, Josef Maršálek, Eduard Linkers (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Spolu s dvoudílným filmem "Dny zrady"snad to nejlepší co se o téhle problematice natočilo.Co se týče komunistické propagandy-nebyl jí film ještě tak prosáklý,a o to je snímek ještě lepší. ()
Tři hvězdy za autentičnost, ale ten závěr už moc nevypovídal, chtělo to nějaké poselství... ()
S ohledech na rok výroby dokonalost o historických událostech v Sudetech. Povinnost. ()
Ve filmu jsou zachyceny dobře emoce i nálada všech mobilizovaných vojáků, ovšem z větší části nudné a nedokázal jsem se přesto všechno do filmu zahryznout. ()
Většina zde komentujících, stejně jako já, ví o vztazích na pomezí tak akorát prd. Film je silně ovlivněn poválečnou dobou, není se co divit, na utrpení se nezapomíná po dlouhé desítky let, pořád je to ale pouze emotivně laděná záležitost a tak je třeba ji brát. Lidé po období krize, žijící předtím po staletí vedle sebe vůbec neřešili kdo je kdo, ale co dát do huby. Extrémy byly, jsou a budou vždy, co takhle do protivky film, kolik českých lidí bylo odstraněno za německé nadvlády rukou "vlastenců"? V žádné jiné zemi nemělo Gestapo tak snadnou práci jak v čechách, vlastně se ani nemuselo zvlášť namáhat, poudávali jsme se sami. Co takhle zapátrat v archivech a zjistit poměr, kolik lidí zahynulo v odboji a kolik bylo udáno občany vlastního národa? B je správně. Prostě emoce jsou špatný rádce a vyhánět čerta ďáblem nejde, což se zde, v této zemičce plné závistivců, povrchních pokrytců a anonymních udavačů podařilo a daří stále, Stačí, když si necháte zpřístupnit svou složku na FÚ, to je panečku počteníčko, jak Vám všichni přejí úspěch. ()
Překvapivě lepší byla první část filmu, kde se vykreslovali postavy, než ta druhá, kde se střílelo. ()
Hodnotit filmy zabývající se podobnými tématy objektivně je strašně těžké, skoro až nemožné. Podle mě totiž strašně záleží na vašem názoru na konkrétní událost a pokud si o ní myslíte A, těžko vás film přesvědčí o B. Uloupená hranice není všeobecně vzato vyloženě špatný film, ovšem nevím proč, ale v první polovině mi strašně vadily některé takové ty pseudo-hrdinské dialogy, které z dnešního pohledu působí až směšně. Stejně jako některé ty momenty v ději, jeden příklad za všechny - četníka postřelí a leží na silnici, ale když přijede kamarád a ptá se, jestli je v pohodě (zcela logicky), vypadá, jak kdyby mu vůbec nic nebylo a stejně tak se i chová. Jako pokud byli naši lidé až takovými hrdiny, tak smekám. Druhá polovina, ta "více válečná", už je daleko lepší, spíš než o prázdné dialogy jde o skutečný otevřený konflikt a v něm si film i přes dobu svého vzniku vede více než dobře. Škoda až příliš násilně utnutého konce, nějaké lepší zakončení by asi bylo vhodnější. ()
Pro mě jeden z nejlepších Československých válečných filmů zobrazující atmosféru a poměry v Sudetech v roce 1938. Film neobsahuje žádnou ideologii a vlastně ani Happyend ( což je na tu dobu celkem nezvyklé). Herecké výkony,kamera,scénář byly výborné a vše šlapalo tak jak mělo. Uloupená hranice je jedním z pokladů Československé kinematografie a vypletí se si ji sehnat. ()
Sice je to plné různých klišovitých postav, leckdy vskutku legračních (četař, Sturmbanführer ... ) a Němci se mezi sebou celkem nepochopitelně baví česky, ale na dobu vzniku docela akční a svižné. Jiří Weiss za války působil v Anglii jako autor válečných týdeníků, takže měl řemeslo dobře v ruce ... Vzhledem k tomu je překvapující mírný podprahový komunistický nádech - četař španělák, kecy o tom, jak všichni dřeme na pány a tak. Ale jinak dobré a mám tenhle film dost rád, jen se mi trochu motá s Neporaženými ... ()
Když se Rudolf Deyl ml. při otázce na podporu západních států zahledí v dál a pronese: „ západ ...", tak mám vždy několik sekund chuť přepnout na jiný kanál. To by však rozhodně byla chyba převeliká, neboť film Jiřího Weisse je suma sumárum, důležitou výpovědí o situaci v českém pohraničí na počátku války a ani několik desetiletí uplynulých od jeho vzniku mu neubraly na působivosti. ()
Jako dítě jsem tento film nechápal. Některé scény mi hlava nebere ani dnes. V celkovém konceptu jde však o velmi dobrý film. Jen ta hudba tam nemusela kvičet v jednom kuse. Herci zahráli výborně. Takže lze snímek doporučit. ()
Jiří Weiss by svého času mohl být označen za židobolševika, díky původu a rudé knížce v kapse. Od něho se objektivního zhodnocení Mnichova nedočkáme. ()
Prakticky bezprostředně po konci války napsal Miloslav Fábera debutující scénář o počátku okupace. Situace na hranicích musela být od počátku šílená a stresující. Těžko se vžít do pocitů tamějších obyvatel a v potaz je třeba brát i to, že nenávist k Němcům musela být obrovská, protože se jim musely dít velké křivdy. Zvláštní byla situace, kdy byla rodina napůl německá a česká. Ovšem nepochopil jsem, proč Němci místy mluvili česky, pak zase německy... ()
Velice pravdivý a emotivně vypjatý film.Musím se přiznat a nestydím se za to,že slzy v očích byly.Mám samozřejmě svého favorita v tomto filmu.Je to Karel Effa. ()
Uloupená hranice mě upřímně překvapila. Překvapivě realistické a akční. Atmosféra předválečných půtek v pohraničí je dokonale zachycená. Stojí za zhlédnutí. Herecké výkony taky na úrovni, hudba taky nebyla špatná. Navíc jeden z mála filmů zabývající se tématikou roku 1938. ()
každopádně zajímavý film, naštěstí neháže všechny němce do jednoho pytle, což se musí ocenit... ()
Slušný, průměrný, raně poválečný film s válečnou tématikou. Žel herecky trochu slabší a byť válečné a vážné, tak bez takové té dějové/charakterové/významové/emocionální atd. "naléhavosti" a "hutnosti". 50% ()
Propaganda toho nejhrubšího ražení a možná i pokus o ospravedlnění sudetských událostí. Vyloženě černobílý pohled, na jedné straně "udatní češi", na druhé "všichni do jednoho fanatičtí němci". Ale tak se v československu po válce točily filmy, akorát se ještě přidala neporazitelná sovětská rudá armáda. Politický hnus přenesený na filmový materiál, nic víc. ()
Asi nejlepší válečný Československý film spolu s Atentátem a Nebeštími jezdci. Film, který není ještě zasažen komunistickou propagandou, jako třeba Němá barikáda a líčí období těsně po Mnichovské zradě, ozbrojený střet mezi Henleinovci a československou armádou v pohraničí. Vynikající výkon Rudolfa Deyla ml. nebo Karla Effy. Eduard Linkers tentokráte v postavě netolik záporné, zatímco Miloslav Holub v roli Zeislera a především Josef Maršálek v roli Hanse Langera představují záporáky. ()
Paličatost česká versus robotika národa německého aneb kamže se ti Češi vlastně poděli? Dokonalé, až dokumentární zpracování posledních předmnichovských dnů není odtažité, nýbrž tragické, pravdivé i hořce humorné. Podle mně základ dějepisné nauky té doby, kterou vám sebelepší učebnice nezprostředkuje. ()
Související novinky
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (více)