Proces

Důstojné zpracování Kafkovy klasiky. Je zde pár aktualizačních změn oproti originálu (Josef K. bydlí v paneláku, v práci má počítač, je zavražděn dynamitem...), ale duch předlohy byl zachován. Anthony Perkins je ve své roli perfektní - totiž dokonale bezvýrazný a zmítaný událostmi. Kromě dalších zajímavých herců zde můžeme vidět i velkého Orsona - v roli záludného Advokáta. (14.09.2006)

Pocit viny za to, že člověk žije. Bloudivá cesta Josefa K.(jako všech vědoucích i nevědoucích). Když jsem četl prvně tenhle nedokončený román, tak mi mimo jiné přišlo na um, že se vše odehrává jen v hlavě autora. Později zase, že jde o odraz lidské existence. Člověk je zde, aniž by měla jeho existence jakýkoli smysl. Může být šťastný, může být smutný, ale to nic nemění na tom faktu, že dočasnost lidského života platí pro každého a nesmyslnost života rovněž.***Filmy, které byly natočeny podle knih F.Kafky ukazují jak je nemožné dostat do nich atmosféru a zvláštní kouzlo autora, který je psal. Nejvíce se mi osobně líbí film KAFKA z roku 1991. Jenomže J. Irons není Kafka, jen hlavního hrdinu přibližuje.***Tento film ukazuje výklad Orsona Wellese. Že se mu povedl jak se mu vyvedl, tak to je jako s výkladem každého, kdo se pouští do díla F.Kafky. Každý k tomu něco řekne, ne každý něco zajímavého...***Bezesporu jde o zásadní dílo světové literatury.*** (17.10.2010) (18.10.2010)

Tenhle film mi svou genialitou vzal slova (myslím, že to je skoro určitě jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl). Jeho panoptikální atmosféra strachu, úzkosti a paranoidního ohrožení čímsi neznámým a neosobním je zde evokována natolik sugestivně, že jsem během sledování lapal po dechu a tápal v pochybnostech, zda se mi to jen nezdá. Neuvěřitelný film, Orson Welles byl totální génius. UPDATE 25.5.2020 - Když jsem po letech dostal chuť ten film vidět znovu, opět mě zcela ohromil. Jeho dechberoucí černobílé obrazy, vrcholně skvostné obsazení, nádherná hudba a šílený děj, který je velmi svéráznou interpretací Kafky, ale možná o to víc si ho cením, oč tam Welles dal sám ze sebe. Celý film je navíc zakončen krásným Wellesovým osobním komentářem, v němž nejprve vyjmenuje všechny herce a nakonec dodá: "...Já hrál roli advokáta, k tomuto filmu jsem napsal scénář a natočil jsem jej. Jmenuji se Orson Welles." (14.12.2012)

Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... (16.04.2013)

Sigmund Freud má pěknou diskusi o nevraživosti způsobené "malými rozdíly". Nemluví však o opaku, tedy zda se (lidé) velkých rozdílů přitahují. V případě Wellese a Kafky to nejspíš platí - tedy v tomto směru, z Kafkovy strany ovšem sotva.... Tomu, co jsem napsal před rokem už moc nerozumím. Nicméně: Kafkovy příběhy jsou z Doupěte a z doby Před zákonem (možno chápat časově i místně). Z Kafkovy minoritní literatury (Deleuze) tady moc nezbývá. Chybí i "pražská" atmosféra, bez níž je rovněž nemyslitelná. Všechno je jakési nabubřelé, divoké, nadměrné, hlavní hrdina mluví různými dikcemi atd. Nejlepší by asi bylo hned od začátku filmu na Kafku zcela zapomenout. (28.04.2019)