Mission: Impossible II

Soundtrack Hans Zimmer: 1. Take A Look Around - Limp Bizkit ,2. I Disappear - Metallica ,3. Scum Of The Earth - Rob Zombie ,4. They Came In - Butthole Surfers ,5. Rocket Science - Pimps ,6. Have A Cigar - Foo Fighters Featuring Brian May ,7. Mission 2000 - Chris Cornell ,8. Goin' Down - Godsmack ,9. What U Lookin' At? - Uncle Kracker ,10. Backwards - Apartment 26 ,11. Karma - Diffuser ,12. I Won't Leave You Alone - Buckcherry ,13. Immune - Tinfed ,14. My Kinda Scene - Powderfinger ,15. Carnival - Tori Amos ,16. Nyah - Hans Zimmer , (18.05.2011)

"To není náročná mise - je to nemožná mise." Měl to být akčňák roku 2000 a pamatuju, jak jsem na něj byl nadrženej. Jednička byla super, režírovat měl můj nejoblíbenější režisér a ukázky vypadaly parádně... John Woo (nepochybně najatý, aby zopakoval luxusní Tváří v tvář) sice dodal velmi efektní akční finále plné krásných zpomalovaček a přepálených momentů, ale až po hodině a půl uspávající špionážní limonády, kde zoufale nefungují vztahy mezi postavami a chemie mezi herci. (07.10.2007)

Díky tomu, že filmová série "Mission: Impossible" s každým dílem mění režiséra, uchovává si nejen svěžest a neokoukanost, ale také sepjetí s aktuálními tendencemi hollywoodské kinematografie. Každý z režisérů totiž není žádný solitér, nýbrž svým přístupem přesně zapadá do určitého období hollywoodské kinematografie. Jenže zatímco od třetího snímku začala série trendy výrazně předznamenávat, dvojka dnes vyznívá jako hořký relikt dekády, kterou završovala. Ve své době vyzdvihovaný revisionismus, že hrdina ranku Jamese Bonda se zamiluje, je s typicky devadesátkovým přepáleně cool machismem redukován na směšnou báchorku o lásce na první povrchní pohled. Excesivně patetický a graciézně formalistický styl Johna Wooa je zde oproštěn od vypjaté osudovosti archetypálních hodnot a dobové naléhavosti jeho hongkongských filmů a stává se nezáměrně usměvavou manýrou. Chtělo by se oslavovat stylovou odvázanost a formalismus nahrazující symboličnost a schémata, ale kvůli spojení s dnes neodbytně vyznívajícím čurákovstvím většiny figur zanechává spíše hořkou pachuť. Pokus o mramorizaci Ethana Hunta do ikony coolness dále selhává díky marnému scénáři, parodiím nahrávající vyhrocenosti, ale také vinou karikaturně přepáleného záporáka se snad historicky nejnižším charismatem. "Mission: Impossible 2" tak dnes odstrašujícím způsobem připomíná to, jak zoufale schematické a sebestředně nabubřelé byly ještě relativně nedávno hollywoodské blockbustery. Tedy ne že by se ještě dnes nenašli vyznavači devadesátkového povyšování čurákovství na přednost nebo že by dnešní sofistikovanost hojně nesklouzávala k sebestředné onanii, ale vlajkové lodi Hollywoodu táhnou odlišnými vodami. Ostatně aktuálně nový díl série "Rogue Nation" vykazuje s dvojkou řadu paralel - herecky "výrazný" záporák, vztah hrdiny s ambivalentní kolegyní. Jenže právě díky důslednému odvržení prvoplánovosti a naopak důslednému profilování postav i scénáři pečlivě balancujícím mezi osudovostí a šviháckým nadhledem, se vyhýbá všem úsměvným neduhům éry, kdy ženy automaticky padaly hrdinům kolem krku a gerojové sváděli nazlobené odvetné duely se zlotřilými padouchy. (03.09.2015)

Jak já se na tenhle film těšil. A co z toho nakonec vzniklo? No hrůza. Jednička byl skvelý špionážní thriller, ale tohle je hrůza. Jako by John Woo vůbec nevěděl co má dělat. Akční scény jsou špatně natočené a působý trapně a směšně, příběh je tuctový a hloupy, herci jsou nudní a nevýrazní. Veliké zklamání od člověka, kterého jsem si vždy vážil. (05.02.2006)

To, co DePalma brilantně rozehrál John Woo brilantně pohřbil. Z inteligentního trilleru udělal akční klip (některé scény jsou skutečně působivé), kde nehledí na logiku a inteligenci diváka. Takto je to jen videoklip k výborné muzice Hanse Zimmera. Kdyby A.Hopkins hrál hlavního záporáka a ne šéfa IMP, tak by to mohlo mít alespoň trochu šťávu, avšak s přehrávajícím D. Scottem není o co stát. (14.09.2006)