Zabiják

Precizní, sympaticky minimalistický a bez emocí. Fassbender "na německýho turistu" sem vyloženě skvěle sedí. Chápu výtky že moc obyčejný, nenápaditý a strohý, nepřijde žádný mindfuck moment nebo zvrat, ani velkolepý akční vyvrcholení. Ale to je jedno, když zvolený přístup tak dobře funguje a vše jde spolu ruku v ruce. Za mě stylový a nepřetržitě poutavý teleport do kůže nájemného vraha. (15.11.2023)

Melvilleho Samuraje, k němuž lidé Fincherova Zabijáka tak často otrocky vztahují, nemám úplně v živé paměti. Je to ale dost pomalé a meditativní dílo, které rozkrývá protagonistovo postavení ve společnosti hlavně skrze odcizenost projevující se v dost úsporném stylu a jednoduchých kompozicích. Delonovo odloučení je posmutnělé až tragické. Zabiják oproti tomu vypráví o muži, jenž svou odcizenost považuje za doklad své výjimečnosti. Lépe se mají ti, kdo nejsou součástí stáda. Na druhou stranu, profesionální vrah stojící za hranou zákona se musí začleňovat do masy, aby se propracoval ke svým vyčnívajícím a občas podobně smýšlejícím cílům. Jenže i takový precizní člověk, který tráví veškerý čas racionálním plánováním a subjektivní analýzou okolí, může udělat chybu jako každý jiný člen stáda. Všichni jsme lidi a bojujeme za užití vlastních praktik. Fincher buduje absolutně pohlcující svět, v němž jsou všichni a všechno propojení, v pozadí neustále hučí zvuk dopravy a létají letadla, jež mohou kohokoli přenést na takřka jakékoli místo, a každý člověk může být potenciální obětí s identitou táhnoucí se v lejstrech, k nimž můžeme získat přístup jen za využití zfalšovaných identit. Zabiják je neskutečně soustředěný a precizně strukturovaný film, jehož pointa se formuje za pochodu a vyznění provokuje tím, jak je na první pohled neokázalé. Stačí dávat pozor a nespokojit se s jediným zhlédnutím. (21.11.2023)

A tak sa stalo, že Fincher napokon kliatbe votreleckého univerza neunikol a o 31 rokov neskôr natočil film s androidom z Promethea a Covenanta. Je to na úrovni Nolana alebo Jana Svěráka: filmár, ktorý dosiahol dá sa povedať „všetko“, už nevie čo ďalej, ale stále ho v rámci možností baví natáčať filmy (alebo si nevie predstaviť robiť niečo iné, predsa len už nemá 35) a tak sa nudí a experimentuje a začína natáčať rôzne „vznešené“ a umelecké filmy a podľa toho to aj vyzerá. Pravdupovediac som sa nudil o trochu menej, než som čakal, ale stále žiadny zázrak. Na druhej strane, fincherovky občas (nie vždy) majú tendenciu dozrievať (i Hra, v dobe uvedenia do kín kruto priemerná, je s odstupom rokov veľmi fajn ľahký nadštandard) a myslím si, že čosi podobné čaká i Zabijaka. (30.12.2023)

Na Finchera až nezvykle nedivácky zážitok, tak ako aj jeho predchádzajúci Mank. Oproti nemu však disponuje predsa len zaujímavejšou atmosférou či pôsobivejším ponorom do (anti)hrdinovho vnútra a nielen výborným remeselným spracovaním, ktoré by už v tomto prípade asi nestačilo. Na jeho vrcholnú tvorbu však stále pozerá z diaľky a ani nebyť presného Michaela Fassbendera, Killer by vo mne rezonoval ešte o niečo slabšie. 70% (11.11.2023)

Fincherův fanoušek uvidí přes oddaný brejle bezchybný film a není to v pořádku? Je. Mám tu smůlu, že už za pár hodin mi v hlavě bliká jen scéna s Tildou, ta má nějakou psychologii, vtáhne do charakteru a životní filosofie, ale jinak je perfektní Fassbender, totiž jeho hrdina, strojem, který by měl mít druhý - citový, lidský, hluboký? - život, ale tomu se prostě nedá věřit. A když nevidím v zabijákovi nějaký vnitřní růst, vývoj, poznání, neřkuli katarzi... tak mě to prostě nebaví. Sedmičce toto nečuchne ani k ponožkám. (10.11.2023)