asLoeReed

Film-názor, film-konstrukce, film-neposeda, ve kterém Kluge využil snad všechny možnosti, jak "příběh" rozbít (mezititulky, nekontinuální střih, komentování dění na scéně, hravost ve zvukové stopě; chytré a formované tak, aby celek evokoval snad proud vědomí hlavní hrdinky).

Parádní věc z dílny mladých Zlíňáků (Z. Liška, E. Klos apod.), o tom, jak výhodné by bylo vyrobit pořádné průplavy skrze asi tak oblast Brněnska, a tím propojit tři moře pro lodní dopravu. Parádní animace, svěží, "drzý" text, legrace i zajímavý projekt.

Kelly Reichardt možná bude novým objevem, v několika dalších letech, až prorazí co nevidět její novinka nedávno uvedená v Benátkách (Meek's Cutoff). Její intimní snímky si zatím hlídají vlastní nekomplikovanost, která ale ve spojení s typickými hodnotami a prostředky filmů o cestě, filmů o přátelství apod., jež filmařka užívá (záběry na ubíhající krajinu podkreslené hudbou, vyprávění historek, chození, kamarádění, mlčení, loučení), přerůstá v určitou komplexnost: sice je ukázáno málo, ale divák může cítit, že postavy prožívají řadu zvratů, událostí a příběhů i po skončení filmu samotného. Když film působí v každém záběru jako něco zcela normálního, všedního, co člověku připadá, že zažívá každou chvíli taky, je to v jistém smyslu známkou dokonalosti. Zřejmě není jednoduché točit takto; ukáže se, jestli to Reichardtové stačí, nebo postupně začne točit i jinou metodou, každý se časem vyvíjí.

Ten anděl s výhružnou tváří oznamuje skepsi i strach z toho, že Bůh již v dané době pohlížel na svět jen tiše, nebo alespoň dnes že je pasivní a není s to zasahovat do procesů, jež se tu odehrávají. Tu na Zemi, ale možná i ve vesmíru. Anděl již ztratil dokonce křídla. Ježíšek může i plakat, a neroste, dnes by zkrátka nemohl, protože by jej neživila oddanost zástupů. // A různé další, mnohé, možnosti k úvaze tu Albert Serra nabízí. // Spíše konceptuální dílo, které mnohem více než z kinematografických zvyklostí vychází z výtvarné kultury a spirituálních témat, a je v této oblasti moderní esejí, jakousi sérií obrazů, v nichž takřka každý prvek můžeme chápat symbolicky. // Osoby s korunami na hlavách putují pouští, aby vznikl širý prostor k vlastním úvahám, jimiž ochotný divák vyplní čas.

Zavolal asi Woody Timovi (Rothovi), i Edwardu Nortonovi, sehnal si číslo na Drew, Julii a mámu Natalie Portmanové (ještě se asi nemohla rozhodovat sama), s Alanem Aldou už byli domluvení, a všem ostatním, a povídal - ahoj, nechceš si u mě zahrát? můžeme udělat takovou odlehčenou komedii, a můžeš si i zazpívat, jestli budeš chtít. jo? tak fajn, přijeďte, jo, a jestli máte nějaké speciální přání, třeba Benátky, Paříž... Zkrátka: všechno je tu báječné. Ale je toho tolik! Spousta postav, spousta sympatických herců, kteří si užívají, že hrají v Allenovi. A je to až přecpané, že si je všechny člověk nestačí vychutnat. (Alespoň třeba vstup a okamžitý koncert právě Tima Rotha, to je paráda). Ach jo.

Některé filmy (ale nejen filmy, Kes je Loachovým zpracováním knihy Barryho Hinese, takže i texty, dramata, obrazy apod.) nestárnou, protože jejich témata jsou univerzální. Realita ukázaná ve filmu se navíc nijak v dohledné době měnit nebude, proto je triumfem autorů (kolektivu produkční skupiny Woodfall), že snímek starý dvě generace působí silně a čile dnes, stejně jako určitě zapůsobí za dvě, tři generace příští. Tato kinematografie si vždy s ohledem na humanismus svých motivů a raison d'être najde místo. K ocenění jsou též kromě režie (i hudební stránky) fascinující herecké výkony dětí i dospělých, i poštolky.

Zádumčivá, ale vybroušená (zejména úsporná) filmová úvaha.

Albeeho hra zabere při čtení skoro až 4 hodiny, tudíž ji logicky pro film Nichols s Lehmanem "proškrtali". Ovšem takovým způsobem, že to vypadá, jako by ani nic nevypadlo - všechna brilantní, atraktivní a zábavná místa jsou zde k vidění ve stejném tvaru. Navíc je sympatické také to, že se snímek oproti komornímu prostoru textu (jeden byt a nic jiného) rozlezl i ven, do nejbližšího okolí, přičemž tím síla dramatu nijak neochabla.

Zde je vidět důvod, proč dělat animované filmy - nechat obživnout dinosaura a vést s ním dialog. (V jednom žebříčku zvoleno jako třetí nejlepší animák všech dob.)

Z trojice komplikovaně vystavěných filmů, které jsem si teď tak ňák naservíroval po sobě (Memento, Špatná výchova a Jackie), nechávám vyhrát tento. Počátek? - Ten je proti nim straašně lehko pochopitelný.