Hal_Moore

Jeden z nejkrásnějších příkladů, kde klasická kinoverze a director's cut je jako nebe a dudy. Kinoverze je pohádkou pro téměř odrostlé diváky, director's cut jsou nehorázná jatka s pár opravdu vytříbenými záběry. Škoda, že do kin nešla R-ková verze, hned by bylo hodnocení o takových patnáct procent vyšší. Mně tedy legenda o Artušovi, Merlinovi a Excaliburu nikdy moc neříkala a popravdě vůbec nezajímala, ale na film se koukalo příjemně, hlavně díky heroickému Zimmerovskému doprovodu, syrové kameře s nespočtem přeletů přes travnaté rozlehlé pláně, irské krajině, Clive Owenovi a zlatíčku Keiře Knightley. Sice se o legendu po zhlédnutí zajímat nezačnu, obrázek jsem si ale udělal.

Nancy Meyers mě začíná hodně zajímat. Po Po čem ženy touží přišla s další perfektní romantickou komedií, na pět to však tentokráte nebude, a to hlavně díky (na romantickou komedii) přetáhnuté stopáži, kde v poslední třetině už nikdo z představitelů nemá co nabídnout. Jack Nicholson je jako vždy ozdobou filmu, pozvedávající hodnocení minimálně o jednu hvězdičku (tady "jen" o půl) a tentokráte mi nevadila ani Diane Keaton, a ne, nebylo to kvůli nahé scéně. Bavil jsem se výtečně, jen více takovýchto chytrých komedií.

Od samotného začátku jsem toho řehtání měl plné zuby, zvykl jsem si až někde v polovině, kde se s ním konečně začalo šetřit. Celkem originální nápad, nenamluvit hlavní zvířecí postavy. S příběhem už to tak slavné není, zápletka je šíleně jednoduchá a autoři jasně vsadili na roztomilost koní a jejich zdivočelé konání. Na scénu ochočování budu dlouho vzpomínat, na samotný film už tolik ne.

Rodinné drama z dob hippies, Vietnamu a svobodných matek mne nezaujalo vlastně ničím až na fantastický výkon Steve Zahna. Přerod jeho postavy je ze všech nejvýraznější a Steve mi dokázal, že v pohodě uhraje i vážnější roli, než ve kterých jsem ho doposud vídával (už se těším na Rescue Dawn). Kluci v mém životě mi jinak neukázal nic nového a taky se už k němu nikdy nevrátím. PS: Nemám rád Drew, strašně špatně si vybírá role.

Vtipné to bylo, hlášky nebyly vůbec špatné, animace pěkná, hudba na úrovni, jen to někdy po polovině začalo ztrácet dech. Dojezd do konce už byl téměř na okraji nudy. S nabízenou legendou o El Doradu šlo udělat rozhodně více, než nám předvedla trojice režisérů. Těch pětadevadesát milionů vražených do filmu není nikde vidět, a nakreslit zlatý palác přece stojí stejně jako nakreslit jej nepozlacený :P ... Celé to působí nedotaženě, uspěchaně (mimo první polovinu) a proto přes průměr jít nemůžu.

Disney dostal od studia DreamWorks roku 1998 pořádně na zadek, tuto ránu umocňuje i fakt, že v Disney stejný námět odmítli. Dobře jim tak, od Lvího krále je to nejdospělejší animák, který svět klasické nepočítačové animace poctivě vyhlížel. Něco podobného by potřeboval i nyní, leč toho se již nejspíš nedočkáme. DreamWorks vsadil na vážné téma, muzikálové podání a jeden z nejstarších příběhů vůbec, dosadil skvělé hlasové obsazení a jeden z nejoriginálnějších výtvorů Hanse Zimmera. Při sledování jsem občas otevřel ústa dokořán a přál si stejný film vidět neanimován. Takový film by však neměl potřebný komerční potenciál, naopak by měl tak šílený rozpočet, že by od něj dal každý ruce pryč. Škoda.

Průměrně odvedená práce ode všech zúčastněných, snad až na Hanse Zimmera, který je tentokráte jen nadprůměrný. Wesley Snipes se narodil pro jiný typ rolí a Robert DeNiro evidentně šlápnul hodně vedle, nechajíc se ovlivnit jménem Tony Scott. Ani ti téměř bezchybní režiséři, bavící masy a rozumějíc svému řemeslu nemůžou vždy natočit film hodný jejich reputaci a přesně to se stalo ve Fanatikově případě. Ani vlastně nevím, za co dávám ty dvě hvězdičky, ale ono se na to tak nějak neškodně dobře koukalo. Rychle to uběhlo, sice se kroutilo krkem z jedné strany na druhou při téměř každé DeNirově akci, ale dvě hodiny utekly jako jedna a když v televizi dávají prdlajs a na práci taky nic jiného není, Fanatik v pozadí někde na monitoru není úplně špatný způsob jak strávit sychravé odpoledne.

Filmy, točící se okolo koní a dostihů mi nikdy moc neseděly (čestnou výjimku tvoří dvojice Zaříkávač koní - žádné dostihy - a Seabiscuit), tady jde o parkur, tak jsem byl ochoten přivřít jedno oko, z tohoto prostředí jsem ještě film neviděl. I když jsou koně v Síle lásky jen okrajově, do příběhu zasahují celkem zásadně (hlavně v poslední půlhodině) a kupodivu mi to nevadilo. Celý film tak příjemně utekl, ani jsem nezaregistroval že už uběhlo sto minut a koukal jsem na závěrečné titulky. Nic to ale nemění na tom, že jsem od Lasse očekával trochu více než jen klasickou romantiku. Díky bohu alespoň za solidní obsazení.

Další neurážející Grantovka, kde Hugh pluje cestu k sebeobjevení. Nu proč ne, když se k němu přidá nádherná Julianne Moore, bláznivý Tom Arnold, bohém Jeff Goldblum, dinosaurus či potrhlý ruský gynekolog Robin Williams. Jediný, kdo mi celou dobu vadil a nesnášel jsem ani minutu filmu s ní byla Joan Cusack, možná to bylo její rolí, ale Joan má u mě mínusový bod. Celkově vzato jsem se nakonec bavil a nebýt Joan, tak přibude i čtvrtá hvězdička. Souboje s dinosaurem a při porodu si budu pamatovat ještě hodně dlouhou dobu.

Překvapivě mě tato vojenská komedie chytila hned na začátku a pustila až chvíli před koncem, kde nemohla chybět stejně jako v podobných filmech hromada patosu. Danny DeVito je jako armádní angličtinář (ještě k tomu civil) skvělý a v jeho roli si nelze představit nikoho jiného. Humor je neškodný a docela chytrý, scénář se však nevyhne povinným klišé (už u představení tréninkové věže je jasné, kdo na ni krom vojáků bude šplhat jako další). Dlouho jsem uvažival o třech hvězdičkách, nemůžu však přijít na jméno žádnému podobnému snímku, tak hodnotím výše.