Gilmour93

Retard House a McGregor, který chodí, jak kdyby měl v anusu vraženou prázdnou flašku od Guinnessu, jako jeho chovanců král. Díky floridskému podnebí a nadhledu jakž takž snesitelné, ale jakmile je Dalton s Nobelovou cenou míru v náprsní kapse košile zahnán do kouta, tupoučká akce v kombinaci s tragikomickou CGI toho Limanova otravného hosta vyhodí hlavními dveřmi a on se už jen válí v prachu před mindrestem Provinilé potěšení. Původní béčkové dobrodružství s bouncerem Swayzem to ale znesvětit nemůže, neboť i to byl podnik IV. cenové skupiny..

Chlórem nacuclý Poltergeist, aneb můžete být třeba synem Kurta Russella a stejně nepoznáte, že vám doma v bazénu řádí nebezpečná věc.. Režisér pochází z Floridy, takže jeho strach a úcta směrem k vodě jsou pochopitelné (koneckonců, kde jinde můžete mít v bazénu aligátora, co není nafukovací). Moc možností nenabízející téma „sinister swimming pool“ pluje v obstojném technickém provedení a bez nějaké výraznější snahy děsit až ke svému podivnému konci. Nešel tam udělat skatepark..?

Stačí jedna uhynulá včelka prostřednictvím phishingových pučmeloudů a Včelař Statham jim stoupajíc po hierarchické pyramidě ukáže, jaká je cena medu.. Mám tě rád, Jasone, a budu k tobě upřímný, i kdybych ti musel kvůli tomu utrhnout horní knoflíček na košili. Tahle kolosální pitomost o nesmrtelném chovateli hmyzu má stěží hodnotu dvou voštin. Nezlobím se ale na tebe. Nemůžeš za to, že Kurt Wimmer je trubec..

Šestnáctiletý psychopatický hrdlořez se sklony k sadismu vs. buňka bratrstva bílých misogynních „fake patriot fuckers“, co chtějí pomocí násilí zpět svou vlast a aby bylo všem jasné, co jsou zač, hrají při tom na bendžo. Zdá se, že tenhle souboj nemůže mít vítěze.. Scénář spíchnutý horkou jehlou z toho jde bolestně cítit, stejně jako přiznané inspirace v Kill Bill, Kick-Ass a Edgaru Wrightovi a i přes přijatelnou délku se mluvené slovo stává zbytečným a předvídatelným balastem. S prvním dílem to má společné dvě věci. Trapnost záporáků a obsazení herce známého spíše z komedií na post jejich vůdce. Stifler se snažil, podobně jako jeho máma, ale stejně nakonec pochopil, že výcvik rangerů je k ničemu, když stačí běhat po lese a trénovat boj s nožem proti listnatému stromu. Pokračování s rekrutem CIA s hormonální dysbalancí už prosím ne. Mějte se mnou slitování..

„Je 9 hodin. Už jste se dnes zálohovali..?“ Na jednu stranu Blade Rubber natahující se dialogy, zteřelý v oblasti etických otázek a s vytahaným námětem souboje vizionářské fuj zlé korporace a jedinců se smyslem pro spravedlnost. A na té druhé sexy ďolíček na bradě Andrei Mohylové. A taky audiovizuál, kterému stačí párkrát skloubit futurismus s brutalismem a současnou zástavbou, nasadit rázné smyčce, olepit Oktávku a starého Citroëna a máme tu výpravu s vizí, která dokáže zaujmout i drobnými detaily (protéza malíčku Karla Dobrého). A kdyby každý, kdo píše do recenze slovní spojení „na české poměry“ přidal stokorunu do rozpočtu, vypadalo by to ještě líp.. Apropo, nikde jsem nezahlédl hologramovou reklamu na primátorskou kandidaturu Ondry Prokopa. Pokud se do té doby neudusí v předsedově rektu, 2041 by mohl být jeho čas..

Bostonský škrtič v singuláru, nebo plurálu? Držet se příručky „Jak natočit procedurální krimi drama dle skutečné události“ někdy stačí, byť ve společné lize se Spotlight a Fincherovým Zodiacem je to mimo pohárové příčky. Nechybí oslava mravenčí novinářské práce, při které má seberealizace negativní vliv na soukromí i nakousnutí teorií, které případu dodávají punc záhadnosti. Klidná síla Carrie Coon tu překvapivě zastiňuje Keiru, kterou kvůli práci s bradou začínám podezírat z příbuzenského vztahu s představitelem Maniac Copa.. Mimochodem, za velkou louží se s tím vyšetřováním hrozně loudají. Vzpomeňte si na kriminalistické eso Víťu Jandáka, co odhalil Karpíška s punčochou napuštěnou prudkým jedem rychlejc, než řeknete dámský krejčí..

Pomsta je má, řekl Ing., Ph.D., aneb za komunistů by se tohle nestalo.. Že se v bance nebudou osvobozovat rukojmí a zatýkat idioti, by po chvíli pochopil i Labrosse, scénář občas pošle hercům nezpracovatelný špek, veřejné reminiscence doplňují jímavé muzikálové písně a pokud by se na místě objevil vyjednávač Kevin Spacey, hází odznak do koše a zahanbeně jde do parku krmit holuby. Samozřejmě nesmí chybět nátěr systému, soudní moci, policejních složek, zrůdných poslanců i přišitých pinďourů. A ty drogy? No ano, už tu není Pepa Vinklář, aby to potřel jak tehdy na Karlovarsku, když mravenci nosili exitus! Apropo, komu vadí „příšerná rozklepaná nazoomovaná nahypovaná švenkující nekoukatelná kamera“, ten může chvílemi zavřít oči a představovat si, že tu policejní akci řídí Bruce Willis..

Před šestnácti lety hodil Eli do placu pár ingrediencí, aby nyní přišel s krocanem vykrmeným očekáváním a nádivkou složenou z toho, co dům žánru dal. Až ochutnáte koření postav a whodunit atmosféry (obojí docela plané), botulotoxin z tváře Gershon ala Courteney Cox a švestkovou omáčku Dempsey ala Arquette, dojde vám, že se klohnilo převážně z posledních produktů společnosti Scream. Porcuje se nápaditě a s gustem, ale ta chuť a způsob naservírování nejsou ničím výjimečné. Chef Roth nám nějak stagnuje..

Vitráže jako stroboskopy, mixážní pult na oltáři, záchodky místo sakristie, svěcená voda s ginem a šňupání kadidla v netflixovském Podchlazení sobotní noci. Horor začíná i konči u odlesku obráceného kříže v černých očích posedlosti. Zavřete tu dýzu, je tam mrtvo..

Decentní docent ozbrojený obouvací lžicí staven do kontrapunktu k uřvané kolegyni Fousové, která trpí permanentním premenstruačním syndromem. Je fajn, že si v posledním díle uvědomila své nedostatky a iniciativně je vyřešila kobercovkou. Ve věci rivality a jemného humoru pak tady máme Laurela a Hardyho pražské kriminální policie. Konkrétně Hádek, co hádám nevidí na SPZ odjíždějících vozidel a prostorově výrazný Taclík, kterého by ve fyzických testech udělal i penzionovaný noční vrátný z budovy útvaru. Že jim všem velí Vetchý, na kterého přichází to hrozné PMS v návalech, aby poté na konci zjihnul a hloupému divákovi vše dovysvětlil, už nemůže nikoho překvapit.. Já vám nevím, ale že odborník na profilování zločinců nakonec odhalí pachatele mravenčí prací v terénu nebylo potřeba roztahovat do třech epizod. Strach bez mysteriózna a dobrého scénáře ztrácí na zajímavosti a výsledkem je pak tohle kriminální preso s mlíčkem..