Botič

Příjemně špinavé béčko, které si na nic nehraje a fakt, že baví i v těch neostřejších zatáčkách ho řadí k Andersenovu zatím nejpovedenějšímu filmu. A byť se nejedná o adaptaci žádné počítačové hry, k jejich poetice má snad nejblíže. Připočteme-li po Bayovsku nasnímané divoké kočky a trošku nefungující konec skoro při západu slunce máme tu kulervoucí podzimní zábavu. Přestože je venku zima a od úst se vám dere pára, v kině se zaručeně zapotíte. Go Stathame Go. 7,5/10

Znalost Casina Royale je v případě Quantum of Solace nutností ale zároveň i nevýhodou. Byť je Quantum jeho přímím pokračování a tvoří jeho přívěsek, spíše obstojí jako samostatný film. Restart, který se podařil sérii před dvěma lety se však Quantem pomalu vrací do starých zajetých kolejí. Bond je navíc v Quantum of Solace víc než kdy jindy v zajetí dokonalého stylu. Kdy forma vítězí nad obsahem. Není to prohra ale výhra také ne. Každopádně mne nová bondovka bavila z podzimní sklizně nejvíce. 8/10

Byl jsem otřesen otřesem. Ne z toho, že by byl tento snímek nějak špatný nebo naopak výborný. Ale z toho jak moc mi nesedl. Fantaskní roviny byly neuvěřitelně půvabné a Nový Zéland nádherný ale po první svižné hodině přišel náraz a hlavně nepříjemný pocit z hlavní hrdinky. Její stupňující se nenávist k vlastní matce byla hodně násilná a díky závěrečným dvaceti minutám toto dílko už nechci nikdy vidět. Raději zavřu oči, otevřu svou mysl a vydám se zpět do snově půvabnější Terabithie než na Nový Zéland v Nebeských stvořeních.6/10

Život vedle toho, že je jako bonboniéra je také jako puzzle. Každý hledáme toho druhého, kdo by doplnil chybějící dílek naší skládačky a stal se tak součástí mozaiky zvané život. Každý hledáme svojí Amy. Kdysi dávno ještě před nezapomenutelnou mezidruhovou erotikou ( Clerks 2 ) Kevin Smith natočil malé nenápadné romantické drama. Pochopitelně se tu vyskytuje větší množství vulgarit, vtipů a Jay a Silent Bob ale hlavním tématem je láska a vážnější nota, než jsem u Smitha zvyklí. To vše korunované nezapomenutelným koncem. 9/10

Klasicky střižený horůrek nastavující zrcadlo všem dnešním Saw a Hostelům. Dokazující, že se dá solidně děsit i s minimem kečupu. Pochopitelně nikterak originální zato plně využívající atmosféry a gramofonu. Kdo by to v dnešní době čekal?

Ano stydím se a velmi...

Zabili mu ženu a on se rozhodl ji pomstít. Vydává se do nejhlubší sféry newyorského podsvětí a to, co zde nalezne, jej rozhodně nepotěší… a diváky taky ne. Vítejte ve světě, v němž z hrdinů krev neteče….. Vizuální stránka je to jediné, co na filmové adaptaci známé hry stojí za zmínku. Většinu výjevů jsme viděli už v daleko lepších snímcích a zde je to vše přetavené jen do nudné šedi, kam tento film bezesporu patří. Škoda:( 5/10

Kdysi dávno v předaleké galaxii žil režisér, kterému ležel celý Hollywood u nohou. Měl talent a originální nápady. Jenže poté byl unesen mimozemšťany a od té doby už nedokázal dostát své pověsti. Hlavní zápletka je triviální až hanba. Děj filmu se pohybuje na hranici mezi Znamením a Vesnicí. Zatímco Znamení se odehrávalo na osamělé farmě a Vesnice, kdesi hluboko v lesích, Stalo se je rozplizlé po několika místech východního pobřeží Ameriky. Thriller je to velmi špatný ale dle mého názoru máme co dočinění s nejlepší komedií letošního léta. Strašidelný dům bez strašidelných rekvizit nemůže naplnit sou funkci. Kdo jiný by to měl vědět, než právě Shyamalan, že záběry na vystrašenou tvář Zooey Deschanel a ševelení větru v polích či stromech nemůžou v dnešní době vyvolat pocity strachu. Veškerá efektivnost, která nám byla představena v trailerech, je vystřílena hned v úvodu a pak už jen pár záchvěvů během filmu ale zbytek je vyplněn hodně řídkou vatou. Film postrádá samotnou pointu a tah na branku. Ekologická báchorka nakonec vyvane do ztracena a zůstane po ní jen pouhá pachuť něčeho. Tajně doufám, že se jednoho dne dočkám filmu od M. Night Shyamalan, který bude stejně skvělý, jako jeho filmy na začátku kariéry. Stalo se to bohužel není. 20%

Ellen Page v červené mikině působí jako Karkulka, jenž se pouští do nebezpečné hry s vlkem. Avšak není to další vlk, kdo se ukrývá v rouše Karkulčině? Vynikající psychologická hra, v níž není až do samotného konce zcela jasné kdo je obětí. Psychologické trýzni nejsou vystavěni pouze hlavní aktéři ale i divák. V samotném závěru nás David Slade dostal přesně tam kam chtěl - na kolena. 90%

Typická hollywoodská polévka bez knedlíčků a přidaného glutamátu - jen s tím rozdílem, že tuhle mám rád!