MarekT

Jak se dalo v českém prostředí (a jeho sportovní větvi) očekávat, ze zeleného pažitu se přešlo na ledovou plochu. Samozřejmě v čerstvé paměti zůstávala ona fotbalová zkušenost, kdy vynikající první díly vystřídalo značné zklamání... Tohle však zůstalo na Vyšehradě a do Havířova se již nedostalo. Co tam však dorazilo, je širší spektrum životaschopných postav, dodávající této jinak vydařené taškařici hlubší rozměr. Za vše bych vypíchl čtvrtý díl, nádherně obohacující původně podivínsky působícího Norberta Lichého. A když už jsem naťukl téma postav, tak o té titulní je skoro zbytečné se bavit... Langmajerova životní role? Vypadá to tak, jakkoli ho pomyslná třetí třetina zápasu ještě čeká. Druhá série je sice více dramatická, taktéž přicházíme o exotický nádech nejmladšího města republiky, ale příběhu jako takovému vůbec ostudu nedělá, jakkoli ohlasy po premiérách jednotlivých epizod byly ať už zde, či na stránkách Seznamu kritičtější. Když se na to totiž dívám s odstupem, tak by bylo na škodu, kdyby takového Hrouzka seniora jsme nikdy nemohli spatřit... 90%

Nelze zapomenout na boom, který tento seriál na podzim 2016 vyvolal. Když jsem pak viděl první dvě epizody (kdy na uvedení dalších se teprve čekalo), byl jsem bezvýhradně nadšen z trefné satiry na český fotbal jako celek, přičemž razítkem na to byly epizodní role v podání samotných hráčů. Poté čas plynul, další dva díly taktéž povedené, pátý slabší... což už mě mohlo varovat, protože když se seriál začíná vyčerpávat takhle brzy, není to dobrý signál. I tak jsem vznik druhé řady přívítal a... není podle mě lepších slov než těch vypůjčených z titulní písně - "z vrcholu na dno", kdy naprostou hrůzou byla v pořadí sedmá epizoda. Ostatně, napadlo by někdy někoho, že někdy nějaká tvorba utrpí tím, že z ní odejde Jakub Prachař, který do role skvěle zapadl? Přirozeně se nabízí úvahy jako - "nestoupl ten náhlý úspěch tvůrcům do hlavy?" Nebo "není na škodu, že seriál vznikal takřka on-line?". Ještěže to zakončení celé ságy, okořeněné Martinem Hoffmanem, zachránilo. Stejně jako fakt, že některé hlášky se při pozorování dalších a dalších ročníků naší kopané vrací jako ty z Čtvrtníčkova "Ivánka". 70%

Přirozeně se nabízí otázka, nakolik jednotlivé epizody vychází z norského originálu a co už je vlastní invence. Přece jen, když se někdy děj až přehnaně točí kolem tělesných výměšků, tak negativní pocit v určité chvíli převyšuje nad potěšením ze základního nápadu se sportovním komentářem, i faktem, že takové situace se nám v životě stávají a i tehdy jsou velmi vtipné. Aneb jak je řečeno v jedné z epizod druhé série - "kdo z nás se někdy"... Kdo viděl, tak ví. To je však z mojí strany jediná výtka směrem k tvůrcům. Jinak je totiž seriál povedená oddechová záležitost, kdy se ve mě stěží zapře letitý sportovní fanoušek, oceňující ono propojení i parodii klišé z tamního prostředí. To celé doplňuje přiměřená stopáž jednotlivých epizod a typově dobře vybraný casting - po "Trpaslíkovi" další sympatická role pro Michala Suchánka, kterého jsem už mockrát odepisoval (jasně, hraje v zásadě pořád stejným stylem, ale sem pasuje), doplněného hostákovským Petrem Markem, a Václavem Marholdem, kdy jsem až z "making of" o seriálu pochopil, že je za troubu jen v rámci inscenovaného děje. I přes vlastní pozitivní naladění bych však nerad, aby se příběh dále protahoval třetí a jakoukoli další sérií, myslím, že se vyčerpal tak akorát. 80%

Nejvariabilnější komik a nejoblíbenější hollywoodský herec pod taktovkou nejoblíbenějšího režiséra. Byla by to pěkná pohádka, jenže ty se v normálním životě nevyskytují a druhý jmenovaný - tj. Cary Grant ze své role vycouval. Jeho náhradník James Mason není ani náhodou špatný, přesto by mě Humbert s Caryho tváří zajímal více. Proč? 1) Přece jen, Cary stejně jako jeho současníci působí dojem gentlemana, pohybujícího se v decentních kruzích. Humbert se zpočátku jeví podobně, o to více však by to byl zásadní zlom nejen pro něj, ale snad celý budoucí vývoj kinematografie. Také věřím tomu, že kritika by si k tomu řekla své a dráždit tento mohutný včelí úl je z mé strany lákavé. 2) Peter Sellers zde i přes serióznost tématu podává vynikající komediální výkon, nicméně na scéně se zase tak často nevyskytuje a mně taktéž blízký Caryho humor by to snadno vynahradil. Navíc bych byl zvědav na střet dvou odlišných a zároveň sympatických druhů komiky. Co se týče samotné adaptace, nepovažoval bych drobné odklonky od předlohy za nedostatek. Přece jen, i patnáctiletá Lolita dokáže zamávat s pohledem na věc - ať už je to počáteční nejistota, procházející všemi směry nebo následný souhrn všech pro či proti (stejně jako Mason také Sue Lyon podává vynikající výkon, tudíž divák občas hraje na dvě strany a může s jeho z konvečního pohledu sporným jednáním i souhlasit) v oblasti vztahu, osobně jsem se do těchto složitých otázek dokázal vžít i přes Abrahámoviny, uplynuvší od premiéry. Jedinou vážnější výtku bych měl možná až k ne úplně uspořádaném skákání časem v závěrečných minutách, kdy mi došlo až po chvíli, kam se přesouváme, jinak Kubrickův pověstný detailismus vychází z boje vítězně už podvanácté v řadě. 90%

V podstatě jen a jen československý Návrat do budoucnosti. Zemeckisův snímek tu na těchto řádcích není zmíněn omylem, některé motivy (milostné prolínání generací...) si jsou totožné, bohužel pro diváka znalého nejen této trilogie, ale i třeba Polákova "Zítra vstanu..." se k látce přistupuje lehkovážně - o nějakém vědeckém pojetí známým z Ameriky není památky. Pojmy jako vytvoření paralelní časové smyčky a negativní následky z ní pramenící se zde neberou v potaz, představa tématu je na podobné inteligenční úrovni, s jakou jsem k problematice přistupoval v raném dětství. Zůstává jen u Ráži netypická komediální stránka (čekal jsem poněkud serióžnější sci-fi, navíc od tvůrce, který se žánru věnoval za normalizace nejčastěji), z tohoto pohledu film obstojí, je tam ovšem ono zmíněné "ale". Podobně jako u "Tajemství ocelového města" je dílo zajímavé z politického hlediska. Pro tehdejší schvalovatele například hlavní postava v podání Vladimíra Dlouhého musela být symbolem zářné uvědomělosti, dnes ji ovšem můžeme, jak už zde někteří zmínili, chápat jako důmyslně schovanou ironii tehdejší doby. Když už mluvím o hercích... mojí hvězdou je spíše Dlouhého zdejší přítelkyně Zlata Adamovská, a to jak je pro mě typické, nejen herecky. :-) 60%

Rážovo zpracování Vernovy látky není imaginativní, jako tomu bylo u Karla Zemana, přesto se dá označit za originální - neznám jiný československý snímek z té doby, který by vlastně odpovídal definici pojmu noirová detektivka, po stránce atmosféry nebo emocí bych mohl srovnávat třeba i s Čínskou čtvrtí. Vím, moc ostrá nadsázka... Ze současného pohledu je zajímavý politický podtext, který si umí najít zastání i přes změnu režimu u nás - Ocelové město a jejich smýšlení se dá z pohledu proletáře chápat jako kapitalistické a z pohled kapitalisty jako proletáské. Co si divák vybere, je prakticky jenom na něm a samotného mě překvapuje, s jakou lehkostí se režisér dokázal vypořádat s možnými připomínkami shora. 80%

Pepík Hnátek, to je mi aspoň srdcař, bohužel s jednou vadou - je to sparťan. Zase je to ale třeba brát z toho úhlu, že pomník Zbrojováka by nikoho nezajímal... Všechno, co bych chtěl říct, jsem vlastně napsal už k seriálu. Tak tedy jen obdivná poznámka - Jan Prušinovský je přesně tím typem autora, který by se měl v našich končinách vyskytovat častěji. Skromné vystupování, schopnost sebereflexe, nulová srovnávání s velikány minulosti a další věci mě nutí těšit se již teď na další pokračování kariéry a věřit také v to, že nepřijde nějaká "zelenkovina". Ani mě tak nepřekvapuje, že zrovna panu režisérovi se povedlo ukázkové převedení seriálu na plátno bez vzniku různých syndromů (srovnávání...), ona ta spravedlnost naštěstí nebývá vždy slepá. 100%

Dlouho jsem odolával jenom samotnému shlédnutí, ale jak už to tak na světě chodí, Prušinovského svěřenci dokázali měnit obraz hry, udělat pár dobrých střídání... a po dlouhých čtrnácti letech, tj. od dotočení Hospody, došlo podle mě k oživení českého sitcomu se vší parádou. Je krásně vidět jednak oproti Comebacku naprosté pominutí Ameriky coby nějaké stěžejní můzy (umělým smíchem počínaje, neúměrným natahováním konče) a dále také zpracování klasického tuzemského tématu po svém, civilně, žádný závan místy pochybného positivismu a'la Hřebejk, nebo té trošky nepojmenovatelných produktů. Nemám problém s tím, že běhání za kulatým nesmyslem zde není alfou a omegou celého děje, přesto nebýt čistě sportovních záležitostí, nenašel by můj fanouškovský zápal pro věc své uplatnění. Nejlépe je to vidět na příběhu s názvem "Konvoj", mimochodem jedné z nejúchvatnější televizních věcí, co znám. Jak vlastní zkušenost praví, na výjezdech si kolikrát zažiji až nečekanou porci, a je jedno, jestli tomu tak je s Kometou, Zbrojovkou nebo Houslicemi. Mimochodem, líbí se mi poměr hlavního motivu vůči ostatnímu, o to více zpětně "vyniká" veřejnoprávní debakl jménem Poslední sezona. Samostatnou kapitolou na rozhovor je zdejší herecká squadra. Jakkoli Vetchého nebo Novotného mám v paměti i v jiných dresech, pro mě se nálepky Jirky Luňáka, resp. Jardy Kužela stěží zbaví, hlavně prvně jmenovaný se zde našel. A další hvězdy? Kupříkladu z nižší soutěže vytáhnutý Leoš Noha (ani tak ne pjo svoji ajtikulaci), dále Luděk Sobota, odepisovaný veterán, jehož nikdo nechtěl ani na lavičku náhradíků, a nerad bych zapomněl na do soukolí zapadající hostovačky (Trojan, Nárožný, Taclík...). Dojem ze seriálu je natolik silný, že mě přinutil přehodnotit poměrně stablní žebříček oblíbené desítky. 100%

S dovolením bych při vyjádření svých dojmů použil metaforu z mého oblíbeného sportovního odvětví. Jsou občas zápasy, kdy po dvou třetinách slabší povahy hořekují nad vyhozeným penízem, přičemž netuší, že po dalším dějství budou odcházet domů s němým úžasem, zatímco novináři se předhánějí v co nejvíce strhující nadpis. Ačkoli mám radši filmy, které dokáží zaujmout (drtivou) většinou stopáže, nemůžu zapřít jisté překvapení poté, co jsem přemýšlel nad všemi možnými i nemožnými variantami vývoje příběhu. Způsob nakládání s divákem mi asi nejvíce připomněl novější koprodukční horor "Ti druzí", kde jsem měl po skončení podobně vyražený dech jako nyní. Jen s tím rozdílem, že zde je to spíše zásluha herectví, ovšem více nemůžu vzhledem k možnému spoilerování říct. Důležité je si také všimnout roku výroby. Když už jsem u těch inspirací, po skončení filmu jsem si ještě vzpomněl na Kubricka (během něj ne z toho důvodu, že ona scéna je dusnější než chvíle před bouřkou) a známý opakující se nápis - zmínil jsem se tedy o tom už u Kabinetu dr. Caligariho, ale když zde máme i ten psací stroj, nemohu odolat... Jinak Hitchcockovu eventuální režii bych zde výrazněji neřešil, už jen proto, že ačkoli jsem se před shlédnutím věděl o této epizodce ze zákulisí, za celé dvě hodiny jsem na ni vůbec nepomyslel. 90%

And now... It's... Samozřejmě se nejedná o proslulý létající cirkus, prvotina autorské trojice ZAZ (ještě pod režijním vedením Johna Landise) ovšem inspiraci profesory veškerého humoru nezapře. ____ Chtěl bych napsat v duchu merchandisingu jistého restauračního zařízení (parafrázovaného v názvu filmu), že se jedná o "proklatě dobrý film" nebo "movie taste good", bohužel to není úplně jednoduché. Skeče jsou poněkud nevyrovnané kvality, takový příruční asistent v kině nebo Sjednocená liga mrtvých se u mě staly legendou, naproti tomu takové zprávy (podobné právě Pythonům) jsou založeny na samoúčelné potrhlosti. Přesto se dá úroveň označit jako lehce nadprůměrná. ____ Daleko větší problém se totiž jmenuje "Pro pár hrst jenů" a mělo by se jednat o zhruba půlhodinovou parodii na tvorbu Bruce Leeho. Připomíná ovšem ten druh parodie, který je mi naprosto cizí a o kterém už jsem několikrát psal - tj. intepretace dané záležitosti s pár slovními (visuálními, etc.) vtípky. Navíc vyvrcholení tohoto segmentu je vůbec první kulturní referencí svého druhu, která mě nezaujala a ani v nejmenším nevyvedla z dosavadního zklamání. Osobně mám tyto skeče rád pro svoji údernost a moment divákova překvapení. Jenomže závěr a'la Čaroděj ze země Oz trvá stejně dlouho, jako originál samotný, navíc aniž bych si všiml nějaké známky vtipu. Záchranou není ani zuckerovská klasika zpodobněná pobočníky doktora Klahna padajícími jako domino, nebo místností s odposlechy. Na druhou stranu, problém by teoreticky mohl být také ve vyhýbání se parodované látce. ____ Naštěstí se nejednalo o závěr filmu jako takového. Závěrečná třetina nabízí scénky podobného ladění a z hlediska kvality mi přišla jako nejlepší - nejsem si ovšem jistý, zda to bylo zásluhou soudního přelíčení, kde se samotní autoři představí i před kamerou, nebo konečnou zastávkou v orwellovském duchu. Zajímavé je také sledovat drobné politické narážky, z kterých se nedá mluvit o překvapení z faktu, že se David Zucker rozhodl natočit Americkou koledu. I přes to dobré z filmu se ovšem jedná o jedno z nejslabších parodických pásem napříč celým světem (ať už je to zmíněný Cirkus, nebo naše Česká soda), byť je pořád o třídu lepší než Tele Tele. Navíc, každý nějak začínal a je dobře, že si ZAZ pro jistotu své disciplíny dopředu ohmatali, aby pak v "Airplane!" dokázali většinu obecenstva mile překvapit. 50%