Reklama

Reklama

Tajemství Ocelového města

  • Velká Británie The Secret of Steel City
Československo, 1978, 85 min

Režie:

Ludvík Ráža

Předloha:

Jules Verne (kniha)

Scénář:

Ondřej Vogeltanz

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Klasika!!! Není fér srovnávat Rážu s Karlem Zemanem, není povinností tvůrce kopírovat styl druhého jen kvůli tradici. Ráža svojí adaptaci pojal stylově, výtvarná stránka filmu je paradní - pochmurné depresivní (kapitalistické ;) Ocelové město plné všudypřítomné tajné policie a donášejících občanů (že by nenápadná provokace?) a hrozící katastrofy nenápadně evokuje strach ze zbraní hromadného ničení. Film je kvalitně obsazený i v malých rolích, dominuje výborný Josef Vinklář i parta strašidelných "fízlů" s Čepkem, Navrátilem a Somrem. Dvojrole Hanzlíka je slušně zahraná, zvlášť díky příležitosti vidět ho i v negativní roli a slizáckého zbabělého padoucha si vystřihl dobře. Dobrý film pro děti i dospělé, pro milovníky Verna povinost. ()

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Pokud jde o verneovky, dávám přednost filmovému pojetí Karla Zemana, ale ani tohle vůbec nebylo špatné, zvláště pak v porovnáním s tím, co se často točí dnes. Přečetl jsem si tady pár recenzí a získal jsem pocit, že už jaksi není co dodat, protože všechno už napsali jiní uživatelé. Pokusím se tedy aspoň mladé generaci přiblížit, jak jsme tento film vnímali, když v roce 1979 přišel do kin. Připomínám, že v té době žila Evropa už řadu let v míru. Pro život v ČSSR bylo příznačné, že se tady nic nedělo. Média každoročně oslavovala komunistické svátky (Vítězný únor, 1. máj a 9. květen, VŘSR). Vedle toho byly největším hitem zprávy, kolik procent ploch zemědělci už oseli nebo z kolika procent ploch sklidili úrodu. V žertu se říkalo, že noviny lze číst pouze tak, že vezmeme nějakou pěknou pornografickou fotografii ukazující skupinový sex a k tomu čteme novinové titulky: Přátelské setkání na Hradě. – Vietnamské ženy v boji za mír. – Naši mládežníci/odboráři/družstevníci se činí. apod. Jinak se referovalo hlavně o úspěších států světové socialistické soustavy a o jejím boji za mír. Slovo „mír“ patřilo k nejzprofanovanějším slovům, vnímali jsme je jako komunistickou propagandu a četli jsme je skoro všude: v novinách, na plakátech, na prvomájových transparentech... Proto měl tento nesporně kvalitní film tenkrát trochu nepříjemnou pachuť, neboť tehdejším divákům připomínal téma, na které byli díky propagandě alergičtí, totiž imperialistické válečné štváče bažící po světovládě (Ocelové město) na jedné straně a o mír usilující socialistický tábor (Fortuna) na straně druhé. – Současní diváci jsou arci prosti této pokřivené optiky. Dnes, kdy v Evropě už probíhá válka (nezanedbatelný počet lidských obětí, některé státy již ztratily kontrolu nad částmi svých území, které bez boje postoupily okupantům – tzv. no go zóny), ačkoli se jí zatím tak neříká, je možné nadčasové poselství tohoto Vernova románu a i tohoto filmu lépe docenit. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

V dětství jsem hodně, hodně tíhnul k "verneovkám" a tak jako dospělý kluci drželi za ruku svoje holky já držíval za hřbet svoje "verneovky". Na Tajemství Ocelového města je zvláštní to, že nikdy nepatřilo mezi mé vyvolené "verneovské" milenky, ale když jsem nedávno viděl Rážovo filmové zpracování úplně mě z toho naběhla husí kůže. Pan Verne totiž napsal román, který nejen, že je nadčasový, ale pro mnoho našich babiček a dědů bohužel až příliš reálný. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Navzdory mnoha oslavným hodnocením zde, velké zklamání. Film se od předlohy odchyluje natolik, že je nutné mluvit o pouhé volné inspiraci, nikoli adaptaci Verneova románu. Chápu, že bylo nutné se vejít do nikterak dlouhé stopáže, chápu i to, že se mnohé natočit jednoduše nedalo, přesto jsem přesvědčen, že nevěrnost předloze ve v tomto případě chybou a z románu zůstalo příliš málo. Na rozdíl od mnoha jiných si také myslím, že Zeman s jeho triky a kulisami ve stylu ilustrací Léona Benetta by to pojal zajímavěji a lépe. Velkolepost Schultzova (nikoli Janusova, jen tak na okraj poznamenáno) města ve filmu zcela mizí, přísnou organizovanost nahrazuje podivný šlendrián, vědeckofantastično morální podtext, ne že by nebyl už u Verna, ovšem je tam i opojení technikou a moderností, které u Ráže naprosto chybí a mění se v podivnou starosvětskou antikvovanost... Celkový dojem: 65% ()

Galerie (8)

Zajímavosti (20)

  • Trochu tezovitý, protivojnový príbeh pre mládež presvedčivo buduje pochmúrnu atmosféru Oceľového mesta, ktorého totalitné usporiadanie malo byť obrazom devastujúceho, vykorisťovateľského kapitalistického systému. (Raccoon.city)
  • Televízia BBC v roku 1980 rozdelila film na tri časti. Pre detskú televíziu ich narozprával herec a rodák z Nového Zélandu James Laurenson. (Raccoon.city)
  • Jedna ze stěžejních postav děje, prof. Erik Janus (Josef Vinklář), se objeví ve filmu až v čase 47:45. (Robbi)

Reklama

Reklama