sigf07

Kariéra Bruce Willise v poslední době připomíná jízdu na horské dráze. Z období, kdy jej kritici odepisují a kdy se objevuje v pitomostech jako jsou Náhradníci nebo Atentát na střední, se dokáže elegantně vyhoupnout až na samotný vrchol. Bylo tomu tak v případě velkolepé Smrtonosné pasti 4.0 a je tomu tak i v případě Cop Out. Kevin Smith vytvořil příjemnou a svěží buddy komedii, dějově jakoby vystřiženou z osmdesátých let, ovšem v moderním hávu. Bruce je správně drsný taťka polda, který se musí potýkat s konkurencí na poli otcovském, Tracy Morgan je obdobou svérázného Axela Foleyho. Tuhle dvojku doplňuje Sean William Scott v roli zlodějíčka-hajzlíka, který si žije svůj bohémský život a vše ostatní je mu v podstatě fuk. Dohromady je svede pátrání po ukradené basebalové kartičce, jejíž prodej může vyřešit Jimmiho finanční situaci. Pátrání však záhy nabere úplně jiný směr, když se do toho zaplete zákeřný boss mexické narkomafie. Víc raději neprozradím, hodnocení mluví za vše a já bych jen rád vyjádřil přání aby podobně zábavných filmů vznikalo více.

Tato vynikající komedie na mě působí dojmem, že značná část rozpočtu padla na kuřivo pro herce. A ani v nejmenším to není na škodu, v podstatě to dodává filmu na vyjímečnosti. Oproti stupidnímu Kdo hulí, ten umí je zde zásadní rozdíl. Strnulost, letargičnost postav zde není cílem, ale prostředkem. Scénáristův smysl pro nadhled a nadsázku se nezapře, stejně jako talent Jona Hedera získat si s minimem prostředků sympatie diváka, což činí z Napoleona Dynamita komedii, na kterou jen tak nezapomenete. A který si zapomenuta být nezaslouží.

V rámci současné hollywoodské politiky, hlásající že lze zfilmovat naprosto cokoli, zremakovat jakoukoli klasiku a lidi na to budou přesto chodit, ať je to co je to, došlo i na tuto nesmrtelnou klasiku. A nedopadlo to nejhůře, přinejmenším po vizuální stránce, která sice občas působí "videoklipově" a narychlo spíchnuté 3D nijak zvlášť neoslní, ale přesto zůstává největším tahounem filmu. Přesně opačně oproti originálu, kdy triky působily tak trochu úsměvně, ale vynahrazoval to napínavý děj a skvělé výkony. Scénář novodobých Titánů má k oslnivosti daleko - trpí značnou okleštěností a filmu by evidentně prospělo, kdyby Leterrier rezignoval na stominutovou stopáž a pojal film trochu více výpravněji. Některé chyby související zejména s logikou jednání postav by to sice nezachránilo, přesto by úroveň mírně stoupla. Co se týče dialogů, jde v podstatě o snůšku prázdných frází, které jsme v nejrůznějších obměnách slyšeli tisíckrát... tak proč ne po tisíciprvé. Zdá se, že Sam Worthington opět neměl šťastnou ruku při výběru role a po Terminátovi se opět namočil do zpackaného projektu, ale dá se očekávat, že to jeho kariéře neuškodí. Jako jeden z mála herců totiž svou roli zvládl (v rámci možností, které mu dává) poměrně obstojně. Ke skuhrajícímu Ralphu Fiennesovi ani k sterilní Io Gemmy Artertonové však tak velkorysý být nemohu, to co předvedli oni je hodno tak nanejvýš béčkového DVD titulu.

Zbytečný a hlavně hrozně protivný film, který si patrně neklade za cíl nic jiného, než masírovat britské ego a zahraničnímu divákovi vlastně nemá co nabídnout. Poslední legie stojí na profláknutém konceptu "nikdo mi nevěří, ale dávám dohromady armádu, likviduji záludného nepřítele, vypadá to se mnou blbě, ale v poslední minutě přispěchá na pomoc obrovská armáda". Scénář je stupidní od první do poslední minuty a jen uráží divákovu inteligenci (ať je v podstatě jakákoli) dialogy vyvolávají rozpačitý úsměv a člověk je nakonec rád, když tohle téměř dvouhodinové trápení Bena Kingsleyho a Colina Firtha skončí.

Krásně zidealizovaný příběh jednoho z hrdinů druhé světové války. Po věrohodnosti asi nemá cenu pátrat, když se ani historikové nemůžou shodnout na tom, zda byl Manfred von Richthofen psychopatem či vojákem-gentlemanem. Pod taktovkou režiséra Müllerschöna tak vznikl moderní snímek, jemuž v podstatě není co vytknout, a který se vyznačuje stejnou dávkou akce a napětí, jako i zamyšlení nad smyslem války. A který ukazuje, že první světové válka si v žádném případě nezaslouží být opomíjena ve prospěch té druhé. Obě znamenaly obrovské neštěstí pro milióny lidí a rozdílem byl snad jen pokrok ve válečné technice a fakt, že ta první značila zánik jedné epochy a přechod k jiné, daleko nelítostnější.

Tahle pohádka se bohužel moc nepovedla. Samotný námět není až tak špatný, ale dopouští se stejných chyb jako řada dalších moderních pohádek. Namísto jednolitosti je děj rozkouskovaný na řadu menších subquestů a tím pádem je i neúměrně natahován a ve výsledku působí jako nastavovaná kaše. Za zmínku stojí rovněž herecké výkony, ovšem v tom negativním slova smyslu. Herci jsou toporní a působí spíše jako skupina ochotníků než jako profesionálové, kterými by bezpochyby rádi byli. Takže abych to shrnul -z Duhové panny se vyklubala pohádka s průměrným příběhem, který sráží dolů zejména dějová roztříštěnost a mizerné herecké ztvárnění.

Je evidentní, že se Tim Allen v posledních letech pokouší dostat znovu na výsluní. Nebo si vzal hypotéku, kterou potřebuje nutně splatit. Faktem je, že se jeho filmům dostává čím dál větší pozornosti a i Allen sám, ač se jeho herectví omezuje na široký "timkutilovský" úsměv, nepodává tak špatné výkony, jak by se mohlo myslet. V Šesti ženách Henryho Lafeye mu vydatně asistuje Elisha Cuthbertová, která od dob Sexbomby od vedle ztratila hodně ze své dívčí roztomilosti, spolu s plejádou bývalých, současných a budoucích manželek, jež se nyní musí smířit s odchodem milovaného muže. Dokud se děj omezuje na hašteření truchlících žen o tom, která z nich byla pro Henryho tou nejdražší a která má tedy právo rozhodovat o jeho ostatcích, ubíhá film poměrně svižným a zábavných tempem. Znamená více první manželka? Ta, kterou si dvakrát vzal a dvakrát se s ní rozvedl? Ta současná nebo ta, která bu dala jediného potomka? Když však dojde k "překvapivému" zlomu a dojde na promlouvání do duše, respektive duší, ztrácí film to, co bylo doposud jeho hlavní devízou - lehce ztřeštěnou zábavnost, která se vyznačovala i nějakým tím dramatickým podtextem.

Historické filmy byly ve středoevropském prostoru vždy doménou Poláků, ale Jan Žižka se může směle postavit po bohu takových gigantů, jako je Potopa nebo Pan Wolodyjowski. Jde o skvěle zpracovaný námět jednoho z nejslavnějších období našeho národa, kterého se ujal vynikající Otakar Vávra a přizval si k tomu ty nejzářivější z tehdejších českých hvězd. Dá se sice namítat, že je film občas ideologicky přehnaný, ale taková byla doba (rok 1955) a nic to nemění na skutečnosti, že film plyne příjemně svižným a poutavým tempem, povedeně podbarven hudbou Jiřího Srnky a může se pochlubit mistrovskými výkony herců v čele s Zdeňkem Štěpánkem coby bratrem Žižkou.

Film, který sází na ty nejnižší lidské pudy a předhazuje nám podívanou plnou brutálního násilí, sexy dívek a nadupaných aut. Je to sázka na jistotu a taky se to režisérovi Andersonovi vyplácí. Jakkoli jde po scénáristické stránce o odpad, jedna věc Rallye smrti upřít nelze. Se zábavností všech podobných béčkových snímků si dokáže udržet divákovu pozornost od prvních minut až po úplný závěr. Navíc mám takový dojem, že ze všech filmů, nastiňujících temnou budoucnost lidstva v následujících desetiletích, je vidina novodobých gladiátorských reality show tím nejpravděpodobnějším.

Dala se dohromady parta čtyř chlápků a dospěla k názoru, že jsou schopni napsat scénář hodný mistra A. C. Doylea. Nejsou. Bezostyšná vykrádačka sází na jméno nejznámějšího detektiva, krade oblíbené postavy a vplétá je do klasického hollywoodského modelu detektivního thrilleru "génius, emancipovaná kráska a kámoš ťulpas maří spiknutí vedoucí ke zničení světa". Příběh, který tu byl přinejmenším stokrát je podán neuvěřitelně unylým způsobem a podbarven hudbou Hanse Zimmera bez jakéhokoli náboje a opakující již dávno ohrané motivy. Navíc přímo překypuje logickými, historickými i technickými chybami. Robert Downey dílo zkázy jen dovršuje. Nejen že jeho znuděný Holmes s šíleným výrazem ve tváři působí ve viktoriánské Anglii jako pěst na oko, ale Downey se do role nehodí od samého začátku ani typově a opustit osvědčený model Sherlocka Holmese byla evidentně velká chyba. Detektiv tím ztrácí svou vyjímečnost a pokud to tak půjde dál, rozdíl mezi Holmesem, Bondem, Bournem a dalšími akčními hrdiny se nadobro smaže. Děsím se okamžiku, kdy do kin vrhne slečna Marplová v podání Megan Foxové...