Krchy

Genialita sama, brilantní studie malého českého človíčka. V kombinaci s perfektním Josefem Šebánkem až vražedné, zejména scény s postelí a fotbalem.

Není to úplně špatné, ale bohužel se k celkem pěknému, i když tisíckrát omílanému příběhu sešly dva velké zádrhely, které mi brání dát více než dvě - nemám rád Belushiho a ta holka je mi šíleně, ale šíleně nesympatická. I když scéna s hymnou je fajn.

Na to, že nemám rád tyhle vyvražďovačky v podání jakýchkoli možných potvor, jsem se překvapivě dost bavil. Zápletka sice k uzoufání, tj stejná jako kdykoli předtím (nějaké pozměněné zvíře, zde tedy nikoli mutací či radiací, ale vědeckým výzkumem), některé scény až moc přitažené za vlasy (útok žraloka na helikoptéru), ale jinak se to dalo. Milé je i to, že politická korektnost slaví jen poloviční vítězství :)

K tomuto dílu jsem přistupoval velmi skepticky, ale příjemně mě překvapil, dokonce jsem v pohodě překousl i pošahaného scientologa v hlavní roli. V podstatě se jedná o boj mezi stoupenci starých pořádků a zastánci pokroku, který se dá naroubovat pomalu na každou dobu, ovšem tady mu dodává půvab atmosféra starého samurajského Japonska a kontrast ušlechtilá ocel vs palné zbraně. I hrdinův přerod od cynického alkoholika k hrdému bílému samurajovi byl až překvapivě přirozený, jen se mi moc nelíbily dvě věci - jednak mi přišlo přitažené za vlasy, že by ho v hostitelské rodině z jistého důvodu tak vřele přivítali a druhak se mi nezdálo, jak rychle se v bojovém umění s katanou vyrovnal samurajům, kteří na tom dřeli celý život. Ovšem konec byl perfektní a příznačný.

Ostré jako břitva. I když jsem se teda podivoval, že ji Douglas nezaškrtil už dávno před lustrovým finále.

Tohle se opravdu velice nepovedlo. Hlavní dějovou linii bych ještě překousl, ale už děda Postránecký mě neuvěřitelně sral a ta rodinka čtyř uřvaných dementů, to už bylo na mě moc...

84 minuty koncentrované nudy. Těch pár zbývajících to nezachrání.

Po všech stránkách čistý průměr, který nijak nenadchne, ale ani neurazí. Snad jen na místě Franca bych si představoval někoho drsněji vypadajícího.

Bejkárna pro puberťáky. Mě osobně by spíš zajímalo, co se stane poté, až je chytnou - na to, jak ti dva exoti dostanou přes držku od všech, kterým něco rozbili a pak musí dřít v potu tváře, aby škodu splatili, bych se díval i raději.

Jako dítě jsem to miloval, ale s věkem zjišťoval, že je to rudé až hanba. Takže dnes už na příhody zlého buržousta Trautenberka, proletariátu Anče s Kubou a hajným, sojky práskačky StBačky a Krakonoše coby ztělesnění lidové spravedlnosti nahlížím spíše s odporem.