Goldbeater

Halloween II je o poznání slabší než báječný první díl. Pokračování vyžadovalo více vražd a tedy více zapomenutelných postav určených výhradně k porážce, což snímku spíše ubírá na atmosféře. Samotná Jamie Lee Curtis, jíž diváci od prvního filmu fandí, má velmi omezenou roli a poloviny děje se prakticky neúčastní. Pokus o vysvětlení motivace vraha se také vcelku míjí účinkem. Je to celé spíše už jen prvoplánové béčko snažící se uzavřít Myerovskou kapitolu, které ovšem není souzeno být jednoznačně uzavřena.

Povedené Fulciho psychedelické giallo. Hned na začátku jsme svědky velmi barvité a stylové snové sekvence, dobře podtržené hudbou Ennia Morriconeho (i když zdejší hudební motiv nepatří k jeho nejvýraznějším). Filmu vadí jen mírná rozvláčnost, pro žánr giallo bohužel typická. Nicméně někdy film určitě zopakuji.

Nečekal bych, že i v dnešní době může vzniknout tak kvalitní gangsterský snímek, který by se v mých očích mohl rovnat i některým gangsterkám Martina Scorseseho. Komu by se nelíbil film, kde skoro furt něco (někdo) vybuchuje? Každopádně je to velmi pěkně obsazené a hlavní role Raye Stevensona byla moc dobrá (do téhle doby jsem ho neznal). Škoda jen těch místy odfláknutých efektů, o které tu naštěstí skoro vůbec nejde. Povedené krimi drama.

Námět by to byl velmi zajímavý, ale realizace místy dost pokulhává. Šlo samozřejmě jen o spršku kvalitního gore a hudby, ale pár logických (možná až wtf) nedostatků nemůžu omluvit. Při vypnutí mozku se ale na Démony dá s klidem dívat a musim říct, že jsem se docela dobře bavil. Na některé scény budu ještě dlouho pomatovat (např. jak se démoni vynořují ze schodů, což je ostatně vyobrazeno i na plakátě k filmu), ale nějaké větší kvality tomuto italskému snímku přiznat opravdu nemohu.

Překvapivě je Don't Look Now velmi kvalitním mysteriózním hororovým thrillerem s výbornou hudbou Pina Donaggioa a velmi přesvědčivými výkony ústřední dvojice Sutherland/Christie. Ačkoli zde čas a děj na žebříčku důležitosti obsazují až jedny z posledních míst, což mi většinou u hororu vadí, bavil jsem se dobře a vůbec jsem se nenudil. Donald Sutherland i Julie Christie hráli skvěle a značná symbolika filmu (důraz na rudou barvu a vůbec plno dalších věcí) se mi líbila. Některé scény jako ta s lešením nebo finální naháněčka jsou velmi silné a napínavé. Příjemné překvapení, které musím doporučit.

Jako pokračování kultovní jedničky je to obstojné a jako samostatný horor (horor/komedie) je to velmi slušný film. Až na místy trochu prapodivný střih a pár "wtf" scén (scéna na kolejích) jsem byl více méně spokojen. Snímek se rozjíždí hodně rychle a po chvilce už jsme součástí strhující upíří jízdy. Peter Vincent opět výborný a hlavní upírka Julie Carmen (herečka pro mě známá hlavně z hororu Ve spárech šílenství) se také povedla. Byl jsem spokojen.

Povedené giallo, které sice postrádá jakoukoli hlavní postavu, ale o to máme v případě víc podezřelých. Ve finále jsem byl docela překvapen konečným rozuzlením. Celý snímek je velmi ponurý a hudba Rize Ortolaniho ve spojení se záběry italské horské krajiny jsou úžasné. Myslím, že tenhle film bude patřit k těm realističtějším a propracovanějším dílům mistra Fulciho.

La Residencia poskytuje na šedesátá léta dost brutální a napínavou podívanou. Neuškodilo by možná místy trochu zkrátit délku, ale nenudil jsem se ani v nejmenším, což beru za velké pozitivum. Navíc tajemné a děsivé prostředí dívčí školy je velmi působivé. Vražd zde moc není, ale když už se nějaká na plátně objeví, tak to stojí za to. Ve spomaleném záběru si můžeme vychutnat všechno to řezání a bodání. Závěr je dost překvapivý, velmi povedené.

Achjo. Policie Modrava má prakticky stejné problémy jako nedávná Expozitura. Děj je strašně předvídatelný a místy až příliš připitomělý. Hlavní hrdinka je vysoce nesympatická a navíc zde z jejího hereckého umění (pokud nějaké existuje) není nic vidět. Záporáka a falešného záporáka rozeznáte na první pohled a navíc tu neni skoro nic originálního. Opět špatný pokus o zajímavý krimifilm. Aspoň to prostředí je pěkné, ale od toho tenhle snímek natočen nebyl.

Zánik domu Usherů je první z proslulých Cormanových adaptací povídek Edgara Allana Poea a zřejmě taky nejbližší své předloze. Příběh je prakticky totožný narozdíl od následujících děl (ne že by to vadilo, ono například představit si natočení Jámy a kyvadla přesně podle předlohy je nemožné). Výborný (jako vždy) Vincent Price a skvělé interiéry působí jedinečným dojmem, který zapříčinil to, že jsem si Cormanovu Poeovskou sérii velmi oblíbil.