Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (524)

plakát

Projekt X (2012) odpad!

Tenhle film je v několika věcech opravdu zajímavý. Dokládá, jak dokážou být lidé tupí a jak z nich jejich zabedněnost může udělat hrdiny. Pokud se hrdinou na americké střední škole stane ten, který zlikvidoval barák, několik aut a minimálně vystresoval jednoho sendvičového psa, pak velkomyslně odpouštím všem těm vizionářům, kteří obcházejí svět a říkají, že planeta jde do háje. Omlouvám se vám, pánové, jelikož svět do kytek asi jde. Snímek ukázal, kde jsou hodnoty. Filmy vždycky vycházejí ze skutečnosti. Jestli je hodnotou ničit, ožrat se a pak se sjet éčkem, tak to finální zafňukání, že teď hlavní postavy kvůli svým činům nepůjdou na vysokou, působí jako čistý výsměch společnosti. Tihle lidé by neměli na vysokou ani myslet, možná dobře, že udělali, co udělali, a nevyjdou za pár let s diplomem. Jediné papíry, které by měli dostat, jsou ty na hlavu.

plakát

Gladiátor (2000) 

Nemohu hvězdičkovat, jelikož jsem to zkrátka do konce nebyl schopný dokoukat. Dialogy a scénář byly k popukání. Jasně, monarcha bude chtít, aby jeho rodina ztratila vliv a moc se dostala do rukou lidem. Kdyby to tak bylo, tak asi v Rusku neměli bolševiky. Postava Russella Crowea, která lne k rodině, žije na venkově, nechce už válčit...ehm, ještě by mu nad hlavou mohla vlát americká vlajka, ne? Američanům jdou historické filmy jak psovi pastva. Samozřejmě, musí natočit něco přitažlivého pro publikum, ale čeho je moc, toho je moc. Když historický film točí Evropané, vypadá to jinak. Mají určitou kulturní vazbu, přímo vycházejí z říší, jejichž sláva je už v tahu. Navíc mají možnost vidět pozůstatky historie (architektura hlavně) na vlastní oči mnohem snáze. Tenhle film byl krokem vedle, podobně jako Troja. Víc historických filmů ze zálouží snad už vidět nemusím. Děkuji pěkně.

plakát

Jak na věc (2002) 

Nemám rád finále amerického typu, kdy jsou všichni šťastní, usměvaví, spokojení (budou i za deset minut?). Ovšem občas člověk film s tak optimistickým koncem potřebuje. Žádný veliký zázrak, ale nadprůměr každopádně.

plakát

Juno (2007) 

Byla to zábava. A to je asi tak všechno. Kromě dobré hudby, tam nebylo nic, co by překvapilo nebo mě nějak zaujalo. Očekávání byla veliká, ale ve srovnání s ostatními ne zrovna mainstreamovými filmy je Juno jalové. Všechny vyprávěcí postupy jsem už někde viděl a byly nápaditější. No, neporodil jsem z toho...

plakát

Rebelové (2001) 

Zcela chápu ty, kterým Rebelové nesedli, ale já je mám rád, kvůli té době, ke které vzhlížím jako k modle, ať už to bylo v Československu, Francii nebo San Franciscu. Mimochodem finále s písní Scotta McKenzieho San Francisco zásadně zvyšuje moje hodnocení, protože kdo by do "Frisca" nechtěl, žeano?

plakát

Na dno vášně (1997) 

Úplná řecká tragédie. Je tam všechno - láska, smrt, nenávist. Zatím nejlepší Almodóvar, jakého jsem viděl. Škoda jen, že autorem námětu není on sám.

plakát

Zatímco spíš (2011) 

Nekoukejte se na Mientras duermes jako na horor. Očekával jsem strach, schovávání se pod peřinu, zakrývání očí od prvního záběru. Ne. Tenhle film je dokonalým dramatem s extrémně děsivým finále...až si říkám, že jsem rád, že nemám v domě recepci, za kterou by seděl domovník.

plakát

Pokání (2007) 

Zatím nejlepší román Iana McEwana, který jsem četl. Film je romantičtější, nedává na první místo Brioninu vinu, což je možná škoda, ale takhle je patrně přístupnější a divácky populárnější.

plakát

Once (2007) 

Průměr, ne-li podprůměr. Osobně mě to vůbec nezaujalo, i když by mi žánrově film seděl. Z té hudby jsem se na zadek taky neposadil. Navíc mě vytáčí Irglová. Její obdivovaná "bezprostřednost" mi spíš přišla jako...."pánové z Hollywoodu, vy mně taky", což zavání pozérstvím. Film ukazuje Česko v dost negativním světle. Průměrný Západoevropan si z toho vyčte, že Česko je díra, odkud je lepší vzít roha. Nejsem vlastenec (a patriotismus mi je nadmíru protivný), ale vykreslení Česka ve snímku působí jako léčení si mindráku, než objektivní pojetí skutečnosti.

plakát

Věřte nevěřte (1997) (seriál) 

Tohle je moje dětství. Připosranost po zhasnutí světel a hledání zombie ve stínech pokoje. Dodnes se rád koukám na horory. Myslím, že za to vděčím docela dobře natočeným historkám z Věřte, nevěřte.