Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (240)

plakát

Avatar (2009) 

podívaná hezká, bohužel celej film se čeká jen na to, až se Jake zamiluje, změní postoj k Na´viům a zachrání Pandoru - jediná otázka, která mě během filmu napadala - a na kterou mě nenapadala přesná odpověď, byla "jak to sakra udělá?" a to je na dobrej film málo (po hodině mě to vlastně už ani nezajímalo, stačilo mi, že tam běhaly hezké modré potvory s velkejma očima, ale co já vím, třeba to byl účel)

plakát

Twilight sága: Nový měsíc (2009) 

panebože, jsem nenormální, mně ten film nevadil! čekala jsem, že to bude stejná zrůdnost jako jednička a ono se to dalo přežít (a dokonce občas i "užít"), vzhledem k tomu, jak brutální kritiky všude vidím, si asi promnu oči a dám si ten film ještě jednou za denního světla a v normální hodinu (ano, v jednu v noci už je člověk ospalej) a možná i s titulkama (ano, polovina všech zamilovanejch škvárů mi šla jedním uchem tam a druhým ven) - no ale uvažte, jednou jsem se dokonce pousmála vtipu (a doopravdy to měl být vtip, nesmála jsem se ničemu, co bylo míněno vážně, wow) a dokonce mi nevadil mistr Patizón - slečna Bella mě naopak zase rozčilovala svým prapodivným hereckým projevem (nikdy u ní nevím, jestli chce brečet, smát se, nebo se jen potácet po plátně s nečitelným výrazem ve tváři - což je vlastně téměř pořád) - no a na konci člověk zjistí, že to režíroval někdo jinej, pak v čem je zakopanej pes, ne, dobře, podívám se na to pro jistotu ještě jednou (chachacha, alibismus, co? to víte, nemůžu říct rovnou, že jdu slintat na Jasperovy dvě věty v celém filmu)

plakát

Máj (2008) 

ne, ne a ne, než přišla osudná scéna vrávorajícího Viléma, který zrovna podřízl tatíka, tak se to ještě stěží dalo přežít, ale zlom v podobě halloweenských převleků a masek (za které by se museli stydět i slipknoti) a "drsné", moderní hudby mě utvrdila v tom, že někdo buď přebral a nebo naopak nedobral své prášky - sex, sex, sex, němá jarmila, ucho vilém a do toho hodíme pár veršů od máchy, zamícháme, přisypeme otravnou a neustále se opakující hudbu... -- hynku!!!

plakát

Hooligans (2005) 

nesnáším filmové dovětky a nesnáším vypravěče (dabing asi taky nebyla nejlepší volba), ale jinak nemám co vytknout

plakát

Ztraceni (2004) (seriál) 

Než se člověk ztratí, je to fajn podívaná. Něco nového, zajímavého, dobře natočeného, skvěle obsazeného a tajuplného. Bohužel neustálé naťukávání tajemství a neodhalování čehokoli... je to asi jako napínat kšandy a napínat kšandy a napínat kšandy- a kšandy taky nevydrží všechno. Buď člověk vydrží, nebo ho ztracenost pohltí a začne nudit, což je můj případ.

plakát

Holka, ty jsi hvězda (2005) 

Dome má na víc, tohle na něj bylo... trochu moc nijaké, oddychové, pohodové, ale atmosféra žádná.

plakát

Marie Antoinetta (2006) 

Film o dortech? Film o módě za vlády Marie Antoinetty? A to mi má jako vadit? Líbil se mi ten jiný úhel pohledu. Pryč od nudných epických historických podívaných, po hlavě mezi šlehačkové dorty a kyselé gumové žížaly a spoustu šampaňského!

plakát

Domov šedých motýlů (2008) 

Není to na pět hvězdiček, je to na 4 a 1/2. Ta polovina se ztratila, protože mě prostě film nedokázal tak absolutně-absolutně pohltit jako Kielletty hedelmä. I přesto Karukoski dokázal opět vykreslit život dospívajících bez příkras, "slizkých" a nic neříkajících scén, čistě a s umem. Hudba výborná, chladné severské tóny se skvěle doplňují s minimalistickou krajinou. Příběh si drží diváka u sebe po celou dobu a nechává střídavě vydechnout a opět zatajit dech, herci vybráni s citem. Boj s minulostí v přítomnosti. Absolutně-absolutní spokojenost. (ale berte mě trochu s rezervou, Karukoski je prostě moje srdcová záležitost)

plakát

Bouřlivák (2008) 

Tak jo, dvě hvězdičky za výkon Ronji Arvilommi. Příběh je slabý a zamrzá někdy po první půl hodině. Chuť pozdvihnout film někam výš za pomoci dějepisné přednášky v podobě Berlínské zdi, o které děti nemají nejmenší potuchy, je mi neskutečně proti srsti a působí jako pěst na oko (Stalinův pes, Stalinův pes, no sakra kdyby se na plátně alespoň objevil Stalin, tak mě to vyhodilo z křesla metr dvacet). Jediné, co se počítá filmu k dobru, je ten dětský a ničím nezkalený pohled na věc, to byla skvěle podaná záležitost a nesporným faktem zůstává, že se toho měli filmaři držet a nesnažit se dostat film někam, kam od počátku neměl šanci vyšplhat... Bonusovou ranou pod ledviny byla dospívající slečna a její punkáč. Nemám nejmenší potuchy, kam na tyhle alternativní postavy scénáristi neustále chodí, ale ten sklad by patřilo vyhodit do vzduchu, abych už se nemusela dívat na ten zkreslený svět rockerů, punkerů a jiné havěti, okupující tak okatě svět těch "normálních" lidí. Pubertu je snad možné vykreslit dopodrobna i bez toho, aby se kolem ochomýtali drsňáci v křivácích, nebo ne? (mimochodem přístup rodičů ve filmu je vážně sladký - ty si začala kouřit? - střih - jedeme dál - horší problém je přece ten velikej pes - střih - nebo je horší problém dospívající dcera - střih - sakra, nevíme si rady s tím, co je větší problém - střih - takže za problém nebudeme považovat nic - střih - rodiče si vesele sedí na pohovce - konec)