Domov šedých motýlů
-
Ostrov vyvrženců
-
Tummien perhosten koti
-
Home of Dark Butterflies, The
Drama
Finsko, 2008, 102 min
Režie:
Dome KarukoskiHudba:
Panu AaltioObsah
-
Zapomeň na minulost, najdi svou budoucnost.
Hlavním hrdinou příběhu je čtrnáctiletý Juhani, který je pronásledován traumatickými zážitky z dětství. Po šesti letech stěhování mezi pěstounskými rodinami skončil v chlapeckém dětském domově na malém ostrově. Celé místo se řídí striktními pravidly nelítostného ředitele Olavi Harjuly. Jedinými obyvateli ostrova je osm chlapců, ředitel se ženou a dvěma dcerami a hospodyně Tyyne. Tato izolovaná komunita představuje svět sám pro sebe. Film Domov šedých motýlů staví diváka před mnoho zajímavých a tíživých otázek. Jak dlouho musí člověk platit za své chyby? Kdy může sám sobě odpustit a osvobodit se? A může vůbec? (oficiální text distributora)
Zapomeň na minulost, najdi svou budoucnost.
Komentáře uživatelů k filmu (101)
-
Blizzard
Seveřané bodují a opět pěkně vysoko. The Home of Dark Butterflies není sice dokonalý film, ale je to výborné drama s krásnou kamerou a brilantní hudbou, která povznáší. Film mě k sobě připoutal již od počátku a nepustil mě až do závěrečného loga Solar Films, které následovalo po titulcích. Příběh vypráví o nezletilém dospívajícím chlapci jménem Juhani, který je poslán na ostrov, kde probíhá převýchova mladistvých delikventů a podobně nezvladatelných jedinců. Správce ostrova Olavi nováčka náležitě přivítá větou: "I am God and this is my kingdom", která dává tušit, že se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Na ostrově vládne jistý režim, okna jsou zatlučená, všichni chlapci pracují na poli a zároveň se účastní i vzdělávání ve škole. Když je tok financí na chod ostrova ohrožen, Olavi se svých chlapců nechce vzdát a pro záchranu se rozhodne chovat bource morušového. Vše se ale zkomplikuje, dočkáme se i sexu a romantického oťukávání. Juhani se navíc v průběhu snímku vrací zpět do světa, kdy byl malý a na povrch se postupně vyplavuje pravda o jeho traumatizovaném zážitku z dětství. Po The Year of the Wolf další skvělý letošní zážitek z Finska. (9/10)(30.12.2008)
-
Malarkey
Všecko je moc pěkný. Ještě aby ne. Je to skandinávskej film. Takže příběh bomba, kupodivu i hudba bomba, což mě překvapilo, herci bomba, ta depresivní atmoška je taky bomba. I když to je u nich klasika, ale prostě ten film na pět hvězd necejtim. Nevim proč...koukám na to, baví mě to, ale uplně odvařenej z toho prostě nejsem jak bych si sám představoval. I tak to ale stálo za to. Příběh je totiž dost zvláštní a originální a když se do něj člověk zakouká, tak to pak se všema pekelně prožije.(1.3.2010)
-
Shit
Tady se příměr ke švédskýmu Ondskan celkem nabízí, obzvlášť ze začátku to působí podobným stylem, ale nakonec je to spíš takový drama hledání sebe sama, tvoření vztahů na ostrově pro nenapravitelný teenagery a odkrývání drsný minulosti, která ale nakonec tak drsná neni. Nicméně je to rozhodně dobře natočený, ale na mě to nepůsobilo tak silně(4.2.2009)
-
charlosina
Brilantní kameru a nádherné prostředí mi Dome Karukoski nabídl ve velkém, to je pravda. I hudba a zasmušilá atmosféra mě potěšila, všechno to pěkně ladilo do nastavené nálady ("I am God..."), ale co se týče charakteristiky postav a prokreslení prostředí, cítila jsem se jaksi ochuzená. Narativní linie přerušovaná nesouvislými vzpomínkami by pak fungovala mnohem lépe. Takhle jsem nedostala prostor k hlubšímu vcítění se do některé z postav nebo k pochopení vnitřních souvislostí, a tak závěrečné vyústění u mě nevyvolalo žádnou šokující odpověď na nevyslovenou otázku, ale jen prosté "aha". Škoda. Tummien perhosten koti má jistě co říct a k takovému sdělení není potřeba jasně čitelné tabulky, ale alespoň související "něco", co přesáhne krásně nasnímaný (i když nevyslovený) příběh, by mít mělo. Jaké měly jednotlivé postavy motivy ke svým činům nebo jaké měly pocity, které ovlivňovaly jejich vývoj (a to jak u problematických mladíků, tak u jejich ředitele, jeho ženy, dcery, jejich rodičů...), mi autor neprozradil. A způsob, kterým mi dramatický příběh nabídl, je sice pěkný ke zhlédnutí, ale příliš mě neoslovil. Na pohled silné drama, zážitek průměrný. Zato krásně zněl (hudba skvělá).(25.11.2010)
-
Zeck
Domov šedých motýlů je film, který rozhodně nepatří k nudným večerům. On sám je totiž nudný, až až. Tento film nám ukazuje příběh, který se dá s přehledem odvyprávět během třiceti minut. Je příšerně zdlouhavý, bez šťávy. Hlavní pointa filmu, zasazená do flashbacku je roztahována přes celý děj a prokládá tak nudné pasáže, žití v domově. Mnohem zajímavější mi přišla milostná zápletka ženy ředitele s jedním z chlapců. Vzpomínky chlapce vyzněly, jako stéblo potápějícího scénáře, jakoby film chtěl něčím oslovit a šokovat, ale zároveň měl v kapse jen vypálené sirky. 60% 29.12. 2009(29.12.2009)
-
Fr
Tak tady to je. Tvůj ostrov. To pravé místo pro hajzlíky jako jsi ty…. Potížista Juhani, kterého mají všichni plné zuby, přijíždí na místo, kde mění malé sráče na slušné vychované lidi. Život se s ním nemazlí, ale nečekejte šikanu či podobné malichernosti. Spíš drama o špatných věcech, traumatech z dětství, hledání sama sebe a vůli začít znovu. Žít je někdy tak složité a utéct před životem zase zbabělé. Film to není špatný, je tu dostatek dramatických situací, ale jejich vyznění a poselství průměrné. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ **(15.9.2009)
-
gudaulin
DVD Edice ve mě už při letmém pohledu vzbuzuje nepříjemné pocity a dojem, že kvalitní filmy ve své nabídce nemá snad už z principu, ale Domov šedých motýlů patří k těm několika málo světlým momentům v jejich produkci. Jde o psychologické drama, které se odehrává v uzavřené komunitě dětského domova na malém ostrůvku, kam jsou posíláni problematičtí chlapci nezvladatelní v pěstounských rodinách. Film se vyznačuje seversky chladnou, syrovou náladou, kterou zvýrazňuje dobře zvolená hudba a především kamera zachycující ponurou krajinu se schátralou budovou vzbuzující už dopředu pocit beznaděje, smutku a odříkání. Barvy jsou laděné do šeda a hnědi,světlých tónů je stejně málo jako lásky mezi členy komunity. Kladem snímku jsou herecké výkony i režie. Jen ty flashbacky z dětství Juhaniho jsou trošku zmatené, i režisér a scénárista si se svým divákem hrají a příčiny Juhaniho traumat a dnešních postojů si až do konce nechávají pro sebe. Celkový dojem: 75 %. Nejde sice o nějaký přelomový kousek, film na konci postrádá katarzi, ale rozhodně stojí za vidění a ve srovnání s ním vychází drtivá většina české produkce výrazně hůř.(5.10.2009)
-
Boogeyman
Úplně typické severské drama, co se týče nálady a atmosféry. Nádherně nasnímáno, s citem zahráno a prostě všechno jak má být pro lehce depresivní zážitek.(13.9.2009)
-
Sarkastic
Před zhlédnutím jsem čekal něco ve stylu švédského filmu Ondskan a zpočátku tomu také mnohé nasvědčovalo. Pak se však něco změnilo a ze silného dramatu se stal "pouze" nevšední příběh o dospívání jednoho chlapce ozvláštněný působivými flashbacky do traumatizující minulosti, krásnou hudbou a kamerou, uzavřený symbolickým, ale ne příliš dechvyrážejícím koncem. Hodnotím slabšími 4*, zajímavý finský kousek.(11.12.2010)
-
oje
Zvláštní, ale zajímavý příběh o chlapci přicházejícím do nápravného zařízení pro mladistvé. Od šikany, která provází začátek snímku, se brzy upustí a tak nejde o jeden z filmů, který by tuto problematiku více přibližoval. Děj si tak volně plyne a působí, jako by se nevěnoval jediné zápletce. Jde spíš o skloubeninu několika dějových linií představující interní problémy mezilidských vztahů odříznutého ústavu. Retrospektivní záběry rekapitulující jeho neštastné dětství se trochu míjí účinkem, stejně jako náznak lásky, přesto ale hodinka a půl deštivé a osamocené atmosféry hezky utekla a já byl spokojen. Lepší alternativou zaměřenou více na šikanu je severský snímek Zlo. Alternativa: Ondskan.(7.4.2010)
-
RHK
Pěkné drama z dětského domova na odlehlém finském ostrově. Neustálá činnost dospívajících a výchovným posláním posedlý ředitel dokáže napravit mnohé mladé chovance, ne však všechny. Zajímavý je i ředitelův nadšenecký nápad založit chov bourců morušových pro vlastní výrobu hedvábí jako cíl ekonomické soběstačnosti. "Tak na severu to ještě nikdo nezkoušel." -"A asi z dobrých důvodů." Trailer: http://www.alltrailers.net/tummien-perhosten-koti.html(20.8.2010)
-
Webb
Další z řady neznámých snímků u kterých jdou peníze stranou pro nahrazení kvalitou, je natočený s citem, má kvalitní kameru, celkem slušný lidský traumatizujicí příběh a jeden z nejlepších hudebních doprovodů roku se skladbou Forgiveness, díky kterému nemůžu jít pod čtyři hvězdy i když bych jinak možná šel. Btw. musím si sehnat soundtrack. Ani na chvíli jsem nepocítil nudu a větší vtažení do děje se taky nekonalo. Herci mi přišli sympatičtí včetně jejich postav. 80% ♫8/10♫ (Forgiveness 10/10)(5.11.2009)
-
Aky
Nezapůsobilo to na mne. Vcelku jednoduchý příběh je vyprávěn uměle složitě se spoustou po dlouhou dobu nesrozumitelných retrospektiv. Navíc mne žádná z postav nezaujala natolik, aby mne její osudy opravdu zajímaly, neřku-li, abych se o ni obával. Je to tak seversky chladné, až to na mne působilo dojmem, že vypravěči spíše jen propočítaně posunují figurkami, než že opravdu vyprávějí.(1.1.2010)
-
Flego
Ako pavučina sa ťahá trauma z detstva štrnásťročnému Juhanimu a nedokáže sa s ňou zmieriť. Precízne postavaný príbeh nám pomaličky odhaľuje jeho zážitok. Nielen o tom je však tento film. Je aj o hľadaní seba samého, zodpovednosti a porozumení. Nie som si istý, či som niekedy videl fínsky film, ale ak je tento prvý, krajina tisícich jazier ma rozhodne nesklamala.(18.9.2009)
-
lena60
"Dokud se budeš držet své minulosti, bude se ona držet tebe..." Na ostrově, kde sídlí "Domov černých motýlů" alternativní místo pro převýchovu těžce zvladatelných chlapců, se snaží mladý Juhani zapomenout na traumatizující zážitek z dětsví. Život v chlapecké komunitě a záblesky Juhaniho vzpomínek na rané dětství tvoří kostru příběhu nikterak originálního, ale velmi poutavě a napínavě vyprávěného. Režie: Dome Karukoski. Hudba: Panu Aaltio.(8.2.2009)
-
murakamigirl
Moc šedé ,s nevýnimočným motívom ale zásadnou koncovkou. Ten obyčajný život je proste napokon zakaždým fajn. ,)(15.10.2009)
-
Kimon
Špatné, nebo výstižněji řečeno hrubé, citově nepřijatelné jednání rodičů vůči dětem dává těm, kterým by rodiče měli být v dětství a mládí oporou a vzorem, tedy dětem, otřesný vklad do budoucího života. Toť věc všeobecně známá. Rodiče o tom ví, ale často se nechovají tak, jak by měli. Je to zřejmé především v rodinách sociálně slabších či tam, kde jeden z rodičů není po psychické stránce v pořádku a druhý rodič není schopen se mu vzepřít a dítě ochránit. Z dítěte vyroste traumatem postižený člověk, který ve většině případů končí neslavně. Nastupují převýchovné ústavy pro nezletilé a já si nejsem tak jistý, zda by mělo jít o tzv. převýchovu přísností, ale spíše o "léčení bolavého srdce" za přítomnosti psychiatrů. Převýchovu by potřebovali především ti nezodpovědní rodiče. V případě tohoto filmového příběhu nejde ani tak o klasickou "vojenskou" převýchovu, ale o snahu chlapce duševně očistit od myšlenkových můr, které si s sebou přinesli z dětství a opět se pokusit o to, aby znovu získali zdravé sebevědomí a uměli se časem zařadit do společnosti. Atmosféra snímku je velmi působivá a myslím, že každému rodiči, který vychovává dítě má co říci.(31.1.2010)
-
Lenny.M
Krásné, citlivě natočené drama s úžasnou hudbou, bohužel u mě jen na jedno zhlédnutí..(16.10.2010)
-
Richie666
Příběh odehrávající se v přítomné rovině spíš nudí a snaží se poněkud uměle vytvářet souvislosti pro retrospektivně se odkrývající důvod toho všeho. Nakonec diváka čeká pohádka o tom, jak by mohla vypadat část dospívání někoho, jemuž se v dětství něco zvrtlo. Filmu to ovšem strašně dlouho trvá, až to nakonec zachraňuje v posledních pěti minutách.(20.1.2010)
-
mysiak
Celkom slušná dráma..víťaz Jussi Awards...neviem to nejako komentovať..proste oplatí sa to vidieť...(29.11.2009)
