Caym

když mě Sjöström dokázal uchvátit smrtkou, která má tvář, tak to už něco znamená - a ty promakané dvojexpozice, ta hra se světlem, ty skvělé herecké výkony a bonusově smrťák lovící mrtvolu ze dna moře - to je prostě na opravdových pět hvězdiček

Hitchcock je prostě mistr psychologizace a kompozice. Umí vytěžit maximum z hereckých výkonů (už jen to - pro herce nesnadné a netypické - hraní přímo na kameru - absolutní zrada, rozervanost a smutek z očí do očí). Ok, má to mouchu, Carl Brisson mi nesedl, ale to je šmouha na skle, kterou jde vidět jen proti světlu.

Ono nejde dát 6 hvězdiček?

Tleskám. Yates a Kloves se vrátili a přestali z Pottera dělat komedii pro třináctileté. Temná atmosféra by se dala krájet, herci se ve výkonech mohou přetrhnout (až na Radcliffa, jako obvykle, ač tentokrát mám dojem, že i Emma Watson nám hraje trochu unyle - Grint prostě vévodí všem záběrům s triem, asi by si s Radcliffem měli vyměnit role). Co fanoušci stoprocentně ocení (a nefanoušci pro změnu neocení a budou nadávat na dlouhou, nudnou podívanou) je snaha zahrnout do filmu co nejvíce z děje, snaha minimálně osekávat, když už je taková možnost film natáhnout - a že výběr scén vždycky nekoresponduje s fanouškovským pohledem na knihu? Holt každý si z knihy vybere něco a dává tomu větší váhu. Mně osobně chybělo Kráturovo vyslýchání, scéna, kdy Dobby zachrání trio z domu Malfoyových, mi naopak přišla směšně heroická a násilná, jako by tam skřítka neuměli vpasovat tak, aby nepůsobil jako rušivý element. Mučení Hermiony, útěk z tak nahnuté situace, který se dá považovat za velký zvrat a průlom v ději, jsem čekala víc silný. Nestalo se. Stejně tak se mě lehce dotklo přetvoření scény na ministerstvu, ale přivřela jsem oči (v rámci trochu většího zážitku pro diváka, který kupříkladu knihu nečetl a netuší, jak těžké je na ministerstvo se dostat, tahle verze asi měla větší grády...). Naopak vtipné scény ustoupily do pozadí, což mě potěšilo. Nejsou tak okaté jako v šestce, ale zato jsou mnohem milejší (za všechny scéna Ginny-Harry-George). Cestování Harryho a Hermiony by se dalo považovat za snahu vizuálně nadchnout. Why not? Co mě obrovsky potěšilo bylo obsazení Billa Nighyho. Větší dáreček mi tvůrci věnovat nemohli, ač krátká, tak velice charismatická rolička, pro Billa jako ušitá. Absolutně nejvíc nadšená jsem ovšem byla z Příběhu tří bratrů - čekala jsem herecky obsazenou vsuvku, dostala jsem naservírovanou nádhernou animačku, kterou by mohli promítat klidně samostatně, mimo film, a já bych jim za to s radostí platila. Smrt se svou sladkou páteří a krásnýma očima... No, dost chvály, počkám si na druhou polovinu filmu (a budu ronit krokodýlí slzy, že už končíme), než doma postavím Yatesovi oltář, zapálím svíčku a zapomenu na to zklamání v podobě šestky...

oh my darling, oh my darling, oh my darling Clementine...

Claire Denis buduje tichý příběh se silnou výpovědní hodnotou. Nechává vše bublat těsně pod povrchem, potom udeří. Už dlouho se mi nestalo, abych celý film poposedávala na okraji sedačky a nervózně si okusovala nehty. Režisérka ničím neplýtvá - ani hudbou, ani slovy. Ruční kamera, dlouhé záběry, přeskoky mezi tichem/hlukem. Zoufalství, strach, touha vydržet a nevzdat se. Sladkou tečkou je způsob narace. Retrospektiva už tady byla tolikrát, ale v tomhle případě dává smysl a třetí rozměr. A hlavně neruší.

bolestivá samota ve všech možných odstínech, skvělá prvotina

"Pach dávno snědené klobásy", vypravěč, hromadné orgie, tupé dialogy. Ne, už nikdy víc.

Hitchcock je mistr a Arthur Chesney k sežrání, leč ten jemný konec mi trochu pokazil výsledný dojem z filmu.

Spíš 3 a půl hvězdy. Místy dost nevyvážené, skvělé scény střídají scény, které jako by v ději neměly co dělat. Zahrnutí všech věkových generací v podobě alternativní vnučky, která měla připitomělý scénář a absolutně žádné opodstatnění v ději, popřípadě nesmyslné zahrnutí Kawasakiho, který se nám opět rozkreslil (jen kvůli názvu? někam se ta růže nacpat musela) mě trochu odrazuje od těch 4 hvězdiček. Ale zase ten konec. A ten imbecilní neintonující sochař. Tak jo, dám ty čtyři.