Jino

Hlavní ústřední dvojice se výborně doplňuje a spolu jim to víc než sluší. Clint coby Hogan, tak jak je u něho zvykem, chrlí drsné hlášky na všechny strany... jeptišky a její víry nevyjímaje. Siegelovi se dobře podařilo namíchat větší porci westernu s ingrediencemi pohodového a lehce komediálního bijáku, jenž mě víc potěšil než zklamal. Jisté dík patří také jménu Ennio Morricone, jehož hudební stopa je opět nepřeslechnutelná. 70%

Dennis Miller jako detektiv a Chris Sarandon coby kněz jsou výborní a táhnou toto solidní béčko až do zdárného konce. Trošku mě mrzí, že neukázala svoje přednosti Erika Eleniak, ale jinak jsem byl s Upířím nevěstincem vcelku spokojený. Upírky byly leckdy pěkně namaskované a efekty nebyly také k zahození. Takže když to shrnu 60% stejně jako u Rytíře démona.

Rockeři mi přišli že se nemůžou rozhodnout jestli chtěj být komedií, kriminálkou a nebo hudebním filmem, protože scénář ani jednomu žánru nedopřeje daleko větší zaměření, jenž by si samotný snímek určitě zasloužil. Naštěstí to Fraser, Buscemi a Sandler zvládají nadmíru dobře. Takže bylo trapných momentů minimum.

Troška pohádky vcelku umí (až teda na Z pekla štěstí - ta se mi moc nelíbila) a Nejkrásnější hádanku natočil nad moje očekávání dobře, i když teda ti herci se tam několikrát ztrapňují až mě jich bylo častokrát i líto. Co naplat. Je třeba se smířit s tím, že doba slavných, chytrých a pěkných českých pohádek je už asi beznadějně pryč a točí se už jen takové, z nichž to nejhezčí zůstává jen v knižních předlohách Němcové, Drdy, atd. Ale to je dané také dnešní dobou, která šla za ty roky hodně dopředu a my, dnešní diváci, jsem náročnější a někteří už navíc odrostlí od pohádek. Dnešní děti mají navíc jiné záliby než jen čtení knížek a sledování pohádek. Můžou mít počítačové hry, které jim zkreslují realitu pro ně příznivějším způsobem než jen sledování vlídné a mírumilovné pohádky.

Takových originálních snímků je u nás poskrovnu, proto jsem rád, že je i kvalitní a můžu ho ohodnotit 75%. Dětským hereckým výkonům se v tomto filmu přibližuje asi jen Pavel Řezníček, což není vůbec škodu, protože je to přeci jen cesta do hlubin dětské duše. Škoda jen té televizní kamery.

Šlo to mimo mě. Chladný film bez emocí. Ono by možná stačilo znát to dění v JAR v roce 1995 ještě před tím, než jsem se rozhodl film vidět. I tak mi však přišlo toto spojení politického a sportovního dramatu jakoby Eastwood strkal klíč do úplně jiné klíčové dírky. Anebo to byl možná ten správný klíč, ale zvolenou technikou Clint nedokázal otevřít dveře k tomu, aby mě Neporažený bavil alespoň z poloviny tak jako Gran Torino či Výměna. Jediné co mě zaujalo nejvíce byl výborný výkon Morgana Freemana a tak trošku i hudební složka filmu. 50%

Mádl mi s vadou řeči častokrát připadal jako retardovaná variace na čerta z Princezny ze mlejna. Je škoda, že většina postav je napsána tak blbě (někdy i lacině okopírovaných z jiných pohádek), že mezi nimi nelze hledat skoro žádné zapamatováníhodné herecké výkony. Od Hynka Bočana jsem čekal trochu víc. 45% za to, že jsem se nejvíc smál trapnosti, díky níž se dala překonat i ta nuda.

Dobré, víc než dobré. Kevin Bacon je výborný a celý příběh o cestě domů padlého vojáka je velice vkusně natočen.

Popravdě, čekal jsem něco jiného. Těšil jsem se na bezmozkový výplach a dočkal se vcelku, na Roba Schneidera, umírněné komedie. Teď je jen otázkou, zda-li to tak ve své prvotině Schneider zamýšlel a nebo zůstaly stupidní a nevkusné vtípky (které jsem ostatně horlivě očekával) jen ve scénáři. Pravda, stupidní to někdy bylo (většina postaviček ve filmu), ale přišlo mi jakoby se Schneider až moc krotil. Spíše se tedy přikláním k první variantě. Akční scény mě pobavily a David Carradine neměl chybu :-)). Ale jak říkám, čekal jsem prostě větší bžundu. 50%

Věřím, že snímek v době vzniku byl něčím vyjímečný. Mě však moc nebavil a spíše než příběhem jsem se zaobíral známými tvářemi (J. Travolta, N. Allen,..). Zaujal mě až ten maturitní večírek a Palmovo navnadění diváka na neodvratný masakr. Především za poslední půlhodinku dávám Carrie 65%. Škoda, že jsem poprvé viděl snímek až teď a ne třeba před patnácti lety. Věřím, že bych hodnotil více pozitivně.