Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (2 924)

plakát

P.S. Miluji Tě (2007) 

Jeden z nejoriginálnějších romantických filmů posledních let. A kupodivu není ani tak přeslazený jak se čekalo. Tvůrci drží příběh pevně v rukou a nepovolí ani jednou zbytečný sentiment. Hilary Swank je ztřeštěná, upřímná, dojímavá, rozverná, opravdová, uvěřitelná, strhující, skvostná. Jedna z nejlepších hereček současného Hollywoodu až na jednu jedinou nepovedenou brečící scénu exceluje nevídaným způsobem a zastiňuje trochu nevýrazné kamarádky, svoji matku a dokonce i svého zesnulého manžela. Chytrý a svým způsobem docela napínavý snímek, u kterého si člověk nejen pobrečí, ale i zasměje a občas snad i popřemýšlí.

plakát

Já, legenda (2007) 

Atmosfericky výtečně zvládnutý počin, který se přes několik nesporných kladů a inovací bohužel moc nepovedl. Vylidněný New York je strhující. Příčina vylidněného New Yorku už zavání fušerinou a je těžce zkratkovitá. Atmosféra je chytlavá, stejně jako kvalitně namixovaný zvuk (venkovní pazvuky a ozvěny v průběhu noci). Ovšem hlavní záporací jsou bohužel trapnost sama. Počítače z nich přímo koukají, jednu chvíli meditují v opuštěném domě aniž by reagovali na světlo, poté se chovají jako hladová smečka s mozečkem velikosti mandarinky a hned za chvíli tam lídr (WTF ?) skupiny házi rozkazy a gestikuluje vesele a bez zábran. O inteligenci, síle a způsobu existence protivníka se nedozvíme vlastně vůbec nic. Vše se točí jen kolem snahy o záchranu/vynikajícího opuštěného Willa Smithe. Konec je ukázkově předvídatelný a nezbývá než konstatovat, že z Legendy nebude legenda ani náhodou.

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Proboha to zase byl jeden velký hype letošního roku. Diskuzní fórum čítalo před premiérou několik tisíc příspěvků, polovina uživatelů csfd zažila nejednu bezesnou noc pouštěním dokola jeden a ten samý trailer a netrpělivě den co den odškrtávali na kalendáři dny do půlnoční premiéry, na kterou už samozřejmě pěkných pár dní ležely lístky na stole. A všechno tohle bylo totálně k hovnu, protože jako obvykle nejočekávanější bomba roku, nedej bože dekády, je samozřejmě sračka k pohledání a všichni se pak nestačí divit co že se to vlastně stalo a kde je chyba. Indy je minulost. Feeling osmdesátek už se nikdy nevrátí, stejně tak jako doba ve které se tyto filmy natáčely. Spielberg se snaží jet ve starých kolejích (titulky, narážky na věk, zvuky soubojů, kamera bez filtrů), ale brutálně si sráží nohy tunou vizuálních efektů a kupících se nesmyslů (lednička, vodopády), které jsou i na rozverného Indyho trochu moc. Ford překvapil svou silou a vitalitou - stále se umí kvalitně ohánět pěstmi i bičem, ale jinak je to pouze obyčejná a nudná nastavovaná kaše, která jede na dnešní vlně "akce - děj, akce - děj, akce - děj.....". Nuda a průměr, až to hezké není. I chrám zkázy mne bavil víc.

plakát

Wyatt Earp (1994) 

Příliš jednoduchý snímek vzhledem ke stopáži, který se příliš zaměřuje na hlavní osobu na úkor všeho a všech ostatních. Příběh se točí kolem něj, ostatní charaktery se okolo jenom tak motají a sem tam něco přicmrndnou. Akce je sice poměrně kvalitní, ale není jí dost a někdy mi přišla do filmu vyloženě naroubovaná jen proto, aby diváka vytrhla z podřimování, kterému se většina přísedících neubrání. Zajímavé složení jmen, kvalitní a propracovaný hlavní charakter (emoce, ztráty, úspěchy) a solidní atmosférická hudba. Víc toho opravdu není.

plakát

Monstrum (2008) 

Je to nářez, ale občas vadí přílišná snaha tvůrců tlačit na autenticitu za každou cenu. Přece jen jsou zkrátka momenty, kdy ani ten nejotrlejší novinář/reportér/kameraman neudrží kameru v ruce a utíká zachránit si holý život. Takže kromě faktu, že režisér Reeves díky těmto scénám v podstatě řve do světa "podívejte jak jsem to natočil realisticky", netrpí film výraznějšími nedostatky. Postavy se chovají poměrně uvěřitelně, chaos a zmatek je výtečně zobrazený a pocit nepředvídatelnosti je brilantní. Trochu nudí jen klišoidní vedlejší linie příběhu (kromě řádění monstra tu máme záchranu své milované - jak se později ukáže), ale mezi všemi těmi výbuchy, ostřelováním a padáním budov na to stejně není moc čas.

plakát

Válka Roseových (1989) 

Zábavný a režijně i scénáristicky poměrně vyzrálý film, což je obzvláště v případě režie velmi překvapivé, neboť herec DeVito neměl v té době moc zkušeností s velkoprodukcí, avšak projektu se zhostil s vervou a nadšením a výsledek tomu odpovídá. Dialogy mezi rodinnými příslušníky jsou vypiplané do detailu a o zábavné scény není nouze. Kathleen Turner mne ani trochu nepřitahuje, ale to je již pouze můj osobní handicap. Douglas zahrál svého klasického kravaťáka opět výtečně. Potěší i drsný konec, který zásadním způsobem odbočuje z hollywoodských nasládlých kolejí.

plakát

Donnie Darko (2001) 

Tahle dementně intelektuální vlna mne nepřestává fascinovat. Jakmile je film, kde se dějí nadpřirozené jevy, je vyprávěn nelineárně a nedej bože je tam závěr, který nemá racionální vysvětlení, svět upadá do davové psychózy a plným hodnocením se to tu hemží jako mravenci v mraveništi. Vidět tuto sračku znovu, nejspíš mne odvezou do nemocnice na otravu od nudy a neoriginality. Režisér Kelly čistě spoléhá na brýlaté intelektuálky, kteří se chytnou jako vosy na bonbón. A že je film totálně kostrbatý a nedává naprosto žádné racionální vysvětlení a smysl (podobně jako třeba Lynch), to je mu úplně fuk. A ono se není čemu divit, když to tak působí. Prvotřídní zmatená patlanina bez pointy. Dvě hvězdy za kvalitně vykreslenou rodinku a výkon Mary McDonnell.

plakát

Maso a krev (1985) 

Opravdu úsměvná variace středověku s nevídaně kreténským mysteriózním (?) "feelingem" a rádoby krvavými akčními scénami. Celé poselství tohoto filmu opravdu nechápu, jelikož občas má divák tzv. WTF pocit a říká si jestli měli tvůrci všech pět pohromadě. A věřte tomu nebo ne, to dvouhodinové hašteření herců působí všelijak jen ne filmově. Očividně byly časy, kdy byl Verhoeven ještě v plenkách a do šokujícna a mraziva měl ještě ke zdolání velký kus cesty. Alespoň se na tomto paskvilu nacvičil. Bohužel však způsobil i v podstatě konec Rutgera Hauera, který se postupem času začal objevovat stále více a více ve vedlejších rolích, což je relativně podivné, neboť i jako úchylný žoldák s kolečkem navíc má poměrně dost charizmatu.

plakát

Serpico (1973) 

Óda na charakter Al Pacina, potažmo jeho strhující a "nezdolný" herecký výkon v hlavní roli. Jeho policista předvádí jednoho z nejhouževnatějších strážců zákona v historii stříbrného plátna a rozhodně je na co koukat. Bohužel velké technické chyby a nedostatky sráží film do průměru stejně rychle, jako neoddiskutovatelná jednoduchost a přímočarost scénáře. Okatě nepovedená práce střihu v rychlejších scénách, potažmo šílená umělá krev zrovna dvakrát nepovzbudí. Přesto se na tuhle legendu nelze zas až tak zlobit. Al je velký sympaťák a utáhne to prakticky celé jen on.

plakát

Ledová bouře (1997) 

Herecky poměrně přesvědčivé, chemie muž/žena průměrná, manžel/manželka velmi dobrá. Přesto ne však úplně věrohodná. Problém dospívání Lee zobrazil velmi citlivě a spousta scén chytne za srdce. Intimita je obrovská. Svět dospělých už tak excelentní není a dají se najít díry v ledu. Především pak nefungující třetí článek v podobě Sigourney Weaver, jejíž postava není dostatečně silná a výrazná. Za podívání to však zcela jistě stojí. Ang Lee je muž mnoha vizí. Tady byl blízko k naplnění jedné.