zette

Mastroianni ma za sebou daleko vice filmu, ktere nas presvedci o jeho mimoradnem hereckem nadani, nez jake predvedl ve Vcelari. Posledni jizda zivotem starnouciho muze neni v nicem originalni a podobnych filmu jsou stovky. Angelopoulos me pri svem druhem pokusu opet nijak zvlast nepresvedcil. Sice se nejedna o spatny film a mnohdy mam tendenci nadrzovat filmum z filmarsky exotickych zemi (jake Recko na evropske pomery je), tak tady ctvrtou hvezdicku nepridam.

Bela Tarr podle me timto snimkem svetove kinematografii nic noveho ani originalniho nedal. Vsechno uz tu bylo a myslim, ze i v daleko poutavejsi forme (Bergman, Vlacil, Tarkovskij). Treti hvezdicku pridavam pouze za hudbu a zvuk.

Ja, ktery nerad chodim po tme ze schodu, je parkour jako z jine planety. Tuto modni zalezitost jsem uz nekolikrat videl v ruznych shotech a musim rict, ze se na to vzdy rad mrknu. Onen parkour je vlastne, dost mozna jediny duvod (pokud nejsi teenager a neobdivujes nekoho z hercu..., ja neznam nikoho...), proc film videt. Ve filmu je ho nastesti dost a natoceno to je velice dobre a svizne, radost pohledet. Film sam o sobe je jinak typicke becko, kterych v USA za rok natoci nekolik vagonu. Tento je alespon v necem originalni.

Presne jak pise Regent, ten material je z etnografickeho a historickeho hlediska velmi cenny a zajimavy. Ruznych zvyklosti, tradic i pohledu do bezneho zivota je ve filmu obsazeno vice nez dost. Jako film (sice dokumentarni) to ale uplne nefunguje a myslim, ze i v dobe nataceni byl uz film zastaraly. Az se nechce verit, ze stejny reziser, jen o ctyri roky pozdeji natocil nepomerne lepsi pocin, Zem spieva.

Videl jsem jen prvni cast, tedy jedenact dilu... Karel Smyczek je v serialech divacky uspesny a myslim, ze i Dobra ctvrt se da vnimat jako dobry serial. Dobre napsane postavy, ktere prozivaji relativne uveritelne zivoty. Dialogy maji hlavu a patu. Slusne herecke obsazeni a nekolik vybornych hereckych vykonu. Za vsechny musim jmenovat predevsim Janu Preissovou, ta byla v roli tridni ucitelky vyborna. Pak objev v podani mlade Anny Kulovane (skoda, ze se v budoucnu uz vyrazneji neprosadila), skolnik Steindler, reditel Schmitzer, bezradna matka Gajerova, nestastna Issova, sluzebna Malkina, Cibulkova, Hanak...

Urcite mohli tvurci pridat na dramaticnosti v zaveru filmu. Moc jsem ani neveril tomu, ze by paseraci Marii a Blance po takove dobe za zbozi zaplatili... Jinak se jedna o slusne drama, pro Kolumbii vice nez aktualni tema, ktere ovsem dokaze zaujmout temer kazdeho divaka. C. S. Moreno zvladla svou roli velmi presvedcive a pravem byla nominovana na Oscara.

Ctvrtou hvezdicku pridavam za vyborny namet, skvely az lehce perverzni napad. Slusna rezie a herecke vykony. Myslim, ze by tomuto filmu prospela vetsi akcnost.

Tak dobry sci-fi jsem necekal. Az na nekolik trhlin v logice pribehu a chovani jedincu (coz se da u podobnych zanrovek cekat, potazmo prehlednout) se jedna o velice dobry film, ktery neni o nic horsi nez Planeta opic z roku 68. S mimikou opic si tvurci vyhrali perfektne, cela tela a nektere pohyby opic ale byly i pro laika jasne, ze se jedna o pocitacovou animaci. Hlavni myslenka dobra, film me bavil, ma spad a krasne zabery, kdy clovek zalituje, ze film nevidel v kine. Hudba taky vyborna. Tesim se na Usvit planety opic...

Pribeh nic moc, naivni blondyna, kterou chce ohnout kazdy kovboj, jedou na lov mustangu nekde v Nevade. Krome chytani divokych koni, film predevsim zaujme hereckym obsazenim, v cele s Marilyn Monroe. Ne, ze by to byla nejaka vyjimecna herecka, zajimava ale byla bezesporu. Z hercu se mi nejvice libil Eli Wallach. Jinak, sotva hledat v nejake postave kladneho hrdinu. Jeden z tech lepsich Hustonovych filmu (diky obsazeni), krome Pokladu na Sierra Madre me ale jeste nikdy moc nepresvedcil.

Neni moc co vytknout, krasna kamera a hudba. Pribeh odvypraveny zabavnou formou.