Recenze (1 101)
Třetí táta (1988) (TV film)
Na tento rodinný televizní film s příjemnou atmosférou, uvěřitelným a vcelku všedním příběhem, natáčený v krásném přírodním prostředí s dobrými herci se dá s potěšením podívat i po letech. To, co mi u jiných filmů vadí, jako průhlednost a předvídatelnost děje, jsem tady tolerovala. Naopak, jiné zakončení by pro mne znamenalo zklamání.
Pistolník (1950)
Na zajímavý více než 60 let starý western s mým oblíbencem Gregory Peckem jsem čekala až přes půlnoc, kdy běžel v televizi. Říkala jsem si, že si ho budu muset nahrát, protože u něho zcela jistě usnu. Nestalo se, vydržela jsem až do konce, což svědčí o jeho kvalitě. Výprava a černobílé provedení odpovídalo tehdejším možnostem a jednoduchý a trošku naivní příběh představoval spíše komorní drama než akční podívanou, ale i tak měl svou dávku napětí. Jenom ten dabing mu nesvědčil.
Kamenný řád (1975) (seriál)
Mám ráda tento působivý seriál, kde ostravské televizní studio dokázalo, že i za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Emotivní herecké výkony méně známých a nenápadných herců, skvělá dobová výprava i černobílé provedení podtrhovalo tvrdou realitu tehdejšího venkovského života. Škoda jen, že na kvalitě nahrávky už zapracoval čas, ale i tak považuji zařazení seriálu do vysílání po třetí hodině ranní za trestuhodné.
Planeta opic (1968)
Sci-fi není mým nejoblíbenějším žánrem s jedinou výjimkou a tou je tento film. Už když jsem jej v mládí prvně viděla, nadchl mne svojí originalitou i varovným poselstvím, které v sobě nesl. Pokud někde zaslechnu jeho název, ihned se mi vybaví závěrečná šokující scéna z tohoto filmu. Je to snímek svým způsobem jedinečný po stránce námětu, výpravy, hereckých výkonů i hudby. a i když byla natočena více či spíše méně zdařilá pokračování, tak tento zůstává pro mne i jediný.
World Idol (2003) (pořad)
Tato světová přehlídka mladých talentů vzešlá z pěveckých objevů zúčastněných zemí byla pro mne v té době největší televizní hudební počin roku. Sám nápad soutěže Svět hledá Superstar byl originální. Výborní interpreti, skvělé melodie, nečekaně tvrdé a nevybíravé výroky poroty, výstižný český průvodní komentář a překvapivý, ale oprávněný vítěz - sympaťák s fenomenálním hlasem Kurt Nilsen. Neváhala jsem ani chvíli a bez ohledu na cenu jsem si zakoupila jeho CD. Nelitovala jsem.
Hříšní lidé města pražského (1968) (seriál)
Skvělý a pro dnešní tvůrce nedostižný detektivní seriál. Není co napsat, protože dobré zboží se chválí samo a to v tomto případě platí stoprocentně. Podmanivá staropražská atmosféra a excelentní herecké výkony spolu s mistrovským hudebním doprovodem, udělaly z prostinkých případů působivý vizuální koncert.
Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn (2012) (pořad)
Vizuálně bombastické, stejně jako všechny předchozí zahajovací olympijské ceremoniály, ale bez průvodního komentáře bych se v této procházce významnými momenty anglické historie těžko orientovala. Stejně jako všechny ostatní i mne zaujal pověstný suchý anglický humor prezentovaný Rowanem Atkinsonem a především samotnou královnou doprovázenou agentem Craigem. Skláním se před jejím smyslem pro recesi a začínám chápat její oblibu mezi spoluobčany. Také hudební velikáni, které dala Anglie světu sem právem patřili a bylo mi potěšením si je poslechnout. No a smysl některých ukázek jsem plně nepochopila a kdyby tam nebyly, svět by o nic nepřišel.
Specialisté na vraždy (1998) (seriál)
Zdařilý německý krimiseriál, který v záplavě jiných vyniká zajímavými případy, psychologicky vedeným vyšetřováním a jistou originalitou. Seriál nesází na akci, ale na dopadení zločinců pomocí psychologického profilu pachatelů a postupného odhalování stop. Má spád a solidní dvojici vyšetřovatelů s nepřehlédnutelnou soudní patoložkou. V běžném životě vrahové sice páchají své brutální skutky z mnohem jednodušších pohnutek, ale správná detektivka má být zajímavá a napínavá a to v tomto případě je.
Pět holek na krku (1967)
Útlá stejnojmenná knížka Ivy Hercíkové, která byla předlohou filmu, byla v mé dětské knihovně jednou z prvních. Evald Schorm udělal z tuctového holčičího románku, cosi neuvěřitelného. Změnil vyznění a dostal tam dobovou atmosféru. Na tomto filmu jsem pochopila podstatu režisérské práce. Film je úplně jiný i když jeho obsah je totožný s knihou. Realizoval svou vlastní představu a vytvořil ze stejné látky velmi emocionální příběh. Výběr herců i výprava – vše bylo dokonalé. Knihu jsem četla i film jsem viděla kdysi v mládí, ale teprve s odstupem času ho mohu plně ocenit. Je to o dětské osamělosti a touze někam patřit. Film bude zajímavý pro starší generaci a i když se jedná o snímek nadčasový, pochybuji, že dnešní mládež ještě osloví.
Rosamunde Pilcher - Presumpce lásky (2010) (epizoda)
Ještě štěstí, že Rosamunde Pilcher svou spisovatelskou kariéru v roce 2000 ukončila. Její romány měly zůstat asi jen na papíře. Nevím, kolik filmů podle této autorky německá ZDF natočila, ale už několik let její příběhy vysílá i naše televize. Tento je průhledný od začátku až do konce, ničím nepřekvapí. Navíc zápletka není původní, je částečně převzata s téměř 50 let starého úspěšného amerického muzikálu Za zvuků hudby. Zde však platí, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž. I když je film poměrně nový, je nezajímavě natočený a jeho zařazení do vysílání bych viděla spíš na odpoledne, než do hlavního večerního času. Z druhé strany podobných sladkobolných nesmyslů natáčí v současnosti řadu i naše televize, pro změnu seriálovou formou. Marně hledám, co bych pochválila, snad jen to sídlo.