Hříšní lidé města pražského

Zajímavé na tomto seriálu je především to, že je to nejspíš to první, co vás napadne, když se řekne poctivá česká detektivka, ale přitom některé díly tak ryze detektivkové nejsou. Zrovna ten s tím olovem. Nebylo žádné mrtvoly, detektivové toho moc nevyšetřili, v podstatě mohli jít najisto, ale aby tento díl neměl deset minut, nějak se to prostě natáhlo a tak vlastně vznikl docela humorný film, který v prvé řadě zcela brilantně vykresloval nedávnou naší historii a především lidi. A vlastně takové jsou všechny díly. Jedná se spíš o takové televizní humoresky z policejního prostředí. A to mě rozhodně baví. Jednak mám rád tu dobu, ten citlivý humor v nuancích společenské korektnosti a především ony proklamované detektivní metody, totiž ty, kdy místo nějakých osvědčených forenzních praktik, přijde na paškál osobní znalost celé galerky. Jo, kruhový výřez do sklepních oken dělal vždycky ten Božetěch z Košíř, ale ten si zase s sebou nebral žebřík. To máme novou krysu v rajónu anebo pustili starýho Houžvičku z pankrácký věznice. Vy se jdou podívat na toho Božetěcha, ověřej, kde byli a co dělali v době inkriminované a vy jdou s sebou prověřit toho Houžvičku. Pánové, do oběda chci nějaké výsledky. A vsaďte se, že do oběda ho měli a nebyl to ani Houžvička ani Božetěch, byl to nějaký Franta Jetel z Kobylis. Byl spatřen jedním z detektivů, jak si nese žebřík a náčiní na vyřezávání kruhových otvorů. Přiznal se až na separaci. (10.07.2012)

Výborně natočený detektivní seriál, kterému na jedné straně pomáhá a na druhé ubližuje poměrně značný sentiment. Celá galerka se schází v jedné hospodě, zloději a podvodníci jsou staří známí, zločinci jsou nedůvtipní, policisté v podstatě taky a kdyby neměli doktora ze soudního, asi by nevyšetřili nic. Tak jako tak, máme tenhle seriál všichni rádi právě takový jaký je a přestože je to konstrukt podobně nepravděpodobný jako Sherlock Holmes či Hercule Poirot, detektivové, kteří se pro změnu zásadně utkávají pouze s těmi nejrafinovanějšími mozky v Evropě... Pokud je "stará dobrá Anglie" noblesní a rafinovaná, tak "stará dobrá Praha" je pantátovská, provinciální a plebejská. Á, pan Brůžek! No jen pojďte dál pane Brrrůžek... Copak mi nesete?"... Celkový dojem: 80% PS: Dal bych i víc, ale občasné tendování k vyslovené komedii (telegram z Neapole), stejně jako občasné muzikálové vsuvky (Kaprova smrt) mi v tom brání... (29.08.2011)

Jeden z nejlepčích našich seriálů, který ani krapek nezavání kulisami, zato z něj dýchá stará Praha. Mnozí herci zde dostali opravdovou příležitost si po dlouhé době zahrát(Marvan,Filipovský...), pro jiné se jejich postavy staly i stínem,z kterého se jim skoro nepodařilo dostat(Vinklář,Bláha). Prostě tento seriál si skoro nikdy nenechám ujít (25.04.2007)

Kdybychom se rozhodli zahrnout do poněkud obecného pojmu česká detektivní škola zástupce z domácí literatury, tvořilo by ji maximálně deset autorů, jejichž díla přesahují rámec podprůměrného zábavného odpočinkového čtiva. Tak trochu paradoxně k nim zcela nepochybně náleží i spisovatel a scénárista Jiří Marek, pro něhož tento žánr rozhodně nebyl typický. Na sklonku šedesátých let však napsal nejprve několik povídkových cyklů pod názvy Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum starých kriminálních případů, které se téměř vzápětí po značném čtenářském ohlasu objevily i ve scénáristické podobě pro plánovaný třináctidílný seriál Československé televize. Režisér Jiří Sequens měl šťastnou ruku zejména při výběru hlavních hereckých protagonistů. Jaroslav Marvan v roli policejního rady Vacátka mistrně variuje své bručouny s dobrým srdcem, inspektorská dvojice Boušeho a Brůžka vytváří prototypy policejních úředníků, snesitelně servilních k nadřízenému a sympaticky familiárních k příslušníkům tzv. galérky. Ale nejsou to tupí byrokrati: Bouše (Josef Vinklář) je sice trochu směšný ve své buřince, kulatých brýlích a těsném sáčku, ale hýří nápady a nepostrádá intuici; sekundující Brůžek (Josef Bláha) motivuje někdy váhavého Boušeho rozhodností. Čtvrtým ze slavného týmu je starý inspektor Mrázek, ztvárněný mistrovským způsobem Františkem Filipovským, který působí mezi svými mladšími kolegy tak trochu přebytečně, ale jeho postřehy jsou ucelené a prozrazují, že přesluhujícímu penzistovi s nepostradatelnou dýmkou a omluvným pohledem to stále pálí. Zkušenosti, důvtip, mazanost a buldočí vytrvalost uplatnil ve "vlastní" epizodě s názvem Hra. Ostatně, právě jednotlivé epizody nabízejí širokou žánrovou vyhraněnost, od vysloveně komediálních, kam lze zařadit jak defraudantskou romanci Telegram z Neapole, tak bláznivou holešovickou road-movie Kaprova smrt, přes příběhy ryze kriminální, jakým je třebas úvodní Přísaha, až po společensky ožehavá témata, úzce související s dobou a jejími mravy (drogová aféra v Případu lichého střevíce). Ruku v ruce s tím jde znamenitá Liškova hudba, výjimečná už nezaměnitelnou úvodní znělkou, a samozřejmě celá plejáda vynikajících českých herců, kteří se svých rolí zhostili s neskrývaným elánem (Zázvorková, Fialová, Růžičková, Skořepová, Hlaváčová, Sovák, Menšík, Kopecký, Brzobohatý, Landovský, Fišer, Skopeček, Libíček, Satoranský, Hanus, Růžek, Ráž, Holý, Řanda, Neumann, Záhorský, Bek, Kemr a řada dalších). Kromě nesporných tvůrčích kvalit k úspěchu a trvalé oblibě přispěla i skutečnost, že seriál je apolitický. Na poměry první republiky se sice díval někdy až příliš blahosklonně, ale v podstatě v ní personifikoval neoddiskutovatelnou spravedlivost a čistotu masarykovské policie. A lidskost je jedním z hlavních rysů tohoto seriálu, jehož kvalit žádný pozdější projekt obdobného zaměření nedosáhl a patrně již nedosáhne. (21.06.2010)

Doba, kdy ještě "policajti" brali své zaměstnání jako poslání, kdy každý z nich znal dokonale svůj rajón a svojí autoritou v něm dokázal udržet pořádek. Doba, kdy špatnost tušila, že dříve či později bude odhalena a potrestána. Za skvělou atmosféru, výborné herecké výkony a za vzpomínku na "relativně" poctivé časy a lidi - 5. (11.03.2011)