Kicune

Retelling Monte Crista aneb klasický příběh jinak. Zasazený do budoucna, promíchaný s mystičnem, podtržený romantikou, doplněný mecha, zabalený do velice neobvykle jakoby texturové animace a v podkresu s nádhernou hudbou. Velice působivé, dojemné a jedno z malá anime ze škatulky „zvláštní, neobvyklé a zároveň výtečné“.

První díl mě zastihl nepřipravenou a vyrazil mi dech. Nic se nevysvětluje, děj smaží jak po másle a příběh představuje tolik hádanek, že jsem je nestačila vstřebat, natož některé hodně skryté ulovit. Hodně akce na konci předchází zádumčivé dialogy/monology postav, pomalý rozběh příběhu doprovázený hypnotickou hudbou a pozorování Shiki, tak trochu asociální, tak trochu brutální, tak trochu osamělé hrdinky celé série. Moc pěkná animace, hudba, která přivodí mravenčení, a mystický příběh, který navnadí na další díly.

Pomalý, přemýšlivý díl o hrdince Shiki, která v nemocnici bojuje se ztrátou části své osobnosti. Ze čtyř dílů je tenhle snad nejvíc psychologický, kde se dozvíme více o vztahu Shiki a Kokuta, a o samotné Shiki a její vnitřní prázdnotě. Animace na úrovní a nechybí ani úžasná hudba Yuki Kajiury.

„I feel old but not so wise“ je jediná pozoruhodná věta z celého filmu, jinak je to nuda, nuda, šeď a možná i zklamání z očekávání něčeho velkého.

Dechberoucí díky skvěle vypointovaným příběhům a netypické animaci pohrávající s barvami a texturami.

Pro všechny milovníky filmů, protože „šťastný konec je jen ve filmu“.

Amerika počátkem 30. let, doba hospodářské krize a prohibice, řádění gangů a praní špinavých peněz. Skvělá dobová atmosféra, k níž dopomáhají kostýmy, exteriéry a deštivé počasí. Úžasná kamera s pár naprosto dokonalých záběrů, v podkresu vnímavá hudba a gradující děj. Nečekaně obdivuhodný výkon Tylera Hoechlina v roli malého Michaela, který zastínil i samotného Toma Hankse, dále stojí za zmínku výborně vyšinutý zabiják Jude Law a nebondovsky spratkovský Daniel Graig, zbytek hraje stroze a ničím ani příliš nevyniká. Jednoduše film Sama Mendese jak má být.

Neskutečné letní horko, jedná místnost a 12 mužů, kteří mají vynést ortel nad mladým klukem obviněném z vraždy. Bezmyšlenkovitě 11 mužů hlasuje pro vinen, ovšem jeden z nich ruku nezvedne. Má pochyby a snahu nad případem přemýšlet. Brilantní snímek vyzdvihuje boj jednotlivce proti neochotě, pohodlnosti a neobjektivnosti. Pod povrchem skrývá rasistickou nesnášenlivost, problém přestěhovalců a elitářství.

Pohlednicová a přátelská Paříž, pozlátek, luxus a nafoukanost. Film nemá ani kloudný děj, jen diváka díky pohádkovému přemístění se do doby zlatých let 20. let minulého století seznamuje s bohémským životem tamější umělecké scény. Je sice moc sympatické se seznámit s Fitzgeraldovými, Hemingwayem, Dalím, Steinovou, Picassem atd., ale tato setkání jsou natolik krátká, že si je člověk až příliš neužije. Jinak je film velmi slabá „allenovka“, plná dialogů a Owena Wilsona, který se ze všech sil snaží být mladším Woodym a působí ztřeštěně už od začátku. Jako pozvánka do luxusní Paříže okej, ovšem jako plnohodnotný film slabota.

Rango je chameleon, nebo se tak aspoň tváří. Neumí splynout s okolím v poušti, kde číhá nebezpečí, ovšem umí perfektně zapadnout mezi obyvatele městečka Prach. Díky hereckému nadání si získá jejich důvěru a obdiv a hned nato i místo šerifa spolu s nutností řešit narůstající problém nedostatku vody. Tato animovaná westernovka má ovšem jeden problém a to celkem předvídatelný a ne příliš zajímavý děj. Mimo to, některé postavy mě neskutečně iritovaly (Fazolka) nebo nezajímaly (většina obyvatel Prachu). Jediné zábavné může být sledování eskapád Ranga a velké štěstí, že mu svou charakternost propůjčil Johnny Depp. Dalším velkým plusem je skvělá režie a neuvěřitelná animace, kterou jsem obdivovala víc, než sledovala děj celého filmu. Nic víc, nic míň.