Hawaj

Musím říct, že kdyby z toho vyrvali tu americkou romantiku i s páteří tak by to byl ale safra dobrej biják. Ale takhle mi to těch pár americkejch reálií ještě trochu kalí. A co na to francouzi, nechtěli by si podle toho naopak třeba střihnout remake? Angláni by to taky dokázali parádně vyseknout :) Výborný nápady ve střihu, kamera trošku nuda ale úplně nejlepší dějovej rytmus co jsem za poslední dobu viděl. Dám si to ještě jednou.

Producentská vyvařená kližka z originálu, nesmyslně zaflákaná flákanci krve, které jsou ve 3D! Do kotle hodíme sex a krev, uvaříme efektovou matlanici a vy nám dejte prachy. Film bez umění.

To byl tedy opravdu podivný experiment až do konce. Trošku mi tam vadila taková ta studiovost exteriérů, ale příběh docela slušnej.

Trošku filmově vyrovnanější a vyklidněnější než Gympl, ale teď už je tam fakt potřeba dodat pořádnou porci příběhu aby to mělo koule. Teď už to nejde lepit jak nastavovanou kaši z Bráníka. Zhulenej skřítek si lehce vylepšil reputaci.

Vorlův pokus o sociální studii mládeže. No tak herecký výkony by se tam taky nějaký našli, ale že by to zrovna táhnul Mádl tak to tězko. A ten zhulenej rastaman bylo horší kliše než z ochotnickýho divadla.

Jalový postavy, jalový dialogy, Hanák hraje na pendrek, Schmitzer jenom deklamuje a Vorel to všechno jeřábuje a ještě se tam veřejně fetuje. Ale klidně se na to zase podívám ponevadž jsem Sklepem odkojen. Místy mi ta jalovost připomíná budovatelský filmy, ale aktuální problémy soužití na vsi to oživili. Aspoň, že byla dobrá práce s kamerou. Taky asi první film kde mi mladej Vorel nevadí a je aspoň nějakej. Čáp byl dobrej.

Pár dobrejch epizodek, hlášek, momentů a postaviček v celkem odpustitelným formátu s kritickejma ekologicko společenskejma pokusama. No prostě Vorlovina.

Absolutní top zjevení z Afriky.

Uf už jsem se bál, že tam některý z těch důchodců budou hrát až do skonání věků. Úlitby fanouškům mě fakt serou a jsou jen vyhazování peněz. Sentimentální fandy by měli zavírat do starobinců. Film není abiturienský večírek, ale jízda vpřed co je plná emocí..

Fascinujíci, nekompromisní, špinavé a přesto klasické. Vždycky mi muzikály připadali jako zvláštní forma vyprávění přiběhu, která byla na hony vzdálená realitě života. Tady je to však nepříjemně reálné. Poprvé viděno v asi v 10ti letech v památném kině Alfa.