Widlicka4

Podstata filmu obecně nespočívá nutně v tom, že se každou minutu něco děje. V některých případech to jistě může být výhoda, ale neznamená to nutně, že pokud to ve filmu není, že je to film špatný. Pokud někdo hodnotí tento film tak, že je o ničem, pak ho zřejmě sledoval dost povrchně, což na zpracování většiny současných českých filmů stačí. Na 80 dopisů ovšem ne. Samozřejmě, že to je o něčem. Je to o tak banální věci, jako že matka se synem chtějí žít spolu s otcem, který se zrovna toho času nachází v jiné zemi. Je děj filmu rozvláčný a plný prázdných míst? A není to proto, že snaha dosáhnout svého cíle je lemována hodinami zbytečných sezení na úřadech, vyplňováním lejster, kupováním kolků, obíháním úředníků a lékařů pro další a další razítka, aby výsledkem celé snahy bylo zjištění, že jsou potřeba další razítka? A pak se divme, že v takové atmosféře pak hlavní postavy jen "čumí" a občas řeknou nějakou větu o třech slovech. Trochu nedoceněný film, řekl bych.

No nevím, nakolik to je, nebo není komedie. Je to vlastně poměrně smutný film o době, která už je naštěstí pryč. Dobře napsané, dobře zahrané, dobrá hudba. Překvapivě dobře funguje kombinace mladých hereckých začátečníků a jejich rodičovských hereckých matadorů, nominace na ČL pro Myšičku i Geislerovou zcela oprávněné. V podstatě není co vytknout, byť atmosféry Pelíšků tů nedosahuje,

Vidocq má jeden podstatný problém: jeho příběh, podobně asi jako většina, znám především z podání prvního dílu seriálu Dobrodružství kriminalistiky. V něm postavu Vidocqa ztvárnil Boris Rösner, a to je hodně vysoko nastavená laťka. Takže i kdyby se Bruno Madinier snažil sebevíc, furt má v českém prostředí jeden podstatný handicap. Film je to jinak příjemný, s rozumnou stopáží, uplyne to jako voda, ale tak nějak to klouže po povrchu, nevytváří to žádný náboj, po skončení závěrečných titulků z toho nic moc nezůstane. Až na ČSFD jsem zjistil, že je to TV film, což vcelku odpovídá - francouzská televizní produkce se asi zase až tolik neliší od té české. Na postavě Vidocqa je podstatné, že to byl původně galejník, který se posléze stal zakladatelem první moderní francouzské policie, samozřejmě díky kontaktům a znalosti prostředí zločinu. Jenže zrovna tato historická fakta jsou ve filmu spíš potlačena a divák si je musí hledat mezi řádky, pokud je zná. Větší důraz se mi zdál být kladen na milostnou linku s jeptiškou a "psychologickou" linku souboje se státním policistou, což ale trochu zastiňuje historický přínos této postavy a tím to trošku shazuje film jako historický. Celkově vztato je to spíš nevyužitá šance, než nějaké zásadní dílo.

Ta sociálně-psychologická dějová linka s bigotní matkou, nesmělou až asociální dcerou, nemilosrdným studentským kolektivem, snaživou tělocvikářkou (zřejmě plnící též roli něčeho jako výchovná poradkyně), nejasně motivovanou snahou vtáhnout Carrie do kolektivu prostřednictvím maturitního plesu a pomstychtivou spolužačkou je vynikající, jasných pět hvězdiček. Problematická je linie s telekinezí - dokud je v rovině posunování s popelníky, je ještě přijatelná, události na plese už jsou spíše úsměvné, a létající nože na závěr už jsou vysloveně komedie. Já jsem holt příliš velký racionalista, abych se na to dokázal dívat jako na horor. Ale po shlédnutí filmu mám docela chuť si přečíst Kingovu literární předlohu, což je pro film další plus, obvykle se od televize do knihovny nehrnu... Doplněk po přečtení knihy: tak telekineze ve filmové podobě v podstatě odpovídá knize, jen s tím rozdílem, že King to dávkuje postupně, zatímco ve filmu to přijde naráz, což je jaksi hůře stravitelné. Tedy s výjimkou toho úplného finále s létajícími noži, které v knize samozřejmě není. I některé dílčí dějové linie jsou v knize lehce odlišné, ale to už na vyznění filmu nic moc nemění. I po přečtení knihy tedy zůstávám na čtyřech hvězdičkách, některé aspekty kvalit knižní předlohy nedosahují, některé aspekty ale naopak knihu předčí - zejména mám na mysli zobrazení bigotní matky, které je ve filmové podobě opravdu neuvěřitelně sugestivní.

Zajímavý film. Na jednu stranu je pozitivní snaha o netradiční a ne-mainstreamový pohled na události, jež se staly rozbuškou první světové války, včetně snahy poodkrýt (vel)mocenské pozadí tehdejší světové politiky. To, že němečtí generálové připravovali válku už dávno předtím a atentát a následná rakouská protisrbská reakce jen určily okamžik začátku války, nikoliv válku samotnou, je v podstatě taky historický fakt stejně jako atentát samotný. Samotná konspirační linka také není úplně nezajímavá a je vcelku uvěřitelná, že by Rakušané v podstatě nechali zavraždit svého nástupce trůnu, se nezdá až tak nemožné. Na druhé straně, film je až příliš viditelně fabulací, není to snaha na základě historických faktů představit nový pohled na atentát, ale spíš na základě rámce známých událostí je napsán zcela nový scénář. V řadě okamžiků to stojí až příliš na vodě. A ta milostná linie, jak už zmínili v podstatě všichni přede mnou, to taky docela dost zabíjí. Škoda, dalo se z toho vytěžit víc.

Ve chvíli, kdy se ve francouzském filmu o Galech objeví Lovestorix, je poměrně jasné, jakým směrem se to bude asi ubírat (přičemž dotyčná postava se objeví hned v prvních minutách). Jistě, za to tvůrci nemohou, nicméně stupidní invence českého překladatele poměrně věrně koresponduje se stupidní invencí samotných tvůrců. Bohužel si ještě příliš pamatuji animovaného Asterixe z raných devadesátých let, kdy jsem jej hltal v televizi - a jestliže jsem prvního hraného Asterixe ocenil a u druhého již nechápal, o co komu jde, tak tentokráte jsme spadli opravdu až na úplné dno. No ale aspoň jedno pozitivum to má: nejsme v tom jako Češi sami... Prostě a jednoduše, transformace komiksu do podoby evropské napodobeniny hollywoodského spektáklu pro celou rodinu se opravdu, ale opravdu hrubě nepovedla. A když už člověk má pocit, že to všechno skončilo, přijde neuvěřitelně dementní vyvrcholení s přehlídkou francouzských sportovních hvězd. Což je mimochodem jen další potvrzení toho, že tento film stojí opravdu za velký h...o. A úplně největším průserem je nové obsazení Asterixe. Bohužel. Nedá se sice říci, že by se tu a tam ve filmu neobjevil nějaký i docela dobrý vtípek, také potěšil Alain Delon v roli Césara a Josef Carda v dabingu Bruta (nicméně dabing jinak stojí tradičně za prd), nicméně jako celek je to, omlouvám se, odpad. Minimálně už z úcty k originálu.

Jedna hvězdička za námět. Výchozí situace slibuje potenciál: dva velmi si blízké manželské páry žijící nicméně v manželském stereotypu využijí nečekané exotické dovolené k tomu, aby si vyzkoušely čtyřku, což se jim pak následně trochu zvrhne, zejména v okamžiku, kdy se to provalí jak vůči dětem, tak vůči rodičům. Bohužel následně je výchozí situace zcela nevyužita. Slibuje zajímavou psychologickou sondu, ještě umocněnou reminiscencí téhož u rodičů. Jenže psychologická linka má příliš málo času a je příliš málo hluboká na to, aby se stala pro film nosnou. Pak by tu byla linie eroticko-sexuální, jenže ani ta vlastně není dovedena nikam dál než jen do povrchních náznaků. A tak je ve výsledku film poměrně dost nudnou směsicí holých zadků a prázdných řečí. Možná, že kdyby si tu čtyřku zkusily teenageři, že by to bylo ve výsledku lepší. A vše pak naprosto zabíjí naprosto nulový, prázdný konec. Druhá hvězdička za povedenou hudbu Eggnoise, která byla rozhodně příjemným zpestřením filmové nudy. Kladem je i velmi rozumná stopáž, ale na třetí hvězdičku je to bohužel málo.

Výsledné hodnocení zaokrouhluji lehce nahoru, docela zajímavý film na téma posttraumatický stresový syndrom. Ne že bych byl v tomto oboru odborník, nicméně asi je to dovedeno trochu do extrému, PTSD sice mění osobnost člověka do té míry, že jej může vyřadit z běžného života, ale zase ne natolik, aby z něj udělal psychicky vyšinuté monstrum. V případě Jima Davida zřejmě PTSD jen vyvolal nějakou již existující, byť doposud skrytou psychickou poruchu maniakálního charakteru. Ale ta určitá přehnanost je nakonec filmu spíše k dobru, díky tomu si hlavní hrdina udělá pár výletů do kalifornského podsvětí plného drog, vražd, sexu, alkoholu a nevyřešených účtů, což samozřejmě zase zvyšuje atraktivitu filmu - jinak by to asi byla trochu nudná psychologická sonda do života ztroskotalého bývalého mariňáka. Kombinace psychologického a akčního filmu tak nakonec vcelku překvapivě funguje a vynáší film dobře o jednu hvězdičku nahoru. Plus za velmi zajímavě natočené flashbacky, plus samozřejmě za strhujícího Christiana Balea.

Mohlo to skončit mnohem větším průserem, ale vzniklo docela důstojné filmové dílo o jedné z temných kapitol českých dějin.

Očekávání bohužel nenaplněna. Upoutávku z televizního programu "film předpovídá lidstvu nepěknou budoucnost" jsem si bůhví proč přeložil jako antiutopický či post-apokalyptický film, bohužel ale k mým oblíbeným žánrům se film nepřiblížil, a zřejmě ani nechtěl. Základní myšlenka není úplně špatná, těžko říct, jestli to máme chápat jako promyšlenou kritiku globálního kapitalismu, jehož finálním degenerativním stádiem bude nemilosrdné kšeftování s orgány. Pokud ano, tak by to vlastně antiutopie byla. Jenže stejně to antiutopický film není. Je to prostě jen průměrný akční film zasazený do poněkud netradičního prostředí, které z toho ale nedělá lepší film. A když jsem byl uprostřed toho všeho filozofování, tak přišla akční před-závěrečná scéna, vypadají jak kříženec filmů Arnolda Schwarzeneggera a Bruce Leeho. To už na mě bylo moc. Takže nakonec jedna hvězdička za hudbu a druhá hvězdička za zajímavý konec.