Morien

Děsně super, Leně myslím svědčí, když má předlohu, o kterou se může opřít. Asi miluju Bellu Ramsey, charisma a inteligence z ní čiší proudem. Jediné, co mě trošičku zklamalo, byl konec, respektive jak si taťka nenastavil pořádně zrcadlo. Z vedlejších postav se mi nejvíc líbila Sophie Okonedo.

Paráda, miláčci. Z čistého idealismu přidávám jednu hvězdičku.

Měla jsem problém s hudbou v jejích nejkvílivějších/nejpatetičtějších momentech, při takovém tématu není potřeba zabředat do ještě větší emocionální manipulace.

Mám jednu otázku. Ve světě, kde je Drákula skutečný, by přece Awkwafina při pouhé zmínce jména neměla vědět, kdo je to Drákula, ne? My víme, kdo to je, protože jsme četli knihy a viděli filmy, ale v jejich světě tenhle kanón neexistuje.

Budu spoilerovat. Zvláštní film. Je velmi přeplněný postavami a jejich vlastními linkami motivů, ale protože má jenom hodinu a půl, tak zároveň působí, jako že se v něm nic nestalo. Ale přesto mě... řekněme nadchly ty možnosti, které autoři otevírají. A zároveň je to jeden z těch vzácných filmů, kde se postřelený člověk nechová jako nesmrtelný robot (hehe), nýbrž jako člověk začne brečet strachy, že umře, a potom bez pomoci umře. Pořád si stojím za tím, že Sam Worthington je potenciálně velmi dobrý herec, jenom ho málokdy umí režiséři vést a využít. Simu Liu je velmi charismatický, a taky velmi nevyužitý. Scénáři by se dalo leccos vytknout a některé věci působí neúmyslně zmateně/neúplně, ale sama za sebe dost oceňuji, že tam není žádný závěrečný monolog, který by se to všechno snažil neústrojně vysvětlit. A ještě jsem si myslela, že úplný konec bude úplně cynický, ale oni to obrátili na hlavu. Jedničky a nuly. Jedničky a nuly.

Ne že by to nemělo záblesky zajímavosti. Nicméně se nacházely hlavně v Římě a ve vizuálně naprosto nezajímavých diskuzích ve sklepě a do hlavního příběhu moc neprosákly. Když jsme dostali flashbacky z minulosti a tak, proč se nemohly události z deníku také nějak vizualizovat? Nevinná rodina a její "trable" byly při nejlepším nijaké a při nejhorším stokrát viděná klišé. Konec byl takový... nenaplňující, i když krvavá mladá žena vypadala super. Kolem a kolem škoda a na film už si zítra nevzpomenu.

Jako jo, sranda, ale chtělo by to trochu sebevědomější vedení a víc nápadů, abych o tom chtěla psát domů rodičům.

Sakra, sestra mě donutila podívat se s tím, že je to klenot, a teď abych se jí bála říct, že mi to zase tolik jako klenot nepřišlo. V rámci žánru bylo Clueless určitě lepší. Tady je sice víc zajímavých herců, ale na mě to byla až moc romantická teen komedie a málo přesahu či aspoň zábavného špičkování. Asi kvůli tomu, že je tam víc hlavních postav a že film sleduje dva ústřední páry místo jenom jednoho, jsem měla dojem, že příběh nebyl moc rozpracovaný a tím pádem docela dost mělký. Raději bych znovu viděla takové to televizní zpracování s Brucem Willisem.

Byla jsem na sebe tak pyšná, když jsem věděla, co je to owlbear.

To byla tedy jízda. Subjektivně mi přišlo, že film trval několik desítek hodin, během první půl hodiny stopáže jsem asi padesátkrát zvažovala, že film ani dokoukávat nebudu a několikrát ho přerušila, v jednu chvíli toto předsevzetí vydrželo asi týden, ale pak jsem se stejně vrátila, protože jsem slyšela spoustu lidí říkat, jak skvělý zážitek to byl, a já sama vím, že některé moje nejoblíbenější filmy jsem při prvním zhlédnutí nenáviděla a podobně. Zdá se mi, že hodně divákům se ta první část líbila nejvíc, ale mně to přišlo jako nekonečně nezajímavé čekání na "to", pro mě se thrillerové napínání nekonalo. Oba herci mi přišli nezajímaví/nedostatečně charismatičtí, aby ten nijaký dialog a trapné postávání utáhli (ano, vím, rouhání, promiň Bille, ale tak jsem to cítila), a reakce jejich postav mi přišly dost neadekvátní situaci, aniž by z toho film doopravdy těžil. Potom se tedy konečně začalo courat do sklepa, a tady se zase do cesty mezi mnou a skvělým zážitkem postavila nezkušenost scenáristy/režiséra. S takovou premisou se nabízí tolik možné mytologie, a to, co z ní nakonec uvidíme, mi přišlo nedostačující. V podstatě jenom jedna prázdná chodba, jeden prázdný pokoj a jeden sice přecpaný, ale i tak vzhledem k okolnostem docela prázdný pokoj, a to bylo všechno. Přece jen bych čekala, že při procházkách chodbami postavy najdou víc "věcí", taky třeba aspoň náznak, co se stalo s Billem, a vůbec. Na strašidelnosti, resp. barbarství šlo určitě hodně přidat, ve výsledku mi to vlastně přišlo docela krotké. Takže jako již tradičně říkám debut: nápad sice svěží, ale provedení je míle za jeho potenciálem, bohužel.