snaked

Ona už ta divadelní hra je dost podivná, některé nápady fungují, ale jako celek je to docela průšvih. Řada nesympatických postav, strašně dlouhé písňové pasáže s doku záběry atd. atd.

Není to dokonalé, ale chytilo mě to dost na to, abych si pouštěla jeden díl za druhým. Na 2. řadu se těším. Pokud dostane víc prostoru Kunueš, je to jen dobře. Bukowsky není tak zajímavá postava a navíc Čermák je výrazně lepší herec než Řezníček. // EDIT: 2. řada slabší než první, místo aby se tvůrci poučili z chyb, zprasí to stupidním jednáním postav a zbytečnou rozvleklostí....

Už dlouho jsem nebyla po skončení filmu tak zdeptaná.

Po nadějném začátku docela slabota... Po skončení filmu jsem trochu litovala, že jsem se na to vůbec dívala.

Viděno na 24. FINÁLE v Plzni. Tehdy jsem si poznamenala: "Zaujal také cinemascope Na laně (1963) Ivo Nováka, který je ve své první polovině fascinujícím obrazem života mladého muže přezdívaného Kočka, jeho rodinných problémů (otec alkoholik, bratr, jenž ho v tom podporuje…), krátkodobých prací i výletů s kamarády. Ve druhé polovině, vyobrazující těžkou práci na Kladně, snímek ztrácí svou předchozí uchvacující nekorektnost, rebelství i lehkost vyjádření a trochu zadrhává. Přesto nehrozilo, že by někdo za zhlédnutí snímku s poměrně dlouhou stopáží žádal vrácení vstupného, ačkoli se kameraman snímku Stanislav Milota nabídl, že peníze případným nespokojencům vrátí."

Povedené, i když Pivcova exhibice jde trochu mimo mě.

Dvoudílní TV inscenace. Karel Höger si tady zahrál ministerského předsedu Tusara. Fotografie: http://fotobanka.ceskatelevize.cz/index.php?action=search&search=%22sc%C3%A9n%C3%A1%C5%99:%20Fried%20Ji%C5%99%C3%AD%22

"V televizním filmu podle prvního a části druhého dílu trilogie Marie Pujmanové, Lidé na křižovatce (v režii Antonína Dvořáka), si Höger zahrál jednu ze záporných postav, dr. Häuslera. Jeho postava byla popsána takto: „Dr. Häussler je bohatý, velmi bohatý. Proto si může „koupit“ o mnoho mladší Růženu Urbanovou (Eva Trejtnarová), jejímž jediným kapitálem je mládí a krása a motivek k uzavření „koupě“ – snaha vyšplhat se do „lepší společnosti“. (DVOŘÁK, Ivan. Lidé na křižovatce. Čs. televize 7, 1971, č. 20, s. 5. )“ Jako Häusslerův protiklad fungoval právník Gomza (Otakar Brousek), který bojoval za věci všude tam, kde jsou ohroženy, zatímco Häussler se neohlížel na žádné morální zábrany a šplhal na žebříčku měšťácké společnosti. Během lipského procesu s komunisty obviněnými z požáru Říšského sněmu se navíc projevil jako důvěrník nacistických špiček a fízl. (Tamtéž)"

"Mikuláše Koperníka ze hry Konec knihy VI. Höger označil za roli herecky zajímavou a psychologicky profilovanou. (KROUPOVÁ, Sonja. Náš poslední rozhovor s národním umělcem Karlem Högrem. Záběr, 20. 5. 1977, č. 11, s. 8.) Hru uvedla Čs. televize k pětistému výročí narození Mikuláše Koperníka. Kromě Högera se v inscenaci objevili Martin Růžek, Jan Kačer, Jaroslava Adamová a Regina Rázlová. (NEHODOVÁ, Alena. Konec knihy VI. Čs. televize 9, 1973, č. 7, s. 5.)"

Něco málo k téhle TV inscenaci s využitím dobového tisku, když to ČT už desítky let neodvysílala, stejně jako další Zachatovy (asi dost zajímavé) inscenace. Doufám, že se uvedení jednou dočkám... / / / / / "14. prosince roku 1966 měla premiéru první ze spoluprací Högera a Zachaty: Vražda v divadle pantomimy podle stejnojmenné novely Toma Kristensena, v přepisu I. Ciprové. Tato zvláštní detektivka, soudě podle předlohy, nabízí ústřední postavu milovníka a znalce lokálního divadla pantomimy, který je svědkem vraždy na scéně a rozhodne se pátrat na vlastní pěst. Těžko soudit, jakým způsobem inscenátoři převedli příběh, který je vyprávěn v ich-formě, do podoby televizní inscenace. Jisté je, že protagonistu ztvárnil Karel Höger. Noticka, hovořící o profesorovi trousícím dějem latinská mudrosloví, napovídá, že stejně jako v předloze se jednalo o postavu zajímavou a poměrně výstřední."